Sklízecí mlátička představuje vždy jednu z nejnáročnějších investic v rostlinné výrobě, a proto je třeba jejímu výběru věnovat maximální pozornost. V současné době existuje na našem trhu celá řada těchto strojů renomovaných výrobců, které jsou kvalitativně srovnatelné. Z toho důvodu přicházejí na řadu další kritéria, mezi která patří zda zvolit tangenciální, nebo axiální sklízecí mlátičku.
Abych se dozvěděl něco více právě o axiálních mlátičkách, požádal jsem o informace pana Ing. Františka Zahrádku, zástupce firmy Uniagra CZ Jarošovice u Týna nad Vltavou. Tato firma je mimo jiné prodejcem strojů CASE IH, tedy i axiálních mlátiček. V současnosti se v Jarošovicích starají o 55 kusů sklízecích mlátiček CASE IH Axial Flow a to i v podnicích, kde používají oba systémy mlácení, takže mají mnoho zkušeností a mohou také porovnávat.
V čem se liší?
Myslím si, že trochu teorie neuškodí a proto popíši základní rozdíly mezi oběma systémy. U axiálního výmlatu se nejedná o výmlat v pravém slova smyslu, ale spíše o vydrolování zrna, kdy hmota oběhne asi 3 – 4krát prostorem mezi rotorem a mláticím košem s úhlem opásání 360 °. U tangenciálního systému nejdříve dochází k nárazu na zrno a pak teprve v prostoru koše (úhel opásání 110 – 150 °) k posuvnému pohybu materiálu, přičemž náraz jej může poškodit. Proto nalézají axiální typy uplatnění ve všech zemědělských podnicích díky své univerzálnosti, kdy právě nízké poškození zrna ocení výrobci osiv a pěstitelé speciálních plodin (slunečnice, traviny, jetel, kukuřice, luskoviny).
Vzhledem k tomu, že se u „axiálu“ jedná o integrované mláticí ústrojí, pak rotor přechází v separační část, kdy se zrno separuje na základě odstředivé síly, nikoli propadem jako na vytřásadle. Z toho také vyplývá, že křivka vyjadřující ztráty má lineární průběh ve vztahu k množství materiálu. U vytřásadlového typu pak při určitém množství hmoty již není možné slámu dostatečně „protřepat“ a závislost ztrát je tedy exponenciální. U vytřásadel také není možné nastavit otáčky, což u systému s axiálním bubnem lze díky integrovanému separačnímu rotoru.
Co ztráty zrna?
Pokud mluvíme o ztrátách, tak jsem se několikrát setkal s tvrzením, že axiální mlátičky za určitých podmínek (málo hmoty, vlhkost, atd.) mají vyšší ztrátovost. Jak uvádí prodejce v tomto ohledu je nutné věnovat pozornost nastavení mlátičky. Mláticí rotor u axiálních modelů obepíná koš s již zmiňovaným úhlem opásání 360° a jeho technické řešení dále spočívá v možnosti nastavení spodní části o úhlu opásání 150° podle druhu sklízené plodiny a množství procházející hmoty – výnosové úrovně. Pokud mláticím ústrojím prochází malé množství hmoty, obsluha díky ovládání z kabiny nastaví optimální vzdálenost mezi rotorem, mláticím a separačním ústrojím. Obsluha se přitom orientuje na základě informací ze čtveřice čidel. Firma Uniagra CZ má vlastní axiální mlátičky (Case AF 2188 a Case AF 2388), přičemž výkon každé z nich představuje ročně 800 – 1000 ha se spotřebou do 13 l . ha-1 a to včetně přejezdů, neboť firma se zabývá službami. Bližší charakteristiku modelu Case Axial Flow 2388 přináší následující tabulka.
Dalším momentem v nastavení je volba segmentů mláticího koše. Sklízecí mlátička je v základním provedení vybavena pro sklizeň všech běžně pěstovaných plodin a speciálních plodin – například kukuřice na zrno. K dispozici jsou výměnné koše, umožňující naprostou univerzálnost. Výměna košů je záležitostí 10 – 15 minut, přičemž pro kvalitní práci je nutné použití odpovídajících košů. Navíc je možné jejich osazení klasňovacími lištami pro sklizeň ozimého ječmene.
Existují celkem tři druhy axiálního rotoru:
1. Rotor je osazen podélnými, nepřerušovanými mlatkami. Tento systém je určen pro trhy USA, Austrálie a pro další suché oblasti.
2. Tzv. evropský rotor disponuje 48 kusy mláticích segmentů a je také dodáván do ČR.
3. Rotor pro sklizeň rýže, kde jsou segmenty doplněny o háčky, které umožňují intenzivnější výmlat.
Na svazích je výhodou, že úhel opásání činí již zmíněných 360 ° a že vynášecí deska je nahrazena plnicími šneky, které se pohybují v korytech. Tyto šneky jsou navíc vybaveny zařízením, které zabezpečuje ve svažitých podmínkách rovnoměrné rozvrstvení hrubého omlatu na sítech. Podle druhu sklízené plodiny je možné nastavit turbínu ve 2 rozsazích pracovních rychlostí.
Jednou jsem odhrnul řádek slámy po axiální sklízecí mlátičce a překvapil mne poměrně velký počet obilek na povrchu pozemku. Na to dovozce argumentuje tím, že pro axiální mlátičku je charakteristické, že hlavní ztráty jsou patrné v ose kombajnu, což je dáno výpadem hmoty z mlátičky a proto jsou zde zrna více koncentrována. U tangenciálního systému jsou zrna rozprostřena téměř rovnoměrně po celé šíři mláticího ústrojí.
Co poškození slámy?
Podle některých názorů bývá těmto mlátičkám vyčítáno, že příliš trhají slámu, kterou pak nelze lisovat. Vyšší poškození slámy ale nemusíme vnímat jako negativum, protože ve stelivových provozech je toto narušení stébel kladem pro lepší manipulovatelnost a sací schopnost této slámy. Ani její lisování nečiní sebemenší potíže. Takovouto slámu normálně lisují a zcela bez problémů. Axiální mlátičku lze vybavit zařízením pro tvarování řádku slámy a rozmetání plev, které má Uniagra CZ také na vlastním kombajnu.
Pozitivní stránky
Mezi argumenty, které hovoří pro axiální mlátičku patří také její jednoduchost. Výkon motoru je přenášen přes hydraulicky ovládanou spojku řemenem na rozvodovku, ze které je přes variátor a třístupňovou převodovku poháněn mláticí rotor. Z rozvodovky je dále odvozen pohon rotoru drtiče, který slouží také jako odmítací buben. Dalším názorným příkladem jednoduchosti těchto strojů je skutečnost, že u klasické mlátičky jsou další hřídele, klikové hřídele a ložiska, jejichž počet závisí na typu mlátičky. Z toho plyne mnohem vyšší počet dílů mláticího a separačního ústrojí a proto je u axiální mlátičky mnohem menší počet míst údržby, s čímž také souvisí nižší pravděpodobnost poruch.
Závěrem chci podotknout, že výše popsané poznatky vychází z četných zkušeností z provozu i servisu sklízecích mlátiček s axiálním systémem výmlatu, kterých bylo pod značkou CASE IH vyrobeno v průběhu 20 let více než 100 000 kusů.
Filip Javorek,
spolupracovník redakce
