Příchod nové technologie do zemědělské prvovýroby vyvolává u uživatelů zpravidla zvýšený zájem o ni, ale i řadu otázek. Otázky uživatelů se týkají především eventuálních nedostatků technologie, případně směřují ke srovnání se současně používanou technologií. Nedostatky technologie často vyplývají z nezvládnutého technologického postupu a jsou přičítány technickému řešení použitých strojů.
Toto platí i pro senáže připravované technologií využívající sběracích vozů s řezáním a senážováním do žlabů, případně do vaků.
I pro přípravu senáže touto technologií platí, že se jedná o senážování krmiva kyselé povahy, a že kvalitu jejich fermentace ovlivňují všechny faktory, které platí i pro tradiční senáže zhotovované „klasickou“ technologií s využitím řezačky k pořezání senážní hmoty.
U technologií senážování do vaků se navíc projevují i další, nové vlivy, jako např. kvalita PE fólie, šetrnost při manipulaci se sklizenou hmotou případně výsledným produktem (vybírání hmoty z vaku apod.). Existuje riziko intenzivnějšího působení vnějších vlivů, jako je především možnost mechanického poškození obalu PE fólie a tím i znehodnocení celé senážované hmoty atd.
Technologické vlivy a faktory ve vztahu ke kvalitě senáží.
Hlavním úkolem technologie senážování je připravit dostatečné množství kvalitních konzervovaných objemných krmiv pro jednotlivá krmná období. Vlastní technologie musí optimalizovat nejen výživářská hlediska tj. obsah živin a energie daný především vegetačním stádiem pícniny, ale i požadavky pro zdárný fermentační proces jako je optimální obsah sušiny, rychlé zavadání, plynulý způsob plnění, délka řezanky, aplikace konzervačních přípravků, intenzivní dusání, včasný uzávěr senážované píce fólií, nízká teplota a také vhodná skladba mikroorganismů.
Sušina, ačkoli není produktem fermentace (kvašení), patří k hlavním technologickým požadavkům, které ovlivňují zdárný průběh senážování. Během fermentace dochází přesto k různě velkým změnám - ztrátám sušiny ( 5-15 %) v důsledku vzniku fermentačních produktů .
Faktor kvality objemných krmiv jako základní požadavek výroby kvalitního krmiva
Základním kritériem hodnocení jakékoli technologie, tedy i technologie sklizně pícnin je výsledný produkt. Výsledným produktem technologií sklizně píce je kvalitní senáž (siláž). Obecně se za základní prvky kvality technologie produkce pícnin považuje výživná hodnota, ztráty při sklizni, konzervaci a skladování, mikrobiální znehodnocení a další.
Zásady a požadavky pro senážování píce
Pro dosažení dobrého výsledku při senážování je třeba splnit jisté požadavky, které lze formulovat do následujících bodů:
1. K senážování je třeba používat zdravotně nezávadnou píci. Z nezdravé, znečistěné píce nelze vyrobit kvalitní senáž.
2. Píce musí být sklizená v optimálním vegetačním stadiu. Tomuto požadavku musí odpovídat také sestava celé strojní linky. Nízká výkonnost některého článku linky často způsobuje nedodržení ATL pro sklizeň.
3. Je třeba dodržet požadovanou rychlost zavadání porostu (24 – 36 hodin). Při delší době zavadání dochází ke ztrátám živin. Pro dodržení rychlosti zavadání je třeba volit vhodnou techniku pro úpravu pokosu.
4. Sklidit hmotu v požadované sušině klade požadavky na vysokou výkonnost sklizňové linky.
5. Musí být zajištěná dobrá kvalita práce sklizňové linky. Za základní požadavek kvality práce lze považovat délku pořezané hmoty. Délka řezanky by se měla pohybovat v rozmezí 30 – 80 mm (u lisu pro sklizeň do balíků je i požadavek na seřízení (rovnoměrná hustota a tvar balíku).
6. Je žádoucí aby sklízecí technika umožňovala aplikaci konzervačního přípravku pro usměrnění fermentace při obsahu sušiny pod 30 %. Výsledky pokusů Ústavu výživy a krmení zvířat MZLU v Brně prokazují lepší účinnost umístění aplikátoru konzervačního přípravku na sklízecím stroji. Dochází k lepšímu promísení senážované hmoty s konzervačním přípravkem, než při jeho aplikaci na hmotu ve žlabu, nebo při přidávání konzervační hmoty na lisu.
7. Pro vyrobení dobré senáže by neměla být sklízena hmota s obsahem pod 26 -28 % sušiny.
8. Sklizená hmota musí být okamžitě zpracována (uložena do žlabu, slisována do vaku nebo zabalena po slisování balíku).
9. Důkladné a včasné zajištění hermetického uzavření skladovacího prostoru.
Je-li hmota ukládána do vaků nebo balíků, je třeba navíc dbát na šetrnou manipulaci s vaky případně obalenými balíky (dobré uložení vaku na pevné, rovné podložce, šetrná manipulace s obalenými balíky, jejich včasné uložení na místo skladování a zajištění stohování balíku podle obsahu sušiny), volba kvalitní fólie (barva, pevnost, odolnost).
Úskalí a rizika výroby senáže lisované do fólie
1. Riziko poškození fólie hlodavci a nebezpečí listeriózy
2. Zvýšené ztráty živin infikací vzduchu při mechanickém poškození hermetičnosti fólie
3. Zvýšené požadavky na místo pro vaky případně balíky, náročnější způsob manipulace s balíky
4. Spotřeba fólie na 1 t senáže 91,16 respektive 1,3 kg na m-3 ve srovnání se senáží do žlabu
5. Obtížná likvidace použité fólie
V roce 2000 a 2001 bylo na MZLU v Brně prováděno sledování sběracích návěsů firmy Pöttinger. V roce 2000 se sledování zaměřilo na sledování technicko-ekonomických parametrů. Tyto výsledky byly již publikovány. V roce 2001 se sledování zaměřilo na kvalitu a efektivnost využití sběracích návěsů v technologiích sklizně píce. Cílem experimentu v roce 2001 bylo prokázat, jak se projeví použití sběracího návěsu v porovnání se sklízecí řezačkou na kvalitě výsledného produktu, tj. na kvalitě senáže. Byla sledována kvalita senáže uložené ve vacích. Tato technologie byla použita především proto, že umožňuje přímé porovnání senážování hmoty sklizené prakticky ve stejném čase ze stejného místa, což zaručuje srovnatelnost výsledků.
Pro přímé porovnání kvality senáže založené technologií sklizně sklízecí řezačkou a sběracím návěsu JUMBO 6600. Ve dnech 28 a 29. 8. 2001 byl v ZD Lipůvka - Brťov, na středisku Újezd, založen pokus, kdy v jednom senážním vaku byla uložena senážovaná hmota sklizená střídavě sklízecí řezačkou SP8-050 a sběracím návěsem JUMBO 6600. Při zakládání pokusu byla také sledována délka řezanky u sběracího návěsu JUMBO 6600.
Sledování kvality řezanky
Senážovaná hmota byla směs jetele červeného a jílků v poměru (40 % - 60 %). Délka řezanky byla hodnocena podle metodiky používané při dřívějších hodnoceních, to znamená procentický podíl délkových skupin v hodnoceném vzorku. Délkové skupiny byly zachovány jako v předešlých hodnoceních, to je 0-40 mm, 41-80 mm, 81-120 mm a nad 120 mm. Výsledky hodnocení délky řezanky jsou uvedeny v tabulce 1 a v grafu na obrázku 1. Hodnoty jsou průměrem ze čtyř vzorů ve třech opakováních. Teoretická délka řezanky byla 34 mm. Tato hodnota je dána roztečí nožů řezacího ústrojí.
Z výsledků rozborů řezanky vyplývá, že sběrací návěs JUMBO 6600 splňuje požadavek na délku řezanky pro senážování. Podíl řezanky délky do 80 mm ve vzorcích je asi 70 % a podíl řezanky nad 120 mm nepřesahuje 20 %..
Sledování kvality senáže
Pro přímé porovnání technologie sklizně sklízecí řezačkou a sběracího návěsu s řezáním, byla ve vaku ukládána senážovaná hmota sklizená jak sklízecí řezačkou, tak sběracím návěsem. Hmota byla ukládána do vaku lisem SPM 10.
První část vaku (od jeho založení do vzdálenosti 10 m) byla plněna hmotou připravenou sklízecí řezačkou a sloužila jako zakládací, nehodnocený úsek. Následně byla naplněna část vaku (v délce 10 m) opět hmotou sklízenou sklízecí řezačkou. Tento úsek byl měřený. Následně byl další úsek vaku (také 10 m) naplněn hmotou sběracím návěsem tak, aby bylo možné odebrat vzorky na kvalitativní rozbor, po době nutné k fermentaci,.
Výsledky hodnocení kvality senáže
Dne 7. 11. 2001 byly z vaku odebrány vzorky senáže. Vzorky byly v S.0.S Skalice nad Svitavou, s.r.o podrobeny standardním rozborům, které se používají pro hodnocení senáže. Z pokusu byly odebrány celkem tři směsné vzorky. Jeden vzorek je z části vaku plněné hmotou od řezačky a dva vzorky jsou z části vaku plněné sběracím návěsem (různá sušina plněného materiálu). Výsledky rozboru jsou uvedeny v tabulce 2.
Z výsledků rozborů lze vyslovit následující závěr. Rozbory neprokázaly rozdíl mezi senáží z hmoty připravené sklízecí řezačkou a sběracím návěsem JUMBO 6600.
Obecné analýzy dosažených výsledků při testování jednotlivých technologií ukazují u technologie senážování píce do plastových vaků, že pro senáž připravenou touto technologií je charakteristická vysoká měrná hmotnost. Měrná hmotnost senáže je až dvojnásobná v porovnání se slisovanou hmotou v balících a 1,5 x vyšší ve srovnání s hmotou ve žlabech. Hlavní předností této technologie je z pohledu výživy snížení negativních dopadů některých technologických nedostatků spočívající ve zjednodušení operací, nízké ztráty organických živin, vysoký stupeň stlačení hmoty. Ani tento systém však nedokáže eliminovat technologický dopad nízkého obsahu sušiny, nevhodného vegetačního stádia sklízené píce na výslednou kvalitu a fermentační proces.
Na základě dosavadních praktických zkušeností s touto technologií v našich podmínkách je možné konstatovat, že je nutné věnovat větší pozornost rozhodujícím faktorům ovlivňujícím kvalitu senáže. Jedná se především o optimální obsah sušiny sklízené hmoty, rychlost jejího zavadání, vegetační stádium, rovnoměrné plnění skladovacího prostoru apod. Samotné nahrazení sklízecí řezačky sběracím návěsem v této technologii kvalitu senáže, při kvalitě řezanky u vozů řady JUMBO rozhodně neovlivní, což měření opakovaně prokázalo.
Pro senáž ve válcových balících vzhledem k menšímu množství hmoty a také menšímu tlaku při lisování (menší měrné hmotnosti) obecně platí, že zpravidla dochází k méně příznivým fermentačním poměrům, zejména u jetelovin. Úroveň fermentace je výrazně ovlivněna také stupněm slisování. Měl by být větší než 300 kg.m-3, aby nedocházelo k deformaci balíků a aby mezi jednotlivými vrstvami uvnitř balíku nebyl přítomen zbytečně nežádoucí vzduch. Lisovaná senáž ve válcových balících má také, vzhledem k vyššímu obsahu sušiny (35 - 55 %) menší obsah fermentačních kyselin a tím i menší celkovou kyselost.
Vyšší obsah sušiny u senáže však představuje v kombinaci s nízkým stupněm slisování zvýšené riziko mikrobiálního znehodnocení sklízené hmoty plesnivěním. Rozsah a intenzita těchto nežádoucích změn je vedle popsaných vlivů závislá také na hodnotě pH a % zastoupení jednotlivých kvasných kyselin.
V odborné veřejnosti je často diskutovaná otázka nákladů na senážování do vaků a do žlabů. Přetrvává názor, že je výhodnější ukládání senáže do žlabů. Měla by však být zvažována i tato fakta: (modelový příklad)
Předpokládejme hospodářství s 300 kusy dojnic. Tyto dojnice potřebují denně asi 3 t senáže. Za rok je tato potřeba asi 1100 t, s jistou rezervou 1200 t. Průměrně se počítají skladovací ztráty u senáže ve žlabech 15 %. Znamená to naskladnit celkem téměř 1380 t. Při lisování senáže do vaků se předpokládají skladovací ztráty 5 % znamená to naskladnit pouze 1260 tun. Rozdíl je 120 t. Pro naskladnění 1260 tun senáže je třeba 6 vaků, to je zhruba náklad 96 000 Kč na vaky.
Ing. Jiří Pospíšil, CSc.,
ÚZPET MZLU v Brně
