Traktory Fendt mají mezi našimi zemědělci tradičně velmi dobrý zvuk. Není divu, vždyť právě tato firma jako první přišla s bezstupňovou převodovkou, tedy se systémem přenosu výkonu kombinujícím hydrostatický a mechanický pohon. Jak jistě víte poprvé byla tato převodovka použita u nejvýkonnější řady 900 a pak se dostala i do nižší řady 700 a 400. A s traktorem sedmistovkové řady jsme měli možnost si jeden den zajezdit a seznámit se se základními možnostmi jeho ovládání. A jak jsme rychle zjistili není jich málo.
Den s... jsme strávili v zemědělském podniku ZEVO Střelice, a.s., kde měli od dovozce zapůjčen nový traktor Fendt 716 Vario. Díky příznivému počasí letošního jara (vlastně kalendářně ještě zimy) jistě snadno uhádnete jakou činnost vykonával. Šlo o setí jarního ječmene a traktor pracoval s pneumatickým secím strojem Mistrál 6000 se záběrem 6 m. A v době naší návštěvy již zbývalo zaset jen asi 25 ha. A nebýt toho, že nás z pole vystrnadil déšť, asi by se to podařilo.
Zemědělský podnik ZEVO Střelice patří k těm menším a obhospodařují zde celkem 1080 ha zemědělské půdy, z čehož je asi 120 ha TTP a zbytek půda orná. Na orné půdě dominuje ozimá pšenice (350 ha), dále jsou pěstovány jarní ječmen (280 ha), řepka (100 ha), cukrovka (90 ha), vojtěška (50 ha) a kukuřice (90 ha). V živočišné výrobě je chováno mléčné stádo (současný stav 314 ks, z toho 105 dojnic) a zastoupen je též chov prasat (65 prasnic). V podniku pracuje celkem 39 zaměstnanců.
Ve Střelicích jsme jezdili se 716kou, která patřila dovozci jako předváděcí stroj a nový traktor, který měli v podniku již objednaný, budou mít k dispozici až po letošním Techagru. V Brně bude totiž vystavován a půjde o stejný model i když ne úplně, protože výrobce začal od podzimu loňského roku vyrábět mírně inovovanou verzi.
Proč Fendt?
Na to, proč si pořídili právě tento traktor, jsme se zeptali mechanizátora Ing. Víta Konicara. „Značku Fendt jsme zvolili, protože jeden traktor od této firmy již máme (model 818) a doposud jsme s ním neměli žádné vážné problémy. A musím říci, že tento nový traktor byl také jakousi odměnou našemu dlouholetému zaměstnanci. Hospodaříme totiž v bezprostřední blízkosti Brna a výdělky u nás jsou pochopitelně nižší než ve městě, takže udržet si pracovní síly je problém.
Traktor jsme si koupili takřka v maximální výbavě a chybí mu snad jen agrohák a čelní závaží. Závaží si však zkusíme vyrobit sami a neměl by to být problém, protože traktor bude stejně jako tento vybaven čelní hydraulikou, i když ne vývodovým hřídelem, neboť nemáme žádné nářadí, které by si vyžadovalo čelní zavěšení a pohon.
Traktor bude agregován se secím strojem, který můžete vidět i nyní i když se přiznám, že je to trochu luxus tahat s tak výkonným traktorem takovýto secí stroj. Z hlediska dalšího využití by měl jezdit s talířovými branami Cífer se záběrem 6 m, a čtyřradličným otočným vario pluhem RabeWerk.“
Technický popis stroje
Sedmistovková řada zahrnuje čtyři modely s jmenovitým výkonem od 115 do 160 koní, přičemž na našem trhu je nejprodávanější nejvýkonnější verze, která s rezervou nahrazuje již dosluhující Zetory 160.
Motor
Pohonnou jednotkou traktoru je motor Deutz BF6M 2013C. Jedná se o přeplňovaný, vodou chlazený šestiválec s chladičem stlačeného vzduchu a zdvihovým objemem 5,7 l. Z tohoto objemu je díky turbu získáván jmenovitý výkon 118 kW (160 k) při nízkých jmenovitých otáčkách (2100 min-1). Maximální výkon je k dispozici při 1900 min-1 a je o 7 kW vyšší. Točivý moment dosahuje svého maxima 724 Nm již při 1400 min-1 a jeho převýšení činí 35 %. S ohledem na lepší plnění a výplach válců je použita čtyřventilová technika a emise škodlivin ve výfuku i měrnou spotřebu paliva snižuje systém vstřikování, jenž využívá samostatné, mechanicky řízené vstřikovací jednotky. Ty jsou umístěny přímo v bloku motoru a palivo, které je k nim přiváděno podávacím čerpadlem, je již pod určitým tlakem. Vstřikovací jednotky jsou se vstřikovači propojeny krátkým vysokotlakým potrubím a vstřikovací tlak je vysoký – dosahuje 140 MPa. Kvůli vysokým vstřikovacím tlakům má motor samostatný chladič paliva.
Vysoký vstřikovací tlak a čtyřventilová technika to jsou patrně hlavní faktory, díky nimž má motor nízkou měrnou spotřebu paliva. 195 g/kWh při otáčkách motoru 1400 min-1 a 210 g/kWh při jmenovitých otáčkách, je velmi dobrý výsledek.
Všechny chladiče provozních náplní traktoru jsou soustředěny do jednoho místa, avšak ne stylem jak jsme zvyklí u jiných firem, tedy seřazené za sebou, ale tvoří kompaktní blok, do nějž je vzduch nasáván shora i ze stran a teoreticky by měl procházet vždy jen přes dva chladiče. To však platilo dříve a po dlouhodobějších zkušenostech z provozu výrobce předřadil do prostoru před chladič kapaliny motoru ještě přídavný chladič převodového oleje. Ve výsledku tak v tomto komplexu sedmi chladičů dochází k ochlazování chladící kapaliny motoru, převodového oleje, paliva, stlačeného vzduchu, hydraulického oleje a náplně klimatizace. Kompaktní uspořádání chladičů má i další výhodu a tou je snadné čištění po odklopení výparníku klimatizace. Za rozměrným chladičem kapaliny motoru je ventilátor s viskózní spojkou.
Převodovka
Možná víte, že Vario převodovka v devítistovkové řadě má dva hydromotory a jeden hydrogenerátor. Pro řadu 700 výrobce převodovku zjednodušil a použil jen jedno čerpadlo a jeden hydromotor. Čerpadlo je vůči hydromotoru poloviční, takže se již v převodovce dosahuje převodového poměru 1:2.
Funkce Varia je dobře patrná ze schématu. Pokud traktor stojí, je od motoru přenášen točivý moment (označeno žlutě) na planetovou převodovku, jenž rozděluje výkon mezi hydrostatickou (zelená) a mechanickou (modrá) větev. Jelikož stojící pojezdová kola kladou v mechanické větvi odpor, veškerý výkon se přenáší přes unašeč satelitů (5) na korunové kolo (6) a dále na hydrogenerátor. Ten je však ve vodorovné poloze, takže se jeho pístky nepohybují a tudíž nedává žádný tlak, hydromotor je v této fázi maximálně vykloněn, takže jsou i jeho pístky v maximálním zdvihu, jelikož ale nedostávají žádný tlakový olej, motor se netočí a tudíž není ani přenášen výkon na pojezdová kola. Výsledkem je to, že traktor stojí.
V okamžiku, kdy se pohne pákou joysticku, začne se vyklánět hydrogenerátor (podle zvoleného směru jízdy doleva či doprava), v hydraulickém okruhu začne růst tlak a protože hydromotor je naklopen pro maximum svého výkonu, začne se přes jeho pístky přenášet výkon na sumarizační hřídel, dvoustupňovou převodovku a dále přes diferenciál na pojezdová kola. S dalším zrychlováním se hydrogenerátor začne stále více naklápět a výkon se zvyšuje a tím i pojezdová rychlost. Jakmile je vykloněn do maxima, začne se do vodorovné polohy sklápět hydromotor. Tento proces pokračuje až do okamžiku dosažení maximální rychlosti, kdy je hydromotor ve vodorovné poloze, tudíž nepřenáší žádný výkon, hydrogenerátor je maximálně vykloněn, ale nemá kam svůj výkon přenést, tudíž má v podstatě brzdný účinek a veškerý točivý moment od motoru se přenáší přes unašeč satelitů na planetové kolo. V oblasti mezi krajními polohami náklonu hydromotoru je podíl hydrostatického a mechanického převodu plynule rozdělen od 100 do 0 %, to znamená, že planetové kolo se postupně zrychluje a korunové kolo se zpomaluje. Takto Vario funguje pokud jede traktor vpřed. Vše jasné a i nám to bylo jasné. Co se však stane, když se hydrogenerátor a tím i hydromotor začnou točit obráceně a tím se začne v opačném směru otáčet i planetové kolo? Chvíli jsme nad tím museli bádat a pomohlo až když jsme si postavili papírový model. A výsledek je tento. Vario bude fungovat i v tomto případě avšak trochu jinak. Díky opačnému smyslu otáčení planetového kola nebude korunové kolo zpomalováno, ale zrychlováno, tím se bude i více roztáčet hydrostat a při couvání bude většina výkonu přenášena přes hydrostatickou větev.
Zřejmě vás napadne, jak účelně může být využita tak dokonalá převodovka v kombinaci s motorem, který nemá elektronickou regulaci (inovovaný model 818 již touto regulací vybaven je stejně jako traktory řady 900). Odpověď zní - není to problém.
K vlastnímu ovládání převodovky postačuje pouze joystick. Pohybem vpřed se zrychluje, vzad zpomaluje, přičemž zvolený směr pohybu je indikován zelenými kontrolkami se šipkami na přístrojové desce. Pokud svítí obě, je převodovka v neutrální poloze.
Jízdní rozsahy jsou dva. Polní a transportní a je možné je řadit za jízdy (jedná se vlastně o dvoustupňovou synchronizovanou převodovku). První z nich dovoluje volit rychlost od 0,02 km/h do 30 km/h vpřed a od 0,02 do 20 km/h vzad. Transportní rozsah je od 0,02 do 50 km/h vpřed a do 30 km/h vzad. Jízdní rozsahy se volí tlačítkem vedle joysticku. Pro rychlou změnu směru jízdy stačí joystick krátce vyklonit doleva, přičemž lze nastavit jakou rychlostí se bude traktor pohybovat po změně směru vpřed či vzad. Význam to má například při práci s čelním nakladačem, kdy se jeví jako výhodnější pomaleji zajet při nabírání do hromady a rychleji od ní odjet.
Pro aktivaci tempomatu stačí joystick vyklonit krátce doprava. Je však třeba mít na paměti, že tempomat nefunguje při otáčkách pod 1400 min-1, neboť při nižších otáčkách vstupuje do činnosti funkce Turbospojky. Tempomat dovoluje nastavit dvě úrovně rychlostí, které se kombinují se zatížením motoru, jenž se snímá podle poměru přednastavených otáček motoru a otáček motoru při zatížení. Maximální zatížení motoru (pokles otáček), které lze nastavit, je 30 %. To znamená, že do nastaveného poklesu otáček se převodový poměr nemění a teprve potom, pokud by měly otáčky dále klesat, se sníží převodový poměr a tím zpomalí pojezdová rychlost, ale otáčky motoru již dále neklesají. Díky kombinaci funkcí povoleného poklesu otáček a Turbospojky není prakticky možné „udusit“ motor. Na joysticku lze také navolit „agresivitu“ zrychlování a to ve čtyřech stupních.
Pojezd
Z převodovky je točivý moment přenášen přes rozvodovku na zadní planetovou nápravu vybavenou lamelovými mokrými brzdami. Ty nejsou zcela ponořeny v oleji jak jsme zvyklí, ale olej je na ně nastřikován, takže jsou při brždění chlazeny. Přední náprava je hydropneumaticky odpružená, s regulací zdvihu a je bržděna rovněž lamelovou brzdou na kardanovém hřídeli. Je vybavena samosvornou uzávěrkou diferenciálu typu Locomatik a též 100 % uzávěrkou, což je lamelová spojka ovládaná elektrohydraulicky. Odpružení lze zapnout a vypnout tlačítkem v postranní konzole. Při rychlosti do dvou km/h lze nápravu ustavit do jakékoliv polohy v rámci zdvihu hydraulických válců (například při montáži čelního nakladače), při vyšší rychlosti se náprava snaží automaticky udržet ve středové poloze.V tomtéž ovládacím místě jsou rovněž tlačítka pro manuální a automatické zapínání uzávěrek diferenciálu. V automatickém režimu se uzávěrky vypínají při rychlosti nad 15 km/h, při úhlu natočení kol nad 15 ° a při použití brzdy. Podobný systém ovládání má i zapínání pohonu přední nápravy. Ten může být zapnut trvale, nebo opět v automatickém režimu. Ve druhém případě se pohon přední nápravy vypíná při rychlosti nad 15 km/h, nebo při natočení kol nad 25 °.
Pokud je traktor vybaven radarem, lze nastavit také mezní regulaci prokluzu a tak jako u konkurence při překročení mezní hodnoty přizvednout nářadí a tím dotížit traktor.
S pojezdem souvisejí také instalované dvouokruhové vzduchové brzdy. V našem případě měl traktor ještě jeden jednookruhový vzduchotlaký výstup, který se používal pro vzduchové ovládání kolejových meziřádků na secím stroji.
Hydraulika
Zadní hydraulika je zajímavá co do konstrukce. Její ramena jsou totiž ovládána písty, které nejsou uloženy, jak je obvyklé, svisle za nápravou, ale takřka vodorovně před zadní nápravou (tedy pod kabinou). Díky tomu se zvedací ramena dostala takřka k ose nápravy a mohlo být zvýšeno jejich užitečné zatížení. To nyní činí 8 330 kg. Ramena jsou vybavena systémem EHR C se snímači v dolních táhlech. Přední ramena hydrauliky mají zvedací sílu 37,5 kN. Pro přední i zadní hydrauliku je zajímavé použití dvojčinných pístů, které tedy mohou nejen zvedat ale i tlačit opačným směrem. Při klasických polních pracích toto řešení větších výhod nemá, ty mohou nastoupit například při výměně pojezdových kol, či nasazování doumontáže, kdy lze celý traktor snadno zvednout.
Ramena hydrauliky mají také velmi široké možnosti ovládání. V základu lze nastavit maximální výšku zdvihu od 0 do 100 %, 100 % však není maximální zdvih, ale zdvih omezený pro polní práce. Pokud je například nutné vyměnit agrohák, lze ramena pomocí tlačítka přizvednout ještě o dalších asi 10 %. Dále lze nastavit rychlost zdvihu a druh regulace. Buďto silovou, nebo polohovou (krajní polohy) a nebo něco mezi – smíšenou. Tyto hodnoty se nastavují na Varioterminálu. Nastavení polohy ramen (polohová regulace), nebo síly, kterou je nářadí v půdě vedeno (silová regulace), se provádí potenciometrem, v ovládací konzole nad ním jsou ještě tři tlačítka s ovládáním hydrauliky související. Jednak lze zvolit automatický systém EHR, pak fungují všechna nastavení tak, jak bylo popsáno výše, dalším tlačítkem lze ramena přizvednout o již zmíněných dalších 10 % a třetí spínač je určen pro rychlé spuštění nářadí až do spodní polohy nezávislé na nastavení.
Ramena mají systém aktivního tlumení kmitů, který se automaticky aktivuje při nastavené hodnotě rychlosti. Princip využívá řídících členů elektrohydraulické regulace (EHR) zadních ramen k rušení zátěžových špiček vznikajících v tříbodovém závěsu při jízdě. Na základě impulsů ze silových čepů spodních táhel dochází k nepatrnému odpouštění oleje z pod pístů zadního závěsu a následnému doplnění odpuštěného oleje, čímž se nářadí dostane do původní polohy.
Čelní tříbodový závěs využívá jednoho z vnějších okruhů hydrauliky a aby se uvedl do činnosti, je třeba přepnout ventil vpravo před kabinou. Ještě pár slov k vlastnímu ovládání.
Pro řízení hydrauliky a to jak vnější, tak vnitřních okruhů slouží horní část joysticku a též křížová ovládací páka umístěná vpravo od něj.
Ovládání zadních a předních ramen hydrauliky dovolují tlačítka v ovládací konzole, nebo velké překlopné tlačítko na hlavici joysticku, s nápisem GO (spustit) a END (zvednout). Dvě malá tlačítka vedle něj slouží pro řízení čelní hydrauliky. Jak ale bylo zmíněno, ta je napojena na jeden vnější hydraulický okruh, takže je jí možné přesměrovat jak na další dvě překlopná tlačítka na joysticku (další dva okruhy) nebo na zmíněnou křížovou páku. Ta je výkyvná v osmi směrech. Díky tomu lze ovládat vždy dva páry rychlospojek najednou. To je vhodné při práci s čelním nakladačem, kdy je obvyklé současně používat dvě funkce související se zvedáním nakladače a nabíráním materiálu. Takže pokud se například potlačí ovládací páka zcela vpřed, nakladač se začne zvedat a druhá funkce není v činnosti. Pokud se s touto pákou pohne současně vpřed i například doleva, lze současně zvedat nakladač i zavírat třeba drapák, či natáčet lžíci. Navíc je na křížové páce tlačítko, po jehož zmáčknutí se dá ovládat ještě jeden vnější okruh.
Jelikož již byla popsána většina tlačítek na hlavici joysticku, popíšeme ještě zbylé tři. Dvě tlačítka slouží pro uvedení dvou příslušných hydraulických okruhů do plovoucí polohy a centrálním tlačítkem STOP se v případě potřeby vypnou vývodové hřídele a zastaví dodávka oleje do příslušných hydraulických okruhů. Ty jsou k dispozici čtyři a u všech lze libovolně nastavit průtok při zvedání, průtok při spouštění (od 0 do 80 l/min.) a časové omezení (od 0 do 60 s a ∞), nebo uzamčení ventilů. Časové omezení lze s výhodou využít například při obracení pluhu na souvrati, kdy lze stiskem jednoho tlačítka pluh vyhloubit a zvednou a druhým stiskem jej otočit a zahloubit.
A ještě poslední poznámka k hydraulickému systému. Běžným standardem je ovládání zadních ramen hydrauliky a vývodového hřídele též na zadním blatníku, avšak Fendt 716 má toto ovládání i vpředu pro přední TBZ a vývodový hřídel.
Několik informací k vývodovým hřídelím. Zadní je možné provozovat ve třech režimech (540, 750 a 1000 min-1), čelní pouze při otáčkách 1000 min-1. Zadní i přední vývodový hřídel má automatické zapínání a vypínání při zvednutí nářadí do určité výšky a zadní hřídel má též rozběhovou automatiku, která snižuje namáhání převodů při rozběhu se zatíženým nářadím. Co se týče vlastního ovládání vývodových hřídelí, je umožněno tlačítky na ovládací konzole. Buďto jsou zapnuty v automatickém režimu, nebo ovládány manuálně.
Kabina
Kabina je ve standardu odpružena kapalinovými tlumiči v kombinaci s vinutými pružinami. V podstatě veškeré ovládací funkce traktoru jsou na joysticku, křížové páce varioterminálu a ovládací konzole a jejich funkce jsme probrali v předcházející části článku. Jediné o čem jsme zatím nehovořili je ruční plyn umístěný vpravo nad postranní konzolou. Na přístrojové desce je ještě několik doplňkových tlačítek, která slouží pro přepínání zobrazovaných údajů (pojezdová rychlost dle otáček z převodovky, nebo podle radaru, otáčky motoru, nebo vývodového hřídele). Uprostřed přístrojové desky je digitální počítadlo motohodin, vlevo sloupcové ukazatele stavu paliva v nádrži, teploty chladící kapaliny motoru, tlaku vzduchu, napětí ve zdrojové soustavě traktoru a pokud je montován snímač hladiny hydraulického oleje tak i tato signalizace. Vpravo je digitální ukazatel otáček motoru a vývodového hřídele, pojezdové rychlosti a prokluzu. Nad těmito ukazateli je řada kontrolních svítilen. Přestože pro změnu směru jízdy je určen multifunkční joystick, lze jej měnit i tlačítkem v páce vlevo pod volantem, která jinak slouží k nastavení sklonu volantu. Nad touto pákou je kombinovaný přepínač směrových světel, stěračů a houkačka. Vlevo vedle volantu je ještě tlačítko výstražných ukazatelů směru, zapínání světel a nouzového stavu převodovky. Pokud by totiž došlo k eventuelní poruše elektroniky, lze po aktivaci tohoto tlačítka vyřadit z činnosti elektronickou regulaci převodovky. Na výstupu z převodovky (v podlaze kabiny) pak lze čistě mechanicky naklápět hydrostat a nouzově ovládat převodovku bez jakéhokoliv časového nebo výkonového omezení. Pro případ potřeby odtažení traktoru lze ručně řadit i neutrál.
Vlevo vedle sedačky je ruční brzda a na podlaze tři klasické pedály – brzda, spojka, plyn. Pro jízdu je však většinou nepotřebujete a mají funkci spíše bezpečnostní, ale o tom v další kapitole.
V zadní části kabiny může být také umístěna kamera, kterou lze namířit na důležitou (často sledovanou) část nářadí či na konec návěsu. Obrazovkou je Varioterminál.
Vlastní jízda
Fendt 716 Vario je bezesporu traktorem, který snese velmi přísná měřítka hodnocení. A to se potvrdilo i nám. Hned při prvním usednutí do kabiny jsme museli ocenit skutečně velmi nízkou hladinu hluku, který se bez nadsázky blíží hluku jaký vnímáte uvnitř osobního automobilu. A když jsem zmínil to usednutí, ve vertikálním i horizontálním směru odpružená sedačka Grammer je zřejmě tím nejlepším, co se v současné době do traktorů montuje.
Takže můžeme vyrazit. Zapomeňme na pedály, páku dopředu a jedeme. Tak rychle to ale nejde. Protože jedním rychlým pohybem joysticku lze zrychlit z nuly až na 50 km/h, je třeba nejprve deaktivovat jisticí prvky. Samozřejmě pokud je zatažena ruční brzda odbrzdit, ale také deaktivovat tlačítko neutrálu, čili zařadit polní či silniční rozsah pojezdové rychlosti. Pak už stačí jen nastavit ruční plyn a zmáčknout bezpečnostní tlačítko na spodní straně joysticku pohnout s ním dopředu a můžeme jet. A právě toto bezpečnostní tlačítko nám připadalo jako jedna z mála vad na kráse a to ani ne tak v souvislosti s tím, že je nutné jej mačkat také při reverzaci, což problém nečiní, ale zejména při zvedání zadních ramen hydrauliky a to nám zpočátku nešlo. Toto tlačítko je totiž třeba zmáčknout současně s tlačítkem ovládajícím zdvih ramen a to není příliš pohodlné. Dobrou zprávou je však to, že u inovovaných 716tek již toto omezení není a bezpečnostní tlačítko musíte mačkat jen při ovládání pojezdových funkcí.
Jinak je ovládání joystickem pohodlné a ten kdo někdy řídil mlátičku či jiný sklizňový stroj s hyropojezdem nebude mít větší problémy. To se projevilo také v naší testovací dvojici. Zatímco kolega si odjezdil několik sezón na takto ovládané mlátičce a s traktorem se sžil velmi rychle, já jsem měl trochu potíže. Jet dopředu nebyl problém, avšak při couvání pokud jsem chtěl rychle zpomalit, několikrát jsem potáhnul páku místo od sebe k sobě – a 160 koní vyrazilo. Naštěstí má Fendt i klasické ovládací pedály, takže dup na spojku a brzdu a stojíme. A tento reflex má každý řidič, takže i když je technika jízdy zcela odlišná, bezpečnost je zaručena.
Mnohokrát jsme již psali o vhodné agregaci traktorů a nářadí. Bohužel v zemědělských podnicích jsou časté kombinace, které nelze označit za optimální a tak tomu bylo i v našem případě, kdy byl kombinován moderní technicky velmi dokonalý traktor se starým secím strojem. 160tikoňový traktor tahal šestimetrový pneumatický secí stroj bez aktivních bran – nářadí se kterým si dříve i když na hranici možností poradil Zetor s výkonem o polovinu nižším. Ventilátor secího stroje byl poháněn od vývodového hřídele s 1000 min-1, což byl další problém, protože 716tka nemá ekonomické otáčky pro tento režim, takže se motor musel točit okolo 1900 min-1 abychom dosáhli otáček vývodového hřídele alespoň 900 min-1 (uvažme přitom, že jmenovité otáčky jsou 2100 min-1). Motor tak pracoval v odlehčeném stavu a ve zbytečně vysokých otáčkách, kde nemůže vykázat na odvedenou práci dobrou spotřebu paliva.
Tento problém bohužel nelze řešit, jedině snad namontováním hydromotoru na secí stroj. Díky velkému rozsahu regulace průtoku by pak nebyl problém jej řídit a dodržet výsevek, a traktor by mohl pracovat jen v oblasti otáček okolo 1500 min-1.
Dalším nedostatkem bylo, že secí stroj byl konstruován pro staré typy traktorů, kdy byl jen jeden pár rychlospojek. Takže ovládání znamenáků bylo sice hydraulické avšak jen přes jeden hydraulický okruh, kde se olej elektromagnetickým ventilem přepínal do levého či pravého znamenáku a to vypínačem ze stolní lampičky umístěným za sedačkou. V traktoru, který má tolik hydraulických okruhů a možností nastavení ... Jistě by nebyl problém přidat jeden pár hadic a ovládat každý znamenák vlastním okruhem pohodlně na joysticku a s využitím plovoucí polohy, kterou jsme v našem případě nemohli použít, protože když jsme dali příslušný znamenák do plovoucí polohy, druhý spadnul také. Po příčině jsme nepátrali.
Nepohodlné bylo i pneumatické ovládání kolejových meziřádků, kdy bylo opět za sedačkou třeba otočit ventilem, pustit do rozvodu vzduch, který přitáhnul uzavírací klapky. To by šlo také řešit elegantněji, například prostřednictvím elektromagnetu, který by přívod vzduchu uzavíral. Pro tento účel by se v traktoru hodilo nějaké volné tlačítko, jenž by se dalo na tuto funkci použít. S tím bohužel výrobce nepočítal a přitom by to nebyl problém. Jistě, moderní secí stroje či postřikovače a rozmetadla mají svůj ovládací panel a nebo jsou i v některých případech schopny komunikovat přímo prostřednictvím Varioterminálu, někdy je však nutné za moderním traktorem tahat stroje staršího data výroby a pak ...
Ale pojďme zpět k vlastnímu setí. Práce je to jednoduchá a výkonově předimenzovaný traktor za sebou secí stroj příliš neregistroval, takže indikovaný prokluz pneumatik byl patný jen při rozjezdu a práce šla pěkně od ruky. Pouze na souvrati bylo nutné provést více úkonů. Nejprve zvednout znamenák, pak zpomalit a současně zvednout sečku. Ač se to jeví jako „brnkačka“, chvíli cviku to vyžaduje a to nezmiňuji, že vypínání vývodového hřídele při zvednutí sečky a vypínání uzávěrek a pohonu přední nápravy za nás převzala automatika. Před najetím na nezasetou plochu stačilo stiskem tlačítka GO spustit secí stroj, poté příslušný znamenák a nakonec provést úkon, který nás nejvíce bavil. Ťuknout joystickem doprava a uvést tak v činnost tempomat. Traktor pak velmi rychle zrychlil až na nastavených 12 km/h.
Záhy jsme a celkem logicky zjistili, že nejvýhodnější je ovládat maximum funkcí joystickem. Naprosto perfektní je to, pokud je třeba se otočit s couvnutím na souvrati. Vykloněním joysticku doleva začne traktor zpomalovat až do zastavení a pak se plynule rozjede zpět přednastavenou rychlostí, pokud se provede tento úkon ještě jednou rozjede se traktor zase směrem vpřed a opět přednastavenou rychlostí. Poté, co se najede zpět na zpracovávanou část pozemku a vykonají se patřičné funkce související s ovládáním nářadí, stačí aktivovat tempomat a je to. Jednu nevýhodu to ale má. Díky tomu, že motor nemá elektronickou regulaci otáček a jak se nyní vzletně říká management motoru a převodovky, všechny úkony na souvrati proběhnou ve stejných otáčkách motoru jako při práci na poli (samozřejmě pokud neuberete ruční plyn a to se jistě nikomu nebude chtít, anebo pokud nebudete jezdit na nožní plyn což však nemá při práci s vývodovým hřídelem kde se žádají relativně konstantní otáčky smysl).
Při otáčení na souvrati, kde se dalo jezdit člunkovým způsobem, jsme zkoušeli také jinou možnost a sice přepínání mezi dvěma tempomaty, tedy pracovní rychlost 12 km/h a souvraťovou 4 km/h. Jenže jak jsem již zmínil, traktor vás takříkajíc sám vede k tomu, abyste používali jen jeho joystick a tempomaty se přepínají v obslužné konzole, kam se musíte nejprve podívat a pak namířit prst na příslušné tlačítko a tempomat aktivovat a to není ono.
Tolik k jízdě. A na závěr ještě několik dojmů z kabiny. Celá kabina působí příjemným dojmem a to jak z hlediska tvarování ovládacích prvků, tak z pohledu barevného sladění. O nízké hlučnosti již zmínka byla a pokud se vyjádříme k výhledu, lze jej označit rovněž za dobrý. Co se nám velmi líbilo, byla průchodka pod zadním sklem, kterou lze bez problému protáhnout hadice či kabely vedoucí k připojenému nářadí a nemusí se přivírat do okna, jak to někdy bývá zvykem. Stejně tak jsme byli spokojeni s malým poloměrem otáčení traktoru. Kontrolní přístroje jsou přehledné a vše se dobře ovládá. Jen Varioterminál má až příliš funkcí takže traktoristovi bude jistě nějaký čas trvat, než se naučí využívat všechny jeho možnosti a rychle se přepínat mezi jednotlivými obrazovkami a menu.
Vyjádření obsluhy
Jaké bude mít asi pocity ten, kdo přesedne ze staré stošedesátky do nového Fendta? Netřeba komentovat. A tak byla i slova traktoristy Ivo Bartoňka jen pochvalná a na otázku výhled, hlučnost, klimatizace padala slova jako perfektní, špica a v říši divů, či v pohádce. I když s traktorem jezdil teprve týden a jak přiznal, dosud se s ním dostatečně nesžil, zejména co se týče všech možností nastavování funkcí. Takže každý den objevuje něco nového a to také proto, že díky dobrému počasí dostal traktor a jasný úkol set, takže nebylo příliš času přemýšlet o různých nastaveních. Snad až zaprší, vezme manuál a zahloubá se nad ním.
O tom, že je nesrovnatelné přesednout ze starého Zetoru do nového Fendta není třeba diskutovat, podle traktoristy je ale i velký rozdíl mezi Fendtem 818 (mechanická převodovka, čtyři stupně pod zatížením), který již mají v podniku několik let a novým Variem. Inu vývoj jde dopředu.
Závěrem
S traktorem Fendt 716 Vario jsme zažili příjemný den a musíme konstatovat, že jeho pověst o tom, že patří mezi špičku v technické vyspělosti není klamná. Zejména co se týče možností ovládání hydraulických systémů, nabízí patrně takové možnosti jako žádný jiný traktor. Taktéž úsporný motor v kombinaci s Vario převodovkou zajisté dokáží při správném využití traktoru příznivě ovlivňovat ekonomiku provozu. S technickou vyspělostí souvisí pochopitelně i cena, takže ten, kdo si jej pořídí, musí dobře uvážit zda jeho možnosti dokáže dobře využít. Jedno je však jisté. Velmi komfortní pracoviště obsluhy zajisté umožní dosahovat vysokých pracovních výkonů při nižší únavě traktoristy.
Luboš Stehno
Miroslav Mikulič
