Jistě víte, že díky nařízení antimonopolního úřadu byl nucen koncern CNH odprodat některé výrobní závody a mimo jiné i značku Laverda, která původně patřila pod firmu New Holland. Laverda je tedy nyní firmou patřící pod koncern Argo Group, sdružující mimo jiné i firmy Landini a Mc Cormick a přestože sklízecí mlátičky, které Laverda vyrábí, byly běžně v sortimentu New Hollandu, krátce se o nich zmíníme, jelikož nyní změnily barvu a i svého prodejce v ČR.
Vy, kdož jste si přečetli pozorně minulou MZ, jste se mohli dozvědět základní informace o sortimentu sklízecích mlátiček Laverda. V tomto článku se budeme zabývat patrně pro podmínky ČR nejvhodnější řadou označenou LX, jenž zahrnuje pět modelů s výkony motorů od 144 kW (196 k) do 199 kW (270 k).
Co do koncepce se jedná o klasické vytřasadlové mlátičky, takže je zbytečné popisovat ty části, které jsou pro konvenční mlátičky obvyklé. Zaměřím se proto na technické zajímavosti, které jsou vlastní pouze těmto strojům, anebo pokud je používají i jiné firmy nejde o standardní řešení.
Žací ústrojí
Pokud začneme klasicky od žacího ústrojí, je třeba zmínit, že žací lišta může mít záběr od 4,2 do 6,6 m a pohon kosy je tzv. systémem Schumacher, tedy speciální převodovkou sloužící ke změně otáčivého pohybu na přímočarý kývavý. Žabky mají oboustranné ostří, takže by měly lépe vysekávat a nemělo by docházet k ucpávání lišty. K rovnoměrnému toku hmoty by měl přispívat i vkládací šnek, který má vkládací prsty nejen uprostřed, ale po celé šířce záběru a také šikmý dopravník, který je stejně široký jako mláticí buben a navíc má předřazen prstový vkládací buben. Takže materiál vstupující do mláticího bubnu je rovnoměrně rozprostřen, což je důležité jak pro dosažení dobré výkonnosti, tak kvalitního výmlatu.
Reverzaci vkládacího ústrojí neobstarává ne zcela výhodný elektromotor, či výhodnější hydromotor umístěný přímo na hřídeli šikmého dopravníku, ale jednoduchý lankem ovládaný mechanismus. Funkce je zřejmá z obrázku.
Při normálním pohonu je řemenice vkládacího dopravníku (1) poháněna od hřídele odmítacího bubnu (2) přes napínací kladku (3). Pokud je třeba zapnout reverzaci musí se uvolnit napínací kladka (3) a následně se přes pákový převod a napínací kladku (4) přitlačí klínový řemen na řemenici umístěnou na hřídeli mlátícího bubnu (5). Tím se změní smysl otáčení šikmého dopravníku.
Mlácení, separace a čištění
Mláticí buben má přídavné vložené lišty, které přispívají jednak k jeho lepšímu vyvážení a setrvačnosti (má větší hmotnost) a také hmota která prochází mezi mlátícím bubnem a košem nemá možnost se mezi mlatkami nadzdvihovat. Do prvních tří lišt mláticího koše lze vložit „odosiňovací lišty“. Mezera mezi mláticím bubnem a košem se nastavuje mechanicky z kabiny pomocí dvou pák (mezera vpředu a vzadu). Údaj o vzdálenosti se zobrazuje na stupnici.
Za mláticím bubnem následují odmítací buben a buben separační. Separační buben může sloužit k dodatečném oddělení zrna ale též nemusí. Separační koš lze totiž podle potřeby pomocí elektromotorku sklopit nahoru a separaci tak vyřadit z činnosti. Vytřasadlo je pětidílné, dva nejvýkonnější modely jej mají šestiklávesové. Zajímavé je jeho uložení v dřevěných ložiscích.
Nedomlácené klásky jsou vraceny zpět před mláticí buben a šnekovým dopravníkem rozprostírány po celé šířce jeho záběru. Z tohoto dopravníku lze z kabiny otevřít výstup ven před mlátičku a podle toho co se z něj sype má obsluha má i jednoduchou kontrolu jak kvalitně je daná plodina mlácena.
Levelling System
S mlácením a čištěním souvisí systém příčného a podélného a příčného vyrovnávání. To zabezpečují dva hydraulické válce, které natáčejí koncové převody. Díky tomu lze mlátičku vyrovnat až o 8 % v podélném a o 20 % v příčném směru. Vyrovnávání zabezpečuje automatika prostřednictvím závaží umístěného uprostřed přední nápravy. Závaží se díky gravitaci ustavuje vždy ve svislé ose a jeho polohu snímá elektronika a ta podle ní upravuje polohu hydraulických válců a tím i celé mlátičky. Vyrovnávání je možné provádět i manuálně – pákou umístěnou vpravo za sedačkou.
Žací ústrojí má též samostatný systém vyrovnávání – zde se informace o poloze snímá podle polohy plazů a tím se vyrovnávají menší nerovnosti terénu. Také toto vyrovnávání lze ovládat automaticky.
Kabina má klasické uspořádání. Základním ovládacím prvkem je multifunkční joystick pro změnu rychlosti a směru pojezdu. Na jeho hlavici najdeme tlačítka zvedání a spouštění žacího válu, manuální stranové vyrovnávání, ovládání výšky a otáček přiháněče. Na ovládací konzole je ruční plyn, řadicí páka čtyřstupňové mechanické převodovky, zapínání pohonu mlátičky, drtiče a nestavení jeho směrových plechů zapínání automatiky Levelling Systému, seřizování otáček ventilátoru a mláticího bubnu, kontrolní displej, spínače osvětlení atd.
Zajímavý je pedál pro levou nohu jímž se mění poloha přiháněče v horizontálním směru.
Závěrem
Sklízecí mlátičky Laverda Serie LX nevynikají žádnými převratnými technickými zvláštnostmi, nejsou ani nabity elektronikou. Nicméně svým uživatelům poskytnou takovou výbavu jaká je nyní u nových mlátiček obvyklá a stejně tak to bude jistě i s hektarovou výkonností. Takže to bude jako obvykle otázka vhodného poměru mezi užitnou hodnotou stroje a jeho pořizovací cenou.
Luboš Stehno