Češi jakožto národ mají údajně vysokou schopnost improvizovat. Není divu. Doba minulá kdy ne všechno fungovalo tak jak mělo k improvizovaná přímo vybízela. A dílny zemědělských podniků, to byla přímo improvizační centra kde se vyrobilo a opravilo všechno.
Současní výrobci zemědělské techniky nabízejí nyní stroje mnohem spolehlivější a také složitější a dražší, přičemž jejich cílem je provozovat i vlastní servis. Klasické zemědělské dílny tak pozbývají na významu.
Ale ne všechny. Důkazem, že šikovné české ruce se neztratily je pan Ivan Jareš z RD Králíky. Ač se jedná o rolnické družstvo nenachází se na Slovensku ale u Nového Bydžova. A svépomocí si zde vyrobili secí stroj. Svépomocně secí stroj? to asi bude vypadat. No kupodivu vypadá docela dobře. Ale od začátku.
Jedná se vlastně o secí kombinaci. základem jsou rotační brány Kuhn HR 6002 se záběrem 6 m a hřebový válec od téže firmy. Na nich je připevněn zmiňovaný secí stroj s názvem KIJA-DOVY s dodatkem Turbo. Jak je zřejmé jde o zkratku Konstrkukce Ivan Jareš Domácí Výroba. A slovo Turbo, ač má vlastní význam trochu jiný jsme si zvykli dávat na stroje s velkým výkonem a nejinak je tomu i v tomto případě.
Nářadí do ruky
Jak je to obvyklé, některé věci lze vyrobit snadno, jiné obtížně a na další je třeba dlouhodobý vývoj. K těm posledně jmenovaným patří například výsevní ústrojí. To v družstvu nevyráběli a použili celý komplet od renomované firmy Accord. Tedy vlastní výsevní ústrojí a ventilátor pro distribuci osiva. Pohon ventilátoru obstarává hydromotor s maximálním výkonem 20 kW zapojený do vnějšího okruhu hydrauliky traktoru (je jím John Deere 8300). V hydraulickém okruhu je udržován konstantní průtok oleje (nastavuje se přímo v traktoru) a obsluha již ví s jakými tlaky je vhodné pracovat při výsevu různých plodin. Například pro řepku je vhodný tlak průtok 6,2 a pro pšenici s výsevkem 220 kg/ha je to asi 7 (jedná se o poměrná čísla od 0 – minimum do 10 maximum). Pro lepší kontrolu jsou signalizovány též otáčky hydromotoru a tím i ventilátoru. K tomuto účelu slouží snímač otáček motoru z traktorů Zetror UŘ I. a v kabině jemu odpovídající otáčkoměr. Přímo na secím stroji je další kontrolní prvek, který souvisí s otáčkami ventilátoru a sice tlakoměr, který signalizuje tlak oleje v daném hydraulickém okruhu. Hydromotor žene ventilátor prostřednictvím dvojitého klínového řemenu s převodem do rychla.
Proud vzduchu dopravuje osivo do rozdělovací hlavy a zde byste jistě čekali, že jde o zakoupenou součást. Omyl. Je vlastní konstrukce a umožňuje dvě základní funkce, které jsou nutné při současném systému setí. Tou první je možnost setí do všech botek (meziřádková vzdálenost je 12,5 cm), nebo setí jen do jedné řady botek (vzdálenost mezi řádky pak činí 50 cm). Druhou nutnou podmínkou je možnost tvorby kolejových meziřádků. Díky tomu, že v RD používají postřikovače se záběrem 18 m a secí stroj se záběrem 6 m je to jednoduché a stačí uzavírat pouze dva stejné páry výsevních botek. K tomu účelu slouží elektrické servomotorky v rozdělovací hlavě, které uzavřou přívod osiva k daným secím botkám. 48 secích botek je včetně držáků použito z roudnického secího stroje SEXJ 125. Jsou umístěny ve dvou řadách, přičemž zadní řada má originální zavlačovače.
Pohon secího ústrojí je mechanický pomocí několikrát zalomené hřídele, poháněné, od vzadu taženého kola. Na tomto kole je umístěn snímač otáček, který měří rychlost a ujetou vzdálenost. Díky známému záběru pak lze přepočítávat tyto hodnoty na výkonnost v ha/h.
Zásobník na osivo je rovněž vlastní konstrukce a disponuje objemem 1400 l. Jeho konstrukce je zajímavá neboť dovoluje spuštění do zadní části secího stroje , a tím i snadné plnění. Zásobník se dostane výškově na úroveň traktorového přívěsu, takže plnění je jednoduché. Střecha zásobníku přitom zůstane v původní poloze takže není nutné otvírat žádné krycí plechy. V horní poloze je zásobník umístěn velmi blízko traktoru, čímž se snižuje páka působící na tříbodový závěs a ramena hydrauliky nejsou tak namáhána (povolené zatížení ramen traktoru je 9 t, přičemž prázdný secí stroj váží 4,5 t, s osivem je to asi o tunu více). V této poloze je zásobník aretován pomocí dvou hydraulicky ovládaných západek. Taktéž posun zásobníku z pracovní do plnící polohy a zpět je řešen hydraulicky. As sice pomocí dvou dlouhých hydraulických válců. A ač to je velmi neobvyklé, i ty lze vyrobit. Pístnice se prodává v metráži a její úprava tak není problémem. Problémem je hydraulický válec. Zde využili silnostěnné bezešvé trubky s těsněním vyrobeným na míru.
Každá sečka potřebuje znamenáky a má je i tato. Jako většina částí jsou i znamenáky vlastní konstrukce. Jsou velmi masivní, svařené z obdélníkových profilů a navíc jsou řešeny tak, že mají uprostřed čep, prostřednictvím nějž se při složení zalomí a nezvyšují tak přepravní výšku secího stroje. Ovládané jsou pochopitelně hydraulicky, prostřednictvím jednoho hydraulického okruhu. Aby se mohly jedním okruhem ovládat oba znamenáky, je v tlakovém vedení rozdělovací, elektricky ovládaný ventil, který pouští olej vždy jen do jednoho ze z nich.
Jak to funguje
Na závěr pár ekonomicko provozních údajů. Secí stroj byl postaven před čtyřmi roky, mimo jiné díky iniciativě bývalého mechanizátora Jaroslava Kohla, přičemž práce na něm zabraly dvěma lidem celou zimní sezónu (říjen až březen). Náklady na výrobu dosáhly asi 280 až 320 tis. korun a to včetně platů obou pracovníků. Rozptyl je dán spotřebou energie a materiálu, tedy položek, které nebyly přímo kalkulovány. Doposud bylo s tímto strojem zaseto necelých 5 000 ha a to bez jakýchkoliv závažných oprav. Průměrná spotřeba paliva se přitom pohybovala okolo 8,5 l nafty na 1 ha při rychlosti okolo 8 km/h. To je velmi dobrý výsledek, který leze ale přičítat spíše traktoru a hloubce zpracování pomocí rotačních bran. Ta se pohybuje jen okolo 10 cm, na druhé straně v obtížných podmínkách jílovitých půd řepařské výrobní oblasti.
Jak vidno vyrobit lze ledacos a to i tak náročnou věc jakou je secí stroj. Chce to však hodně zkušeností, nápadů a šikovnosti. To jsou ale vlastnosti, které našim lidem obvykle nechybí.
Luboš Stehno
