Jen těžko si můžeme představit výživu obyvatelstva bez obilovin. V České republice se pěstují na více než 54 % orné půdy a průměrné traktorové výnosy s výjimkou roku 2000 přesahují 4 t.ha-1.
Obiloviny přímo či nepřímo ovlivňují rozhodujícím způsobem ekonomické výsledky většiny zemědělských podniků a farem. Proto park sklízecích mlátiček je hned po traktorech středem pozornosti uživatelů i prodejců respektive výrobců.
Jaká je situace v této oblasti v českém zemědělství? Produkce obilovin se drží na úrovni 6,5 – 7,5 mil. t za rok a to přestože celková zemědělská produkce v posledním desetiletí poklesla až o 30 %. Statisticky zjištěné počty sklízecích mlátiček v ČR mají v posledních letech klesající tendenci.
Obnovu strojního parku můžeme hodnotit různým způsobem. Počty nových strojů jsou nejčastějším údajem, nicméně nepostihují rostoucí užitnou hodnotu nové techniky. Finanční vyjádření tento problém řeší do té míry, jak ceny nové techniky odpovídají její užitné hodnotě (pro přechodné období nebyl tento způsob v našich podmínkách použitelný).
Vhodným vyjádřením užitné hodnoty nových strojů můžeme získat reálnější pohled na průběh obnovy strojního parku. V případě sklízecích mlátiček došlo na českém trhu k silnému útlumu prodeje po roce1990 a po roce 1996 opět. Minimální počet prodaných sklízecích mlátiček byl zaregistrován v roce 1999, pouhých 92 kusů.
Od roku 1996 bylo dodáno celkem 1 342 nových sklízecích mlátiček. Jejich užitná hodnota oproti nahrazovaným starším typům je odhadem 3 – 5krát vyšší. Přesto je park sklízecích mlátiček zastaralý, o čemž svědčí 88 % sklízecích mlátiček starších osmi let zjištěných při jednorázovém statistickém šetření ČSÚ v roce 1999, což jsou starší typy žacích mlátiček s nižší užitnou hodnotou, pořizovaných před rokem 1990.
Nutno vzít v úvahu, že minimální sezónní výkony srovnatelných typů sklízecích mlátiček u nás a v zahraničí jsou z ekonomických důvodů 3 – 5krát vyšší.
Vývoj prodeje sklízecích mlátiček v Německu, západní Evropě a Severní Americe je uveden na obr. 4.
Počty prodaných kusů sklízecích mlátiček v západních zemích včetně Ameriky v posledních pěti letech stagnují nebo klesají. Dlouhodobé prognózy počítají s klesajícím trendem i v budoucnosti. Situace na světovém trhu s obilovinami a předpokládaný technický a technologický pokrok v pěstování obilovin, to jsou dva z hlavních faktorů ovlivňujících trh se zemědělskou technikou.
To není ani pro výrobce sklízecích mlátiček jednoduchý problém. Konkurenční tlaky je nutí hledat nové trhy, vytvářet nové obchodní vztahy při zachování firemních značek, snižovat výrobní náklady, své výrobky neustále inovovat a zvyšovat jejich užitnou hodnotu.
Obchod se sklízecími mlátičkami v západní Evropě ovládají tři výrobní seskupení. Podle výsledků prodeje sklízecích mlátiček v sezóně 2000/2001 to jsou:
1. Claas 2 639 ks 36 %
2. CNH 2 273 ks 31 %
3. John Deere 1 246 ks 17 %
K nim se řadí ještě SDF (Deutz Fahr 513 ks = 7 %) a AGCO (Massey Ferguson 440 ks = 6 %). Podíl zbývajících výrobců činil 220 ks = 3 % z trhu se sklízecími mlátičkami.
Situace na trhu v České republice je podobná.
V technologiích sklizně obilovin si vydobyla dominantní postavení sklizeň žacími mlátičkami.
Technická inovace sklízecích mlátiček zaznamenala za posledních 10 let nesporný pokrok.
Obecné trendy technického vývoje směřují ke zvyšování výkonnosti strojů, snižování kvalitativních a kvantitativních ztrát, k multifunkčnímu využití strojů pro sklizeň různých plodin pěstovaných na zrno a na semeno, ke zvyšování komfortu obsluhy, ke zvyšování podílu automaticky řízených, regulovaných a sledovaných prvků, k omezování negativních dopadů na životní prostředí.
V technických inovacích jednotlivých výrobců jsou čtenáři časopisu Farmář průběžně detailně informováni.
Rád bych proto pouze upozornil na pozitivní fakt, že předmětem technické inovace se stal i dosud trochu opomíjený design strojů a zařízení. Za příklad slouží zdařilá a věřím, že i obchodně úspěšná změna designu sklízecích mlátiček New Holland řady CX.
ořízení sklízecí mlátičky je pro zemědělské podnikatele, kontraktory nebo farmáře investičně velmi náročná akce. Připomeňme si proto na závěr „desatero“, které by si měl zvážit každý potenciální uživatel sklízecí mlátičky:
zdali odpovídá cena stroje jeho užitné hodnotě,
co nabízí prodejci jako technické služby (servisní služby posezónní, sezónní, dostupnost a cena náhradních dílů),
nabízí-li prodejce doplňkové finanční služby (pomoc při získání úvěru, splátkový režim, odkoupení použité techniky,…),
je-li uživatel schopen zabezpečit ekonomicky efektivní sezónní pracovní výkon žací mlátičky, nebo je-li pro něho výhodnější řešit potřebu sklizňových prací kontraktem,
zdali nabízené nadstandardní technické vybavení žací mlátičky bude pro kupujícího přínosem a nejedná se pouze o nevyužitelné vybavení citelně zvyšující pořizovací cenu stroje (např. systém pro pořizování výnosových map bez praktického využití v hospodářských plánech farmy, nebo dělený žací vál pro rychlý přechod do transportní polohy u žacích mlátiček určených pro sklizeň velkoplošných pozemků),
jaké má vlastní zkušenosti nebo jiné reference s nákupem strojů od potenciálního prodejce,
kdo bude stroj obsluhovat a je-li součástí kupní smlouvy i zajištění zaškolení obsluhy,
bude stroj mimo sezónu uskladněn tak, že je chráněn před vlivy počasí a je k němu zamezen přístup drobných živočichů a nepovolaných osob,
je prodejce schopen předložit na požádání tzv. „prohlášení o shodě“, které zaručuje, že stroj je bezpečný a odpovídá všem požadavkům daným českou legislativou,
jaké jsou požadavky stroje na návaznost na další technologie odvozu a posklizňového zpracování zrna, případně slámy.
Před rozhodnutím o nákupu investičně velmi náročné žací mlátičky doporučujeme získat reference od jiných vlastníků a případně využít konzultací s pracovníky nezávislých institucí.
Ing. Zdeněk Pastorek, CSc.
VÚZT Praha Ruzyně
