Posečenou píci, kterou chceme konzervovat sušením nebo senážováním, musíme dále ošetřit, abychom získali materiál vhodný pro požadovaný způsob využití. Proto další důležitou operací při sklizni je obracení a shrnování, tedy operace, kterými je posečená hmota připravena pro sběr.
Účelem obracení je zkrátit dobu zavadání, umožnit rovnoměrné rozhození pokosu, včetně případných hromádek a zhutnělých pokosů. Dále se požaduje rovnoměrné obrácení a načechrání posečených pícnin tak, aby spodní vrstvy byly po obrácení na povrchu. Pro zvolený způsob konzervace je nutno dosáhnout určité výše sušiny, která je uvedena v tab. 1.
Tab. 1 Požadovaný obsah sušiny pro různé způsoby konzervace
Způsob konzervace Stav pícniny Obsah sušiny (%)
Senážování, nízkoteplotní sušení (70 až 1600C) Zavadlý materiál nad 30 do 55
Dosoušení studeným nebo předehřátým vzduchem Velmi zavadlý materiál nad 55 do 80
Přímé skladování popř. dosoušení studeným vzduchem Suchý materiál nad 80
Po dosažení požadované sušiny pícnin následuje shrnování. Tato operace zajistí shrnutí rozprostřené dosušené nebo zavadlé píce do souvislých řadů, které mají být rovné, vysoké maximálně 0,8 m a široké podle šířky následných sběracích ústrojí strojů (sběrací návěsy, lisy a sběrací řezačky). Při shrnování nesmí docházet k znečišťování pícnin zeminou a ztráty neshrnutím by se měly pohybovat do 1 %.
Z výsledků provozního ověřování v ČR a z údajů DLG při shrnování zavadlých pícnin pomocí rotačních shrnovačů, neovlivnila pracovní rychlost významně ztráty zavadlého materiálu. Závislost výše ztrát neshrnutím na pracovní rychlosti shrnovače je znázorněna na grafu l.
Za vyhovující hmotnost 1 m řádku se považuje u zavadlého materiálu 4 až 8 kg a u suchého materiálu 1,8 až 2 kg.
Z konstrukčního hlediska lze obracecí a shrnovací ústrojí rozlišit na bubnové, dopravníkové, kolové, paprskové a rotační.
Bubnové ústrojí pracuje s pící velice šetrně, při vyšší vrstvě píce a vyšší pracovní rychlosti je kvalita práce horší.
Dopravníková ústrojí se uplatňují především při práci na svazích; mají malý záběr.
Kolová ústrojí umožňují zpracovat i silnou vrstvu píce. Jejich nevýhodou je složitost a velká hmotnost.
Paprsková ústrojí dobře kopírují nerovnosti terénu, jsou lehká a levná, ale kvalita jejich práce je však horší než u strojů s poháněnými orgány, způsobují znečišťování píce a vytvářejí nepravidelné řádky.
Rotační orgány umožňují dosahovat velkých pracovních rychlostí, šetrně zacházejí s pící a mají malé ztráty odrolem. Jsou však konstrukčně složité.
Nejčastěji používanými typy jsou rotační obraceče a shrnovače. Jde o stroje s nuceným pohybem pracovních orgánů odvozeným od vývodového hřídele traktoru. Jsou konstruovány jako návěsné nebo tažené a některé po přestavění mohou vykonávat obě operace - obracení i shrnování. Pracovní ústrojí rotačních obracečů a shrnovačů tvoří jeden, dva nebo i více rotorů, které jsou osazeny rameny s prsty. Pro snadnější kopírování povrchu půdy se využívají u řady strojů kloubové rámy, které se uplatní také při přestavbě do transportní polohy.
Rotační obraceče návěsné mají konstrukční záběr od 2,6 do 8,5 m, tažené od 3,5 do 13,2 m. Rotační shrnovače návěsné mají záběr 2,9 až 10,2 m a tažené 2,8 až 12,5 m. Zemědělec může volit mezi řadou variant, které budou vyhovovat účelu nasazení v závislosti na jeho výrobních podmínkách.
Robustní tažené rotační obraceče a shrnovače s vlastním pojezdovým ústrojím jsou využitelné hlavně na velkých rovných plochách v návaznosti na práci nesených nebo tažených rotačních žacích strojů větších záběrů. Univerzální stroje pro obracení a shrnování jsou vhodné pro podniky s menšími plochami.
Provozní výkonnost rotačních obracečů a shrnovačů v závislosti na záběru je zobrazena na grafu 2.
Průměrný potřebný výkon motoru energetického prostředku připadající na jednotku konstrukčního záběru stroje (kW/m), je při obracení zavadlých pícnin 5,9 kW/m, sena a slámy 5,6 kW/m. Při shrnování je tento údaj u čerstvých pícnin 7,4 kW/m, u zavadlých materiálů 6,2 kW/m a u sena 5,6 kW/m.
Výrobní podniky se ve svém vývoji zaměřují na zlepšení kvality práce obracečů a shrnovačů především při práci na nerovném terénu. Neustále dochází k řadě konstrukčních úprav zaměřených především na dosažení vyšších pracovních záběrů a vyšších pracovních rychlostí a tím dosažení vyšších výkonností.
Ing. Věra Holubová CSc.
VÚZT Praha – Ruzyně
foto archiv
