Sklizeň vlhkého obilí podle finského vzoru

Před nedávnem jsem měl možnost navštívit ve Finsku několik zemědělských farem a porovnat, jak se jejich systém hospodaření liší od toho našeho. Při návštěvě zemědělců této severské země jsem si uvědomil, že dobře hospodařit se dá i v drsných přírodních podmínkách. Samozřejmě mnozí namítnou, že hospodaření s finanční podporou je o poznání snadnější, avšak finské klima připravuje tamějším farmářům nejedno překvapení.

Vše se točí okolo počasí. Po severské zimě, tu si dokážeme všichni představit, následuje velmi krátké jaro, které je ve znamení rychlého tání sněhu. Aby byly pozemky co nejrychleji přístupné mechanizaci, vybudovali si farmáři odvodňovací příkopy, jež by měli přebytečnou vodu z povrchu polí odvést. Následuje léto na jehož sklonku, asi počátek září, přichází žně. Ty jsou „pro změnu“ opět ve znamení vody, neboť je pravidlem že každý den alespoň hodinu prší. Na pole se tedy s těžkou sklízecí mlátičkou dostanete jen těžko. I s tímto problémem se Finové vypořádali a to tak, že jednoduše nakupují mlátičky malé a zároveň lehké. Odvodňovací kanály na polích by stejně nedovolovaly nasazení mlátičky s velkým záběrem, neboť jsou podle mého odhadu kanály od sebe vzdáleny zhruba 10 až 20 metrů. Velikosti sklízecích strojů se samozřejmě také přizpůsobují výměře farem. Uvádí se, že průměrná velikost finské farmy je okolo 50 ha orné půdy. Namítnete, že je to dost málo. Ano, souhlasím. Avšak ke každé takové farmě patří mnohdy i několik stovek hektarů lesních ploch a s tím už se dá něco podniknout.
Vrátím se ještě ke sklizni obilnin. Finové nemohou čekat na to, až se udělá teplo a porosty vyschnou, protože by se nedočkali. Musejí tedy sklízet obilí vlhké. A co s ním potom? I tento problém má řešení, je jím konzervace. Chemickými konzervanty se kromě krmného obilí zpracovávají i travní senáže. Při vyšších vlhkostech materiálu je to v podstatě jediná ekonomicky únosná možnost jak vyrobit kvalitní krmivo.
Největší mléčná farma
Abychom mohli alespoň částečně porovnávat s našimi podmínkami, popíšu vám jak hospodaří na největší finské farmě zaměřené na produkci mléka. Jenom pro dokreslení, valná většina zemědělců se zaměřuje na mléko a je jenom velmi málo těch, kteří by byli výhradními chovateli masných plemen.
Farma Honkola Manor leží poblíž vesnice Urjala, což je asi 300 km severně od Helsinek. Hospodaří zde na celkové výměře 4000 ha, z čehož je 400 orné půdy a „zbytek“ asi 3600 ha připadá na lesy. Je to tedy největší finská farma, kde v současné době chovají 160 kusů dojnic plus telata a jalovice. Stájová kapacita je zhruba 240 dojnic a na tuto hranici by se podle slov managera farmy pana Kalevi Nevala rádi dostali v blízké budoucnosti. Průměrná roční užitkovost na farmě Honkola Manor je 8000 l, přičemž nejlepší dojnice produkuje 13 000 l. Stáj mají na starost 2 pracovníci a tři dny v týdnu chodí na výpomoc třetí. Dojným kravám zkrmují mačkaný oves, seno, travní senáž a slámu. Na aplikaci těchto objemných krmiv zakoupili míchací krmný vůz. V dojírně dostává navíc každá dojnice až šest kg doplňkové směsi, která má 17 % N látek. Jádro dostávají dojnice ve formě crimpovaného ovsa a ječmene.
Zajímavě měli řešenu otázku nastýlání, kdy na rozdíl od klasického slamnatého lože používali jako stelivový materiál rašelinu. Tu nakupují od dodavatelů a po použití ve stáji s tímto stelivem hnojí pozemky. Systém se jim osvědčil, neboť když dříve používali slámu, často vznikal problém s mastitidami, což se při požití rašeliny velmi podstatným způsobem omezilo. Příčinou je podle pana Nevala ta skutečnost, že rašelina se vyznačuje určitou antibakteriální aktivitou. V hale funguje další zajímavý systém kombinovaného větrání, kdy do stáje se vzduch nasává pomocí průduchů a horním průduchem odchází ven. K tomu, aby docházelo k lepšímu proudění vzduchu jsou navíc do stáje zabudovány ventilátory, které vzduch promíchávají. Důvodů pro použití tohoto systému je hned několik. První je otázka ekonomická, kdy samočinný oběh je oproti nucenému výrazně lacinější na pořízení i na vlastní provoz. Ve stáji nevzniká nežádoucí průvan, neboť „promíchávací“ ventilátory mají pomaloběžný chod (méně jak 1000 ot/min).
Kruhovou dojírnu na 18 dojných míst pořídili před třemi lety. Její průměrná hodinová výkonnost je 70 krav. Jak nám dále pan Nevala řekl, jsou schopni podojit i 100 krav, avšak to musí obsluha spěchat, což je při počtu 180 kusů dojnic zbytečné. Daleko důležitější než hodinové pracovní výkony je pro ně kvalita mléka. V dojírně používají zařízení na odsávání vlhkosti ze vzduchu a navíc teplo odebrané při chlazení mléka přivádějí do dojírny. Tímto chrání jednak elektronické systémy dojírny a jednak se brání proti zamrzání vody v zimě. V dojírně pracuje jeden člověk a další ho střídá. Dojí klasicky, tedy dvakrát denně. Celkově pracuje na farmě 20 zaměstnanců, z čehož pouze 4 pracují v zemědělské části. Ostatní se starají o lesní hospodářství. Do části živočišné ještě patří chov asi 300 kusů prasnic. Ty krmí také mačkaným ovšem, doplňkovou směsí a travní senáží.
Murska znamená mačkat
V článku několikrát zaznělo mačkaný oves. Mám tím na mysli oves, který se sklízí vlhký a je následně zpracován speciálním mačkacím – crimpovacím strojem Murska s dávkovacím zařízením konzervačního přípravku. Princip práce stroje na farmě Honkola Manor je poměrně jednoduchý a zvládne ho ovládat jeden člověk. Obilí přivezou ve velkoobjemovém návěsu ke stroji. Pomocí dopravníku naplní násypku crimpovacího stroje, který je přímo určen k mačkání (crimpování) vlhkého obilí, jelikož mačkání vlhkého zrna není možné provádět klasickými stroji. Crimpovat se mohou nejenom běžné obiloviny, ale i kukuřice, hrách a bob. Výkonnost strojů se pohybuje podle použitého typu od 5t/hod do 40t/hod. Zpracovaný materiál dále umisťují do věže (1263 m3) nebo jej lze umístit do silážních žlabů, vaků nebo bunkrů.
Důležitou zásadou této technologie je požadavek na vlhkost mačkaného zrna. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 35-45 %. Obilí je tedy možné sklízet i o několik týdnů dříve než při klasické sklizni. V této vlhkosti již zrno obsahuje stejné složení látek jako zrno ve sklizňové zralosti. Pochopitelně že lze pracovat i s vlhkostí nižší. V takovém případě se využívá zařízení na přidávání vody do zpracovávaného materiálu, které je součástí každého crimpovacího stroje. Po mechanickém ošetření mačkacími válci stroje, ty mají povrchovou úpravu, je nutné použít konzervační přípravek. Na farmě Honkola Manor používají při plnění věže dva litry konzervantu a běžně toto krmivo používají podobu dvou let. Výhodou crimpovacího systému je i ta skutečnost, že takto upravené obilí nepráší a zamezuje se rozvoji rizika alergií u zvířat i lidí. U finských farmářů je běžné skladování crimpovaného obilí ve žlabech. Farma Manor byla první, která tento materiál umístila do hermetické věže.