V poslední době se do popředí zájmu veřejnosti pomalu ale jistě dostává otázka, jak v budoucnu vyřešit vytápění objektů. Svou velkou roli při rozhodování o tom, jaký typ vytápění zvolíme, hraje ekonomické hledisko. Neustále rostoucí ceny elektrické energie a fosilních paliv nás proto nutí poohlížet se po alternativách přijatelnějších pro naši peněženku. Neméně důležitá je také ekologická stránka věci. Jedním možným řešením vytápění, které je výhodné jak z ekonomického, tak i ekologického hlediska, jsou zplynovací kotle na dřevo.
Firma Atmos v Bělé pod Bezdězem, kterou jsme měli možnost navštívit, je v současné době jedním z největších evropských výrobců kotlů na uhlí a dřevo. Historie podniku sahá až do roku 1935, kdy byla založena rodinná firma Atmos. V počátcích byla výroba zaměřena na zplynovací jednotky pro auta a lodě pod značkou Dokogen. Šlo o stejný princip přeměny paliva na dřevoplyn, jaký je používán dnes u moderních kotlů na dřevo. Od roku 1942 firma zahájila vývoj a výrobu kompresorů Atmos, které vyvážela do zemí celého světa až do znárodnění. I po tomto období se však podařilo udržet vývoj kotlů na dřevo, zplynovacích agregátů a kompresorů. V roce 1980 představila firma na výstavě Pragoterm první zplynovací kotle na dřevo a dřevní odpad. V roce 1991 se vlivem politických změn v zemi znovu obnovila značka Atmos a zahájila výrobu. Do dnešní doby vyvinula firma 45 typů teplovodních kotlů, na které má 12 patentů. Jedním z prvních kotlů byl v roce 1962 model Ekonomik.
Obchodní aktivity
Značka Atmos není zdaleka určena pouze pro domácí trh, své výrobky exportuje do čtrnácti zemí západní i východní Evropy. Východnější státy odebírají spíše kotle s většími výkony, zatímco v západní Evropě se uplatňují pouze kotle na dřevo. Je to samozřejmě určeno hlavně legislativou západních zemí, kde se hnědým uhlím v podstatě domy již nevytápí. Na tuzemském trhu je situace taková, že asi 40 % zabírají zplynovací kotle na dřevo a 60 % připadá na zplynovací kotle na uhlí a dřevo. Nejžádanější jsou u nás kotle o výkonu 25 kW. Trochu odlišná situace je ve Švédsku, kde se nejvíce prodávají kotle na dřevo o výkonu 32 kW. Je to zapříčiněno tím, že zde v domácnostech používají kotle připojené na akumulační nádrže. Při provozu kotle neregulují intenzitu hoření ve spalovacím prostoru, nýbrž nechají kotel pracovat na plný výkon. Přebytečné teplo se pomocí termoregulačního ventilu převádí do akumulačních nádrží. Další dva až tři dny (podle podmínek) se již nemusí v kotli topit, protože se pro vytápění využívá nashromážděné teplo v nádržích.
Výrobní sortiment firmy Atmos zahrnuje zplynovací kotle na dřevo od 14 do 100 kW a na uhlí a dřevo od 18 do 80 kW. Jak nám řekl zástupce firmy pan Jaroslav Cankař, firma se snaží vždy být v popředí co se týče kvality, funkčnosti a ceny. Proto také věnují nemalé úsilí při vývoji výrobků a kontrole jejich kvality. „Jedním z našich cílů je, aby stále více lidí získalo přístup k ekologickému a zároveň levnému a pohodlnému teplu ze dřeva,“ dodal pan Cankař.
Základem je modernizovaná výroba
Základní částí výroby je montáž kotlů. Svařováním jednotlivých dílů vzniká těleso kotle, na které se později domontují další části jako jsou keramické vložky, regulační prvky apod. Důležitou pracovní operací před vlastním svařováním je dělení materiálu. Proto, aby měly všechny díly přesné rozměry, zakoupili v Atmosu dvě plazmy na řezání. S jejich pomocí lze také uspořit materiál, neboť samy jsou naprogramovány tak, aby byl odpad minimální.
Modernizací prošla i svařovna, kde již třetím rokem pracuje svařovací robot japonské výroby. Samozřejmě, že robot nemůže nahradit všechny svářečské práce, nicméně měli jsme možnost vizuálně porovnat velmi kvalitní svár od svářeče a svár dělaný robotem. Na první pohled je poznat, kde pracovala ruka svářeče, byť velmi zkušeného, a kde pracoval stroj.
Po tlakových zkouškách těsnosti a po lakování vrchních krycích částí kotle v práškové lakovně následuje konečná kompletace. Lakovna prošla modernizací již v minulém roce. Vycházejí z ní díly ve dvou barevných odstínech a to v červené nebo v zelené barvě. Jak nám řekl pan Cankař, samozřejmě záleží na technické kvalitě kotle, ale svou váhu má i to, jakou má kotel povrchovou úpravu. Proto byla investice do kvalitní práškové lakovny nezbytným krokem.
Propracované skladové hospodářství
V letošním roce uvedli v Bělé do provozu nový sklad kotlů s třípatrovými regály. Skladovací hala má na délku 104 m, šířku 22 m a výšku 5 m. Dvě třetiny prostoru využívají pro sklad a jednu třetinu obsadila výrobní zařízení. K tomu, aby požadavky zákazníků byly vždy uspokojeny, mají skladem minimálně deset až dvacet kusů kotlů od každého modelu. Jelikož je jejich výrobní sortiment poměrně široký, musí být minimální zásoba skladovaných kotlů zhruba 600 kusů. Výroba a počet kotlů na skladě jsou závislé na aktuálních požadavcích zákazníků. Ročně v Bělé vyrobí 8000 kotlů. Maximální kapacita skladovací haly je 2500 kotlů. V hale jsou kotle rozděleny jednak podle typů a dále podle toho, pro který trh jsou určeny. Například kotle v zelené barvě jsou určeny pro Švédsko nebo pro tuzemský trh, kotle červené putují do Německa či Rakouska.
Firma se neustále rozvíjí a i v budoucnu chystají výstavbu dalších objektů. O rozvoji svědčí i počet zaměstnanců, neboť na začátku v roce 1991 pracovalo ve výrobě pouze pět pracovníků, dnes je jich již osmdesát.
