V polovině června proběhla druhá mezinárodní konference zaměřená na systémy jednotných jízdních stop Controlled Traffic Farming (CTF). Pořadatelem konference byla katedra zemědělských strojů z technické fakulty ČZU v Praze. Program byl rozdělen do dvou dnů. V prvním proběhla teoretická část s přednáškami účastníků z různých zemí světa a druhý den pak ukázka systému CTF v praxi v zemědělském podniku AgroVation Kněžmost.
Pozitiva systémů CTF
Hlavním pozitivem systému CTF je jednoznačně snížení utužení půdy, které je nejmenší, pokud se používá systém ComTrac, tedy řešení, při němž všechny stroje jezdí v jednotné jízdní stopě. Zbylá plocha pak není přejezdy dotčena a to je velmi výhodné zejména tehdy, pokud se uplatňuje přímé setí do nezpracované půdy nebo jen mělké kypření.
Zkušenosti ukazují, že moderní technika a přesná satelitní navigace dovolují setí i do meziřádků předplodiny, toto řešení přináší dobré výsledky a jeho výhodou je i možnost zanechání vyššího strniště. V našich podmínkách není přímé setí používáno, ale právě systém CTF je pro něj vhodný. Neuježděná půda je totiž přirozeně kyprá, má požadovanou strukturu, není problém s vsakováním a nadměrným výparem vody a nedostatkem půdního vzduchu. Jak ukázaly provedené pokusy v systémech CTF, je i nižší denitrifikace, a tedy i menší ztráty dusíku. Z pokusů také vyplývá snížení výnosů na uježděné půdě, a to až o 40 % (v průměru o 10 až 15 %). Proto není třeba mít obavy ani z širších kolejových stop, neboť zvýšení výnosu na zbylé části pozemku tento negativní efekt eliminuje. A jednoznačnou výhodou neuježděné půdy je nižší náchylnost k vodní erozi.
V kontextu s přímým setím je třeba uvést, že tento způsob založení porostu není vždy nejlepším řešením a v některých případech je u systémů CTF používána i orba, zejména u následujících jarních plodin a též z obvyklých důvodů, jakými jsou potlačování škůdců, plevelných rostlin, nebo při nutnosti zapravení většího množství posklizňových zbytků. Z pohledu utužení půdy je vždy výhodnější orba on land než s kolem traktoru jedoucím v brázdě.
Negativa CTF systémů
Základní překážky pro zavedení systémů CTF jsou tři. Jednak je to konzervativnost zemědělců k novým systémům, což však není takový problém. Větším problémem je nutnost přesnějšího plánování a organizace práce, například při sklizni, kdy odvozní prostředky musí po poli jezdit rovněž v kolejových stopách. A největším problémem je úprava techniky na jednotný rozchod kol.
Jak již bylo uvedeno, nejlepší provozní výsledky přináší jednotný rozchod kol, který obvykle bývá tři metry, vycházející z rozchodu kol sklízecích mlátiček a u traktorů a jejich závěsné techniky se proto rozchod kol zvyšuje.
Protože výše popisované řešení znamená značnou investici, existují i systémy, v nichž je použito kolejových stop více, samozřejmě při udržení myšlenky řízeného pohybu techniky po pozemku. Na katedře zemědělských strojů ČZU v Praze je například ověřován systém OutTrac, který používá standardních rozchodů kol, avšak řízeného pohybu strojů po pozemcích. Jednotlivé pozemky jsou rozděleny na oblast s intenzivními přejezdy, oblast s nízkými přejezdy a též s nulovými přejezdy. Výsledky ukazují, že s tímto řešením se podíl přejeté plochy sníží na 37 %, což není špatné a popisované řešení přitom nevyžaduje nijak vysoké investiční náklady. Nutnou podmínkou je pouze přesná navigace a správně zvolené pracovní záběry strojů.*
Více informací v týdeníku Zemědělec.
