AGRODRUŽSTVO KLAS, Křičeň hospodaří v Pardubickém kraji nedaleko Lázní Bohdaneč. Stejně jako v mnoha jiných zemědělských podnicích upřednostňovali i v Křičeni dlouhá léta zpracování půdy s orbou. Po nákupu silného pásového traktoru však museli řešit otázku vhodné technologie zpracování půdy a s tím související nákup nové techniky.
AGRODRUŽSTVO KLAS, Křičeň patří mezi zemědělské podniky se silnou rostlinnou i živočišnou výrobou. Družstvo hospodaří na 3630 ha zemědělské půdy, z nichž je přibližně 1000 ha v podhůří Krkonoš a zbytek pak na Křičeňsku.
Masný i mléčný skot a stále i prasata
AGRODRUŽSTVO KLAS se může stále chlubit silnou živočišnou výrobou, i když současná situace na trhu mléka a masa vyvolává u vedení družstva spíše vrásky na čele. V podhůří jsou vhodné podmínky pro chov masného skotu plemene charolais. Polovinu tamní výměry tvoří louky a pastviny, na zbylé ploše je orná půda, na níž družstvo pěstuje běžné tržní plodiny. Na Křičeňsku je živočišná výroba zaměřena na chov mléčného skotu holštýnského plemene. Se 700 dojnicemi lze řadit zdejší chov mezi velké. Kromě skotu se v Křičeni věnují stále i chovu prasat. Ve stájích je 200 prasnic, ale současná situace na trhu vepřového masa vyvolává u vedení družstva otázku, zda by nebylo lepší chov prasat zrušit.
Pěstování tržních i krmných plodin
Osevní postup přihlíží k potřebám živočišné výroby, a tak v něm najdeme jak tržní, tak i krmné plodiny. Na orné půdě je vyhrazeno 1000 ha pro pšenici, 400 ha pro řepku ozimou, 120 ha pro cukrovou řepu a 250 ha pro sladovnický ječmen. Pro zajištění krmivové základny pěstuje družstvo na 420 ha kukuřici, na 220 ha pícniny na orné půdě a v posledních třech letech také sóju, přibližně na 100 ha. A že je v zemědělských podnicích stále co řešit a problémů není nikdy dost, potvrzuje i vedení družstva. Kromě nízkých výkupních cen zemědělských plodin, mléka i vepřového masa tíží družstvo také sílící boj o půdu. „Technikou jsme v současné době vybaveni velmi dobře, ale přicházíme postupně o půdu. Vlastníci buď zvyšují nájmy, nebo půdu rovnou prodají třetí straně, která nabídne nejvyšší cenu. A jde většinou o tu kvalitativně lepší půdu,“ konstatuje Jiří Bubeníček, pověřený v družstvu vedením rostlinné výroby a ochranou rostlin, kterého jsme se přijeli zeptat, jakou techniku na zpracování půdy v současné době v Křičeni používají.
Původně s pluhem
Původně jsme půdu orali, pak jsme přešli na jiné technologie, ale pluhů jsme se nezbavili,“ říká úvodem Jiří Bubeníček a pokračuje: „Stále je občas využíváme, například pro zaorání hnoje pod cukrovku, když nespěcháme. V sezóně ale pro zapravení hnoje používáme převážně talířový podmítač. Pluh využijeme i na lehkých půdách při zaorání vojtěšky po seči před setím následné plodiny.“ Přípravu půdy s orbou postupně nahradily jiné technologie a ty vyžadovaly nové stroje. Družstvo mělo talířový podmítač a potřebovalo ještě další stroj na podmítky, nejlépe radličkový. A tehdy, někdy před deseti lety, se začala psát historie strojů Köckerling v Křičeni. Prvním strojem této značky byl osmiřadý radličkový kultivátor Vario s pracovním záběrem 4,8 metru. Vario je univerzální kypřič, kterým lze podmítat, provádět seťovou kultivaci a připravovat půdu na jaře. Pracuje až do hloubky 20 cm. „Když jsme si pořizovali první Vario, měli jsme pouze talířový podmítač. Chyběl nám stroj na podmítky, tak jsme Vario využívali jak pro podmítání, tak pro přípravu půdy,“ vzpomíná agronom a pokračuje: „Velmi dobře rovnalo pozemky, a tak jsme ho začali používat i pro předseťovou přípravu. Tehdy jsme však měli pouze kolové traktory s nedostatečným výkonem, a tak někdy Vario nepracovalo při optimální rychlosti. O tři roky později, po dobrých zkušenostech, jsme si pořídili ještě druhé Vario se stejným pracovním záběrem. Vario tehdy zpracovalo za rok 2000 až 2500 ha. V současné době, když máme nový radličkový kypřič, uvažujeme o tom, že jeden stroj Vario přesuneme na naše středisko v Podkrkonoší a druhý nám zůstane jako určitá rezerva, kterou ale jistě využijeme.“
Vhodná technika k novému traktoru
AGRODRUŽSTVO si před třemi lety pořídilo pásový traktor s jmenovitým výkonem 412 kW (560 k) a potřebovalo pro něj také příslušné nářadí. Mělo talířový podmítač, ale chybělo nářadí na přípravu půdy. „Při výběru nového radličkového kypřiče jsme řešili dilema jakou konstrukci stroje zvolit. Pro jarní přípravu na těžkých půdách jsme nechtěli žádný velký kompaktomat s řadou válců, u nichž by hrozilo zalepování,“ vysvětluje Jiří Bubeníček a dodává: „Práci Allrounderu jsme viděli v nedalekém zemědělském podniku, a tak jsme se dohodli s firmou Agrotech HK a na jaře letošního roku si ho vyzkoušeli v našich podmínkách. Allrounder nám konstrukcí a kvalitou práce naprosto vyhovuje. Navíc zadní STS válce jsou do našich podmínek naprosto ideální, vůbec se nelepí. Pole se změnila i na pohled, krásně se srovnala.“ Allrounder s pracovním záběrem 12 m přišel do podniku v březnu, před setím ječmenů, a ihned se zapojil do předseťové přípravy. Následně připravil část výměry pro setí cukrovky a vojtěšky. Ve zkouškách tak na jaře zpracoval skoro 1000 ha. Na zkoušku docela slušná porce. A je nutné dodat, že tuto výměru zpracoval jeden traktor s jedním traktoristou, tomu se říká zvýšit produktivitu práce. S jeho prací bylo vedení natolik spokojeno, že jej již nevrátilo a Allrounder se stal klíčovým strojem pro přípravu půdy. V době naší návštěvy již připravoval pozemky pro setí kukuřice. A jak tedy vypadá současná příprava půdy v Křičeni?
Allrounder v hlavní roli
„Pozemky se po sklizni nejdříve podmítnou talířovým podmítačem, po vzejití plevelů se vyčistí glyfosáty a následně zpracují jednou nebo dvakrát radličkovým kypřičem Allrounder. Na zimu pozemky hluboko prokypříme dlátovým kypřičem, který nahrazuje orbu, a nebo pozemky srovnáme i pod kukuřici radličkovým podmítačem Allrounder. Na jaře buď aplikujeme glyfosát, nebo připravíme rovnou půdu před setím Allrounderem. Jednou za tři roky navíc každý pozemek podryjeme hloubkovým kypřičem,“ líčí sled operací agronom. Využití pro Allrounder je tedy celoroční. Začíná na jaře stržením hrubé brázdy před setím, popřípadě s druhým přejezdem před setím. Po sklizni, za určitých podmínek, jej agronom využije na mělkou podmítku a poté na další operace – standardní kultivaci před setím, likvidaci výdrolu a přípravu seťového lůžka. Výčet prací končí v listopadu urovnáním pozemku pro jarní setí cukrovky. V dalších letech tak Allrounder zpracuje pokaždé kolem 4000 až 5000 ha.
Vhodná dvojice
Pásový traktor přinesl do podniku zrychlení, zkvalitnění a zefektivnění všech prací a možná trochu paradoxně i snížení spotřeby nafty. Vždyť traktor s maximální spotřebou 55 l/ha dokáže při přípravě půdy pracovat se spotřebou 5 až 6 l/ha. Vyžaduje však adekvátní nářadí. Menší talířový podmítač nahradil stroj s pracovním záběrem 12 m a radličkový kultivátor Vario nahradil radličkový kypřič Allrounder také s pracovním záběrem 12 m. Podíváme-li se na konstrukci – Allrounder má vpředu hydraulicky stavitelnou smykovou lištu, za ní čtyři řady úzkých radliček, které lze pro podzimní přípravu půdy zaměnit za široké radličky, a nakonec dvojitý STS válec. Dokáže po sklizni mělce podmítat do 5 cm, lze jej použít pro vytvoření seťového lůžka, ale i pro zpracování hrubé brázdy. Důležitá je optimální rychlost 12 až 15 km/h, kdy Allrounder velmi dobře půdu drobí. Jeho další předností je velmi dobrý urovnávací efekt.
První zkušenosti
Hodnocení agronoma potvrdil i Radim Klempíř, který se soupravou jezdí. Ten měl v době reportáže odpracováno s Allrounderem 1403 ha. A dosažené výkony? „Za hodinu jsem schopen zpracovat 14 ha, na zoraném pozemku o něco méně,“ pochvaluje si produktivitu práce obsluha. Spotřeba se při zpracování půdy do 8 cm pohybuje mezi 5 a 6 l/ha.
Jiří Hruška
