Kašperské Hory byly bohatým městečkem s doly na zlato při výnosné stezce z Bavor již ve 14. století. Za Jana Lucemburského bylo povýšeno na horní město a k ochraně Zlaté stezky do bavorského Pasova dal Karel IV. vystavět hrad Karlsberg (Kašperk). Prosperita pokračovala i po husitských válkách, roku 1584 město odkoupilo většinu okolního panství a Rudolf II. je povýšil na královské. Šumavské město Kašperské Hory, které má kolem 1600 obyvatel, je bohaté i dnes. Vlastní hrad Kašperk, zhruba 6130 ha lesa a kolem 870 ha zemědělské půdy.
O pozemky se starají dvě městem zřízené organizace. Jednou z nich je Statek Kašperské Hory s. r. o., která obhospodařuje asi 1000 ha vlastní a pronajaté zemědělské půdy na hranicích národního parku a CHKO Šumava. Nejvýše položený pozemek se nachází v nadmořské výšce kolem 1000 metrů.
K produkci kvalitní píce v náročných šumavských podmínkách využívá Statek Kašperské Hory především techniku Kverneland z přeštické společnosti CSK Agro. „První žací stroj Kverneland, který už nemáme, jsme si pořídili v roce 1999,“ vzpomíná Jaroslav Kratochvíl. „Šlo o model se shazovacím pásem, který jsme hodně využívali i ve službách. Cestou tam a zpět vytvořil jeden mohutný řádek připravený pro řezačku. Postupně se ale měnila technologie, řezačky nahrazovaly senážní vozy, a tak jsme se přizpůsobili i my.“
„S první žacím strojem jsem byl velice spokojený, a proto jsme si v roce 2005 pořídili soupravu s čelní a zadní žací lištou Kverneland a později podobnou soupravu o větším záběru šest metrů stejné značky,“ pokračuje ředitel. „Původně jsem měl z tak širokého pracovního záběru strach, neboť sklízíme i sjezdovky, ale bál jsem se zbytečně. Žací lišty pracují s traktorem o výkonu jen 135 koní spolehlivě i ve strmých podmínkách. Obě soupravy posekají za den až sedmdesát hektarů, z nichž při dobrém počasí sklidíme seno za týden. A to obhospodařujeme pozemky o velikosti v průměru 6,5 hektaru, největší sklízená výměra je jen šestkrát větší. I se službami posečeme a sklidíme každý rok téměř 900 hektarů. Letos jsme si pořídili další vzadu nesenou žací lištu Kverneland, která slouží především jako rezerva. Riziko poškození je v našich podmínkách veliké, když je příhodné počasí, musíme sklízet a nikoliv opravovat. Jenom tak je možné zajistit kvalitní objemné krmivo.“*
Celou reportáž naleznete v Zemědělci či 44.