Dříve bylo běžné, že si uživatelé opravy svých vozidel prováděli sami a to i v případě elektroinstalace. Je pravdou, že složitost elektrických zapojení byla podstatně nižší než dnes.
Dnes se situace jiná, elektrických obvodů je mnohem více. Na druhou stranu se vše tak trochu démonizuje a razí se heslo: „Sami si nic neopravujte, protože to stejně nedokážete, nemáte na to potřebné vybavení, školení znalosti.“
Ale ono tomu tak úplně není a některé drobné opravy lze zvládnout i tak, jen je třeba vědět jak v základu vše funguje. A je dobré mít i trochu znalostí pokud si na svoje vozidlo montujeme přídavné elektrické spotřebiče, aby fungovaly tak jak mají a nepoškodily elektroinstalaci vozidla.
V životě to bývá tak, že nejsou věci, které dokážeme a nedokážeme, ale spíše, které nás baví a nebaví. To co člověka nebaví to neumí, protože se tomu nechce věnovat a učit se to. Mne elektronika bavila od dětství a ač jsem ji nikdy nestudoval, tak základy jsem se naučil čistě z radosti a tím jak jsem něco kutil jsem získal i určité dovednosti. A ty se pokusím čtenářům jednoduchou metodou předat.
Na chvíli zpátky do školy
Při popisu elektrických a elektronických zařízení je nutné začít fyzikou ze základní školy a především pojmy napětí a proud. Mnohým totiž tyto výrazy splývají v jeden. Jak si tedy představit tyto veličiny? Elektrický proud je něco jako voda. Napětí si tedy můžeme připodobnit k výšce hladiny a proud k průtoku jakým voda teče. Nakonec má to i stejný název, také říkáme, že jde o proud vody. A platí i to, že stejně jako voda teče z místa s vyšší hladinou k hladině nižší, teče i proud od místa s vyšším napětím k napětí nižšímu.
V motorových vozidlech je užíváno stejnosměrné provozní napětí 14 nebo 28 V (čemuž odpovídají akumulátory s napětím 12, nebo 24 V). Toto napětí je bezpečné a nemůže nám způsobit zranění. Nízké napětí to je něco jako nízká hladina vody a i když poteče velkým proudem, tak nám neublíží. Stejně tak nám neublíží vysoké napětí, ale jen v kombinaci s velmi malým proudem.
Často si vzpomenu jak nám učitel na střední zemědělské škole v mém oblíbeném předmětu motorová vozidla ukazoval jak funguje zapalování na Š 105. My žáci jsme se chytili za ruce první se podržel zapalovacího kabelu a poslední v řadě se ukostřil na karoserii. Pedagog pak rozpojil kontakty přerušovače a přes nás proběhl výboj o napětí několika tisíc voltů, ale s tak malým proudem, že nám neublížil. Jen to s námi škublo. Dnes už by za takové hrátky vyučující na škole jistě skončil, ale dříve byla jiná doba. A ukázka to byla v pravdě názorná.
Takže nízký proud v kombinaci s vysokým napětím není nebezpečný, stejně jako nízké napětí kombinované s vysoký proudem. Pokud budeme plavat v moři, kde je vysoká hladina vody a nízký proud tak to není problém, stejně jako když se postavíme do potoka kde voda teče sice rychle, ale má jen malou hloubku.
Napětí se udává ve voltech (V) a proud v ampérech (A). Jednoduchým vynásobením hodnoty napětí a proudu získáme výkon ve wattech (W). Platí tedy to, že pokud budeme mít například ventilátor s příkonem 240 W, bude při napětí 12 V odebírat proud 20 A., zatímco pokud bude konstruován na napětí 24 V tak si vystačí s proudem 10 A.
A to je důvod proč se v nákladních automobilech či sklízecích mlátičkách používá elektroinstalace o napětí 24 (28)V. Vyšší napětí znamená nižší proud a tím i potřebu nižšího průřezu vodičů potřebných pro jeho přenos. A to je praktické, zejména u dlouhých návěsů, kde je i dlouhá kabeláž k osvětlení a dalším elektrickým a elektronickým komponentům.
Více informací v časopise Mechanizace zemědělství.
