Les je tvořen rozmanitými dřevinami a doprovodným bylinným pokryvem, soustavou lesních cest a lesními objekty (stavbami), které jsou využívány ve prospěch pěstování lesa a doprovodných činností. Lesními dřevinami se rozumí především stromy různého stáří, které dorůstají určité výšky a objemu koruny. Stromy v lese se liší druhovou, věkovou nebo prostorovou skladbou.
Lesy jsou zpravidla rozděleny na plošné souvislé části, které se od sebe liší druhem stromů (druhovou kombinací), jejich stářím (výškou stromů) a plošným rozsahem. Přestože se mnozí lidé mohou domnívat, že les „roste a obnovuje se sám“, protože využívá pro fotosyntézu sluneční paprsky, vodu ze srážek, živiny ze zemského povrchu, asimiluje snadno dostupný oxid uhličitý a rozšiřování semen zajistí vítr, ptactvo a zvěř, není tomu tak docela pravda. Cílem lesního hospodaření je dosažení rovnováhy mezi produkční schopností lesů a spotřebou dřeva.
Práce v lese nezahrnují pouze těžbu, dopravu a zpracování vytěžené suroviny. Zahrnují také práce spojené se zajištěním podmínek pro zachování a růst produkčních schopností lesů, například odstraňování nežádoucích nárostů a jejich smysluplné využití, včasnou likvidaci následků škod způsobených větrnými kalamitami, práce spojené s rozumným využitím všech produktů, které zůstaly v lese po těžbě, práce při údržbě a budování cest a objektů v lese a samozřejmě smysluplné obnovování lesních porostů. Lesní těžba znamená kácení stromů, odvětvování pokácených stromů, včetně odřezávání vrchních částí stromů, v některých případech také odkorňování kmenů. Lesní těžba je realizovaná v rozmanitých terénních podmínkách, v porostu mladých i starých stromů. V rámci těžby jsou prováděny další, navazující technologické operace, ke kterým patří soustřeďování dřevní hmoty (nejen kmenů, ale i větví) na vhodné místo, kde začíná doprava dřevní hmoty na manipulační sklad nebo ke zpracování.
Fáze těžba a soustřeďování zahrnují činnosti vykonávané mezi místem kácení stromu (pařezem) a odvozním místem. Charakteristické pro těžbu je, že sled operací, ani místo jejich vykonání, nejsou pevně dány a neprobíhají ve shodném prostředí. Proto je v procesu výroby surového dříví kombinační volnost při sestavování sledu prací a volby míst, na kterých mohou být vykonány. Například odvětvování může být uskutečněno v porostu, na přibližovací lince, na odvozním místě, nebo až na manipulačním skladě. Součástí těžby je i zpracování potěžebních zbytků, což je nejčastěji drcení nebo štěpkování větví na produkt, kterým je vláknina nebo štěpka.
Potěžební zbytky musejí být soustředěny také do jednoho místa, v němž jsou zpracovány. Toto místo musí vyhovovat svými plošnými rozměry pro objem soustřeďované dřevní hmoty, musí mít zpevněný povrch a musí k němu vést pevné dopravní trasy, po nichž bude zpracovaný dřevní produkt odvážen z lesa ven.
Lze říci, že těžbou je také tzv. výchova lesních porostů. Výchova lesních porostů je jednou z nejdůležitějších činností v lesním hospodářství. Výchova ovlivňuje růst, vývoj, zdravotní stav a odolnost lesních porostů. Provádí se od stadia mlazin (což jsou porosty se střední výškou větší než 1,3 m a výčetní tloušťkou do 5 cm) až do počátku mýtního věku. Mají-li výchovné zásahy splnit svůj účel, musí být provedeny odborně a kvalitně a zároveň i včas. Mají tedy přímý vliv na hodnotu dřeva později těženého.
Prvními výchovnými zásahy jsou prořezávky (jsou prováděny ve stadiu mlazin, někdy i tyčkovin). Je jimi snižována hustota porostu a zároveň je upravován zdravotní a jakostní stav porostu. Měly by být provedeny do 40 let věku porostu. Produkty z výchovné těžby musejí být také vyklizeny a soustředěny na vhodné místo k dalšímu využití, resp. k odvozu.
Soustřeďováním dříví se označuje veškerý pohyb těženého dříví od pařezu na odvozní místo, resp. na místo zpracování potěžebních zbytků a následuje po základní těžební operaci, kterou je kácení. Kácení je pracovní operace, jejímž cílem je oddělit nadzemní část stromu od kořenové části takovým způsobem, aby nedošlo k poškození káceného stromu a okolního lesního porostu. Po kácení následuje odvětvování a krácení.
Krácení je operace, při které je kmen stromu přerušen v určitých délkách v závislosti na charakteru stromu a na požadavku odběratele. Odvozní místo je zpravidla zpevněný prostor na lesní cestě, resp. na křižovatce lesních cest nebo vhodný prostor podél lesní cesty, kde lze bezpečně na určitou dobu uložit rozmanitou dřevní hmotu a vykonávat manipulační práce spojené s vykládkou, resp. nakládkou této dřevní hmoty tak, aby nebyl touto činností poškozen lesní porost. Pracovní činnosti při soustřeďování dřeva, je vlastník lesa povinen zabezpečit tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a pozemků, včetně sousedních (nadměrným rozrýváním půdy a lesních cest, odíráním stojících stromů). Nelze-li jinak, je vlastník oprávněn užít k přibližování, uskladnění a odvozu dříví cizí pozemky, ale pouze ve vhodné a nezbytné době, v nezbytném rozsahu a za sjednanou náhradu.
Při soustřeďování lze využít několika způsobů dopravy (tzv. vyklizení dříví od pařezu), kdy je dříví dopravováno vlečením po podložce k přibližovací lince nebo k lesní cestě, v případě, že je použita metoda kácení motorovou řetězovou pilou. Toto vlečení se provádí pomocí navijáků nesených lesními kolovými traktory nebo využitím svěrných oplenů, které jsou součástí speciálních lesních kolových traktorů. V některých případech, zejména při těžbě malých objemů, může být dříví vezeno prostřednictvím malých vyvážecích souprav buď v polozávěsu, tažením po podložce nebo v oplenu. Oplen je speciální nosník na dopravním zařízení, který slouží k uložení a upevnění nákladu dlouhého dříví po dobu jeho přepravy. Při těžbě harvestorovou technologií je strom zpracován víceoperačním těžebním strojem (harvestorem) na sortimenty a tyto sortimenty jsou diferencovaně uloženy na hromádky ve vhodném prostoru poblíž pařezu. Hromádky jsou potom naloženy na návěs vyvážecího traktoru hydraulickým jeřábem, který je opatřen svěrným drapákem. Návěsy vyvážecích traktorů (tzv. vyvážecí soupravy) jsou opatřeny klanicemi. Klanice slouží k držení nákladu, aby nedošlo k bočnímu posunu nákladu a také k vyššímu využití kapacity ložného objemu odvozního zařízení. Jsou používány jako pevná součást vyvážecího návěsu nebo oplenu. Klanice jsou také součástí odvozních zařízeních pro odvoz dříví rozmanitých sortimentů (tvarů a délek). Obecně jsou používány klanice pevné, klanice sklopné, klanice teleskopické a klanice odsuvné.
Klest je soustřeďována pomocí shrnovače klestu nebo sběrem svěrným drapákem a vyvážením vhodnými přípojnými vozidly za vyvážecími traktory.
V případě velmi složitých terénních podmínek lze využít koňského potahu (v současné době u nás ještě 6 až 8% soustřeďování vykonávají koně), lanovek (zavěšená břemena, tažená břemena v polozávěsu), skluzů (v podobě kovových nebo platových žlabů) nebo vrtulníků.
Pohyb samotných strojů v lese je složitý, protože se zde nacházejí rozmanité překážky, které brání plynulé a bezpečné jízdě. Jsou to například příčné a podélné nerovnosti, boční a podélné svahy, příkopy, omezené profily, balvany, stojící stromy, mladý porost, málo únosná lesní půda, meteorologické jevy a jiné. Další komplikace při dopravě přináší vlečené nebo nesené břemeno, které může způsobovat škody na porostu i na stroji.
Každý způsob soustřeďování dříví je charakterizován určitou výkonností, počtem negativních externalit a úrovní bezpečností práce. V následujícím textu jsou krátce představeny stroje, které lze nasadit při soustřeďování dřeva.
Ing.Ivo Celjak, CSc., Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky, ZF, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Celý článek v časopise Mechanizace zemědělství.