V České republice bylo v roce 2015 podle Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního 1 001 000 ha trvalých travních porostů včetně pastvin. To odpovídá podílu 12,6 % ze zemědělského půdního fondu ČR.
Travní porosty mají kromě produkční funkce i velice významnou mimoprodukční funkci při tvorbě a ochraně krajiny. V podhorských a horských oblastech střídání travních porostů a lesů vytváří typický ráz krajiny, který má význam i z hlediska estetického a rekreačního. Významnou roli sehrávají travní porosty i při ochraně půdy proti vodní erozi.
Protierozní funkci mohou ale plnit jen dobře zapojené, husté a vhodně využívané porosty. V tomto směru je prokázáno, že proti erozi jsou vhodnější louky než pastviny. Přirozené travní porosty kladně ovlivňují i celkovou bilanci a hospodaření s vodou. Významná je také jejich úloha při ochraně spodních vod. Případné úpravy nevhodného vodního režimu (zpravidla zamokření) je třeba řešit vždy v širších souvislostech s ohledem na požadavky krajinné ekologie.
Pastevní porosty
V trvalých travních porostech zaujímají významnou plochu pastevní porosty. Rozhodující role pastevních porostů, zejména ve výše položených výrobních oblastech, spočívá v produkci kvalitního krmiva, především pro výživu skotu a ovcí. Přirozené trvalé travní porosty se vyznačují neobyčejně pestrým a rozmanitým floristickým složením. Proto také mají, v porovnání s pícninami na orné půdě, daleko větší diferenci v produkční účinnosti i v nutriční hodnotě. Dané rozdíly nejsou dány jen stupněm intenzity agrotechnických zásahů, ale primárně jsou ovlivňovány i úrovní stanovištních podmínek. Podstatné je, že uplatnění racionálních agrotechnických zásahů povede nejen ke zvýšení produkce kvalitního krmiva ale i k posílení mimoprodukčních funkcí pastevních porostů při ochraně a tvorbě krajiny.
Základním předpokladem jejich úspěšného zhodnocení je založení výkonného pastevního porostu vhodného pro dané stanovištní podmínky vyznačujícího se trvanlivostí a možností jeho využití k přímému spásání i občasnému posečení. Výnos a kvalita pastevních porostů jsou ovlivňovány řadou vzájemně korelujících faktorů, z nichž je mezi nejdůležitější možné zařadit botanické složení porostů a jejich ošetřování.
Zhodnocení pastevních porostů se v podmínkách zemědělské praxe pohybuje od intenzivních až po extenzívní formy využití. Extenzívní využívání pastevních porostů je zapříčiněno především:
- velkou svažitostí některých travních ploch,
- většími terénními nerovnostmi, a výskytem kamenů a balvanů,
- nedostatečným povrchovým ošetřením travních ploch, často doprovázeným stromovým a keřovým náletem,
- horší dostupností spolu s omezenou možností ve využití mechanizace pro jejich ošetřování, resp. sklizeň,
- nevhodným vodním režimem (přílišné zamokření, resp. přesušení stanoviště),
- nedostatečnou úrovní výživy nebo naprostou absencí výživy.
Tyto základní faktory negativně ovlivňují úrodnost travních porostů a omezují možnost uplatnění techniky při agrotechnických zásazích a využívání porostů. Mezi základní intenzifikační zásahy patří výživa travních porostů. Travní porosty reagují na dodané živiny spontánně a rychle zvýšením produkce o 40-100%. Hnojení zvyšuje produkci a kvalitu pastevních porostů ve dvou rovinách. V prvé řadě zvýšením produkce využitelné biomasy všech druhů zastoupených v porostu, včetně méně hodnotných druhů. Dále pak změnou druhového složení porostů. Podporuje rozvoj vzrůstnějších druhů, náročnějších na přístupné živiny.
Konečný efekt správného hnojení nezávisí jen na úrovni dosažených výnosů a kvalitě pícniny, ale také na správném využívání porostů a zejména na zhodnocení takto vyprodukovaného krmiva.
Produkční potenciál pastevních porostů je významně ovlivněn jejich botanickým složením. Při silném pastevním tlaku dochází k interakcím mezi pasoucími se zvířaty, porostem a půdou. Porost je spásán selektivně, mění se jeho fytocenologická skladba. Pasoucí se zvířata okusují jen určité druhy rostlin. Po této pastevní selekci zůstávají jedovaté a nechutné rostliny na přepasené ploše, čímž se na ní rozšiřují nežádoucí druhy. Kromě toho pastva ovlivňuje pastvinu i sešlapáváním půdy a produkcí exkrementů. Přísun N ve výkalech podporuje růst nitrofilní flóry. Následné zaplevelení kvalitních porostů pak může jejich produkční účinnost snížit až na polovinu.
Nutno je také respektovat specifické stanovištní podmínky. Reakce pastevního porostu na určitý zásah má komplexní charakter. Neprojeví se jen přímým vlivem zásahu, ale i indukováním sekundárních účinků vyvolaných interakcemi jednotlivých faktorů. Tato provázanost a různorodost reakcí na změny vnějších faktorů však na druhé straně přispívá k tomu, že pastevní společenstva mají značnou schopnost autoregulace, přetrvávají v určité ekologické rovnováze a tím přispívají ke stabilitě krajiny.
Z praktického hlediska je možno vlivy působící na botanické složení pastevního porostu rozdělit do dvou skupin. Na faktory, které lze lidskou činností pozměnit málo nebo vůbec ne (klimatické poměry, půdní typ a geologický podklad) a na faktory člověkem ovládnutelné (vodní režim, obsah humusu, fyzikální vlastnosti, obsah přístupných živin a některé antropicky navozené biotické faktory, jako je třeba intenzita kosení a pastva). Pro celosezónní zabezpečení efektivního využití pastevních porostů je významná průběžná úprava povrchu pastviny, která má za úkol zabránit jeho znehodnocení lesním náletem a zhoršení kvality zaplevelením, kumulací stařiny apod.
Povrch pastviny musí být upraven tak, aby porosty mohly být střídavě spásány i sečeny. V této souvislosti se nejčastěji používá smykování, vláčení, odstraňování stařiny, válení, sečení nedopasků a přísev.
Za hlavní požadavek při běžném ošetřování porostů je třeba považovat zajištění a udržení kulturních a hodnotných porostů. K tomu je zapotřebí vytvořit a udržet strukturní a utužený povrch půdy, protože kyprý povrch půdy napomáhá rozvoji méně hodnotných a plevelných druhů trav.
Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc., Ing. Jiří Pospíšil, CSc., MENDELU v Brně
Celý článek lze najít v časopise Mechanizace zemědělství.
