Pohled do elektroinstalace motorových vozidel IV.

V tomto díle našeho seriálu o elektrické výbavě motorových vozidel se budeme věnovat pojistkám, relátkům a volbě vodičů se správným průřezem. Tedy komponentům, které je třeba vzít v úvahu například tehdy, pokud si na svoje vozidlo budeme montovat přídavný elektrospotřebič, u zemědělské techniky jsou to třeba pracovní světlomety.

Říká se, že dříve bylo líp a v některých směrech je to pravda (asi už stárnu). Když se podíváme na to, jak předimenzované byly elektrické soustavy v motorových vozidlech dříve a jak je tomu nyní, uvidíme velký rozdíl. Nové stroje jsou sice stále více vybaveny elektronikou se všemi nespornými přínosy, zároveň však výrobci šetří, jak se dá. Vidět je to například na průřezech vodičů. U vozidel s datem výroby před třiceti a více lety najdeme mohutné svazky vodičů, nikoliv co do počtu, ale průměru vodičů, zatímco u nových vozidel jsou svazky sice též mohutné, ale jednotlivé vodiče jsou často takové vlásečnice, které při troše namáhání hrozí přetřením. Bohužel slabé vodiče jsou použity nejen u snímacích prvků, přes které tečou malé proudy a malý průřez je tak na místě, ale i u vodičů napájejících výkonné spotřebiče. Vše je děláno bez rezervy.

Zatímco dříve i k obyčejné kontrolce se žárovičkou o výkonu 2 W, přes níž při napětí 12 V prochází proud nějakých 0,17 A, vedl vodič o průřezu 0,75 mm2, nyní takový vodič přivádí proud k autozásuvce, na níž je uveden odběr 10 A. Stačí odběr trochu převýšit a neštěstí je na světě. Mnohdy se odběr ani překračovat nemusí. Jeden známý si chtěl na traktor připojit maják. Použil výrobcem natažené a připravené vodiče ve střeše kabiny. Ty však proudový odběr majáku nevydržely. Prostě měď je drahá.

Správný průřez

Volba správného průřezu vodiče závisí na řadě okolností, když je však průřez trochu předimenzován, můžeme všechny okolnosti zanedbat a stačí vyjít ze známého vzorce R=U/I. Každý vodič má totiž určitý odpor, díky němuž se část procházejícího elektrického proudu mění na teplo. Čím více prochází proudu vodičem, tím se  více ohřívá a když teplota přesáhne limit, může se začít tavit izolace, dojít ke zkratu i požáru vozidla. Obyčejná izolace vydrží teplotu asi 60 °C, silikonová až 90 °C.

Zvýšený odpor vodiče znamená též úbytek napětí. A proto je třeba průměr vodiče vhodně zvolit s ohledem na předpokládanou proudovou zátěž.

Základní průřezy vodičů uvádí tabulka. Je to sice jen orientační doporučení, které nemusí fungovat za všech okolností, ale zároveň je to dobré vodítko, zejména pro ty, jimž dosud volba průřezu vodiče nepřipadala moc důležitá. Hlavní údaje jsou pro použití, v němž neuvažujeme s uložením vodičů, tedy s tím, jakou mají možnost v odvádění tepla (vodiče ve svazcích, kabelech v interiéru vozidla), hodnota v závorce je pro krátkodobé zatížení, nebo uložení vodiče v ideálních podmínkách, tedy s maximální možností v odvodu tepla (volně na vzduchu uložený vodič). To je však řešení, které nelze v praxi doporučit. Také ampérové hodnoty pojistek jsou orientační, tak jak je obvykle používají výrobci. Opět je tedy nelze brát na 100 %, ale jako vodítko pokud budeme instalovat dodatečnou pojistku pro nově instalovaný spotřebič umístěný na vozidlo. Někdy takovou pojistku již spotřebič obsahuje, čímž je situace ulehčena, jindy ne, a pak je třeba mít o ní nějakou základní představu.*

Celý článek v časopise Mechanizace zemědělství.

Tab. 1 – Orientační údaje průřezů vodičů a jištění, údaje v závorkách platí pro krátkodobé zatížení, nebo uložení vodičů v ideálních podmínkách z hlediska odvodu tepla