Jestli má Väderstad nějaký stroj, o němž se pochvalně vyjadřuje i konkurence, je to jistě Tempo. Prodejní čísla hovoří jasně a možnost výsevu při rychlosti jízdy až 15 km/h přináší výkonnost, jakou klasické technologie přesného setí nemohou nabídnout. Ale s konstrukcí přesného secího stroje Tempo je možné jít ještě dál a rozšířit tak stávající možnosti.
Nikoliv ve směru dalšího zvýšení pracovní rychlosti, ale ve směru vyšší univerzality. Setí širokořádkových plodin na konečnou vzdálenost je nyní běžná věc a ke klasice v podobě cukrovky, kukuřice nebo slunečnice či sóji se zvolna přidává i řepka a od ní je už jen krůček k přesnému setí obilnin. Určité pokusy s přesným setím těchto plodin už tady byly a na veletrzích byly představeny i stroje, které by jej mohly umět, nicméně do praxe se zatím nedostaly. Důvody byly různé, nakonec přesné zakládání porostů plodin, které jinak označujeme jako hustě seté, to není jednoduchá disciplína. Zdá se však, že má řešení s názvem Väderstad Proceed.
Tento stroj, který zatím není v sériové výrobě, ale ve fázi funkčních prototypů, prochází v současné době finálním ověřováním. Jedno z nich proběhlo a vlastně stále probíhá i na pozemcích v okolí Kouřimi, kde bylo počátkem října zaseto několik hektarů pšenice s různým výsevkem. A při jednom ze setí jsem mohl býti přítomen.
Tedy nejen já, ale i skupina zemědělců, které bychom mohli souhrnně označit za progresivní. A to proto, neboť přesné setí obilnin je o něčem jiném než klasika v podobě meziřádkové vzdálenosti 12,5 cm s výsekem přes 200 kg/ha.
Dvě Tempa, jeden Proceed
Na počátku tohoto článku jsem zmínil secí stroj Väderstad Tempo. Nebylo to náhodou, protože Proceed je tvořen z dvojice těchto strojů (l 832 Centrall Fill ve dvanáctiřádkové verzi), které jsou vůči sobě přesazené o polovinu záběru. A z toho vychází meziřádková vzdálenost 25, nebo 22,5 cm, která je polovinou záběru používaného například pro setí cukrovky.
Výsevní jednotky obou secích strojů jsou zásobovány osivem z centrálního zásobníku s objemem 3000 l a to pneumatickým rozvodem přes rozdělovací hlavy. Ty řízeně plní malé zásobníky (sběrače) umístěné přímo nad výsevním ústrojím. To je přetlakové, zrna jsou semenovody vystřelována do výsevní rýhy a o jejich stabilizaci a uložení do půdy se stará zachytávací kolečko. Výsevní drážka je zahrnuta dvojicí uzavíracích kol v hřebovém, nebo kotoučovém provedení.
Pohon každého z výsevních ústrojí je řešen samostatným elektromotorem, a jelikož jich je na strojích 24, znamená to významný odběr proudu. Proto je použit samostatný alternátor, který je zásobuje elektrickou energií. Výhodou samostatně poháněných výsevních strojí je možnost individuálního vypínání při dojíždění na souvrať a případně i variabilní výsevek.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 12/2022. Video najdete na tomto odkaze: https://youtu.be/yuIWnXtINF4
