Přitom začátky rozmetadel byly zcela prozaické. V zemědělské praxi se rozmetadla minerálních hnojiv začala poprvé uplatňovat v roce 1920. Výrobcem byla firma Amazone.
V dřevěném zásobníku se tam a zpátky pohybovalo šoupátko, které dopravovalo hnojivo pod uzavírací šoupátko. Šnek pod zásobníkem se pak staral o rozdělení hnojiva na půdu. Rozmetadlo fungovalo dobře, bylo odolné vůči ucpání, nechalo se jednoduše vyčistit, bylo nenáročné na tahovou sílu a jen málo komponent přicházelo do kontaktu s agresivními hnojivy. Navíc bylo nenákladné na výrobu a tím dostupné i pro malé farmy. Vyráběno bylo v různých šířkách, od jednoho do čtyř metrů.
Dalším vývojovým stupněm pak bylo válcové rozmetadlo s dvojitým zásobníkem, u kterého bylo možné aplikovat i dvě různá hnojiva najednou. V období po roce 1945 byla tato provedení velmi oblíbená.
Na konci padesátých let minulého století pak začal vývoj nesených odstředivých rozmetadel s dvojicí proti sobě se otáčejících kotoučů, které se vzájemně vyrovnávají. Rozmetadlo rozhazovalo hnojivo vždy stejně daleko napravo i nalevo. Mělo celkem čtyři lopatky, každá z nich rozhazovala hnojivo na čtvrtinu obrazce. Vypnutím pohonu jednoho kotouče se vypnula aplikace hnojiva na jedné straně. Dvoukotoučová rozmetadla se rychle prosadila na trhu; zpočátku činil objem zásobníku 330 litrů. Hnojivo bylo možné aplikovat v pracovním záběru devíti metrů.
Více informací v Mechanizaci zemědělství.*
