Téma aplikace statkových hnojiv rezonuje v zemědělské praxi stále častěji, a to ze dvou důvodů. Prvním je zvýšená cena minerálních hnojiv a druhým legislativa, jejímž cílem je průmyslově vyráběná hnojiva redukovat. Větší pozornost se proto zaměřuje na hnojiva statková, zejména ta kapalná, kterých je většina. Problematiku aplikace kapalných statkových hnojiv od letoška úspěšně řeší i v zemědělském podniku ZD Skály, jehož pozemky se nachází v okolí Benešova. Ne však toho ve Středočeském kraji, ale obce nedaleko Boskovic.
Pořízení vhodné zemědělské technologie mívá vždy nějaký vývoj a mělo jej i v ZD Skály. Ale jak říká tamní mechanizátor Milan Fabiánek, ač se zdá, že aplikaci kapalných statkových hnojiv mají v současné době vyřešenou, budoucnost a nové předpisy ji ještě mohou změnit. Zdá se však, že s nákupem cisterny Bauer Aetos 155 Pro s botkovým aplikátorem Bomech Farmer 12 jsou na ně připraveni.
Jak hnojit digestátem
V ZD Skály v současné době obhospodařují asi 1350 ha zemědělské půdy, z níž menšinu (520 ha) tvoří půda orná. Na ní jsou pěstovány především obilniny (pšenice, žito na senáž, oves, jarní ječmen) a z olejnin řepka.
Většinu výměry tvoří trvalé travní porosty s velkým podílem pastvin. Na nich si přes pastevní sezónu užívá volného prostoru asi 300 krav a zhruba 300 kusů ostatních kategorií masného skotu plemene charolais.
Přes zimní období jsou zvířata ustájena na hluboké podestýlce, což přináší značnou produkci chlévského hnoje. Část z něj je využívána pro hojení plodin pěstovaných na orné půdě, většina putuje do BPS s výkonem 550 kWh. Bioplynová stanice funguje krom hnoje i na kukuřičnou siláž a produkovaný metan slouží nejen k výrobě elektrické energie, ale využíváno je i odpadní teplo. Pro vytápění části areálu, školy, dvou firem i dvou rodinných domů. A bioplynová stanice produkuje i velké množství digestátu. V něm sice nenajdeme tolik živin jako v kejdě a obsahuje jen málo organického podílu, přesto je dobrým hnojivem a zdrojem vápníku, draslíku i dusíku. Jeho aplikaci je proto třeba věnovat pozornost, aby dodané živiny byly dobře využity pěstovanými plodinami.
Co to znamená v praxi? Alespoň částečné zapravení do půdy, častější hnojení a menší dávky. A tímto stylem se snaží postupovat i v Benešově.
Promyšlená investice
Dříve, než si popíšeme, jak v ZD Skály došli k současné patnáctikubíkové cisterně Bauer Aetos vybavené s dvanáctimetrovým botkovým aplikátorem Bomech, považuji za dobré zmínit, že jejich investice bývají promyšlené a důraz kladou ne na to mít doma nový stroj, ale na to, aby koupě byla výhodná a jeho pořízení přineslo co nejlepší ekonomický efekt. Často proto nakupují techniku předváděcí, nebo mírně ojetou a někdy i ojetou více (to pokud se jedná o takové stroje, které mají historicky vysoké renomé z pohledu spolehlivosti) a mechanizátor Milan Fabiánek a jeho kolegové si s řadou oprav umí sami poradit.
A z toho vyplývá i vývoj, který nákupu cisterny předcházel. Původně používali patnáctikubíkové provedení traktorové cisterny Pomot, která však kapacitně nestíhala digestát vyvážet, a záhy bylo jasné, že efektivní řešení přinese až od dopravy oddělená aplikace. Otázkou však bylo, jak ji pojmout.
Milan Fabiánek hledání vhodného způsobu vyvážení a aplikace kejdy věnoval několik měsíců a do výběru zařadil čtyři značky. Konečná volba padla na značku Bauer a předváděcí model Aetos 155 Pro, který byl za rozumné peníze a v nadstandardní výbavě, nakonec jak už to u předváděcích strojů bývá. Díky velké slevě se podařilo ušetřit asi 1,5 mil. Kč z plánované ceny a za tuto částku byla od firmy Bauer pořízena přívozní cisterna s objemem 16 m3 a v přívěsném provedení.
To, co jsem dosud popsal, stále nevypadá jako nějak funkční řešení oddělené dopravy a aplikace, a tak je potřeba doplnit další informace. Přívěsná cisterna je agregována s nákladním automobilem s cisternou o objemu 14 m3 (výměnný systém), takže celkový dovezený objem digestátu dosahuje 30 m3. To už zní lépe, ale není to vše. Digestát se do aplikační cisterny přečerpává nikoliv přímo z přívozních cisteren, ale je vyžit systém zásobníku v podobě kontejneru umístěného na poli. Ten má objem 40 m3 a přívozní cisterny jej průběžně doplňují. Do vzdálenosti asi 7 km stačí pro navážení jen souprava nákladního automobilu s taženou cisternou, pokud je třeba jezdit dále, vypomůže již zmíněná traktorová cisterna Pomot s objemem 15 m3.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 9/23.*
