Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Hruška Jiří

05.03.2015 | 07:03

Vysoký výkon pro sklizeň píce

Ještě v nedávné minulosti bylo víceméně pravidlem, že nejvýkonnější modely kolových traktorů nacházely využití zejména při zpracování půdy. S rostoucími nároky na příkon techniky pro sklizeň píce se však rozšířily tyto modely také do oblasti sklizně píce a výroby objemných krmiv. Při sklizňových pracích se objevuje dvojice nejvýkonnějších skupin klasických kolových traktorů, popřípadě systémových nosičů včetně těch speciálních. Jde tedy o traktory výkonové kategorie nad 147 kW (200 k) a kategorie nad 221 kW (300 k) nominálního výkonu, popřípadě výkonu, který jednotliví výrobci udávají jako výkon bez navýšení. Možnosti navyšování výkonů souvisí v této kategorii také s využitím v dopravních operacích, agregacích s vývodovým hřídelem či hydraulickým systémem v souvislosti s pohonem a ovládáním agregované mobilní či stacionární techniky. Výše uvedené aplikace souvisí rovněž se sklizní píce. Můžeme říci, že s ohledem na rostoucí pracovní záběry žacích strojů, zvyšující se nároky na příkon v oblasti lisů na obří hranolové balíky či zvětšování objemů a tedy celkové hmotnosti řezacích sběracích vozů či velkoobjemových návěsů a dopravní techniky obecně, výše uvedené výkonové kategorie kolových traktorů a nosičů nacházejí při sklizni píce velice široké uplatnění.* Ing. Filip Javorek Celý článek vychází v březnovém Farmáři.
Kategorie: 
05.03.2015 | 06:57

Možnosti čelních nakladačů

Traktory jako základní energetické prostředky používané v zemědělství nacházejí nebo mohou nacházet uplatnění během celého roku, a to jak v rostlinné, tak živočišné výrobě, případně při jiných činnostech. Kromě klasických prací, mezi které patří zpracování půdy a setí nebo různé sklizňová práce, jsou využívány také při manipulaci s různými zemědělskými a nezemědělskými materiály. Abychom mohli kolové zemědělské traktory využívat k různým manipulačním operacím, agregujeme je s traktorovými čelními nakladači, kterých existuje celá škála pro různě výkonné modely traktorů. S ohledem na manévrovací schopnosti se nejčastěji s čelními nakladači agregují kompaktní traktory s nižším instalovaným výkonem. Renomovaní světoví výrobci traktorových nakladačů ale nabízejí ve svém portfoliu také modely čelních nakladačů pro kolové traktory výkonové kategorie nad 147 kW (200 k). Takové agregace jsou určeny především pro těžší práce a často se využívají při naskladňování silážních žlabů spojené s rozhrnováním a dusáním hmoty. Pro bezproblémovou agregaci nakladače s traktorem bez nutnosti úprav, objednává řada uživatelů traktory osazené čelním nakladačem již přímo z výrobního závodu. Existuje však samozřejmě také celá řada čelních nakladačů, které se montují na stávající a již používané kolové traktory, přičemž existují v rámci výrobního programu dodavatelů nakladačů konkrétní typy, které jsou vhodné pro konkrétní modely traktorů.* Ing. Filip Javorek Celý článek vyjde v 3. čísle časopisu Farmář.
05.03.2015 | 06:35

Moderní vybavení traktorů

Ing Václav Baštýř se díky rodinné farmě zajímá o traktory již od velmi mladého věku. Během studií se začal aktivně problematice traktorů věnovat i po profesní stránce. Díky studiu v zahraničí měl možnost poznat různé oblasti zemědělství v podstatě po celém světě. V současnosti pracuje v týmu společnosti Garnea a. s. zastupující na českém trhu značku Deutz-Fahr. Zodpovídá za marketing a servisní podporu. Díky tomu se pravidelně schází s vývojovými odborníky tohoto výrobce a v rámci diskuzních platforem se podílí na utváření budoucnosti traktorů této německé značky jak z obchodního, tak z technického hlediska. Vaše společnost se zabývá dovozem a prodejem zemědělské techniky včetně traktorů již dlouhá léta a máte možnost také porovnat konstrukce a vybavení traktorů více značek. Je pravdou, že se svojí konstrukcí jednotlivé značky k sobě stále více přibližují a stírá se tak rozdíl mezi nimi nebo si zachovávají jednotliví výrobci svá specifika? Současné traktory se z pohledu základního typu konstrukce stroje řadí do dvou hlavních skupin – do rámové a bezrámové konstrukce neboli konstrukce, kde nosnou část stroje tvoří obaly jednotlivých hlavních komponent. Pokud bychom zůstali u takového rozdělení, znamenalo by to, že většina výrobců používá stejnou konstrukcí. Ve skutečnosti má ovšem téměř každý výrobce své specifické konstrukční prvky, které nikde jinde nenajdeme, a jsou pro daného výrobce unikátní. Samozřejmě i zde platí, že vývoj jde kupředu a honba za co nejuniverzálnějším traktorem, především ve střední třídě, znamená, že se konstrukce zdánlivě přibližují. Pod stejnými označeními ovšem najdeme zásadní rozdíly, například v odpružení přední nápravy a kabiny, které výraznou měrou ovlivňují komfort při jízdě nebo v uchycení tříbodových závěsů a jejich zapojení do hydraulických systémů. Překvapivě rozdílná je i konstrukce jednotlivých převodových ústrojí, kde i papírově téměř stejné převodové soustavy v reálném provozu vykazují velmi odlišnou schopnost přenést účinně a beze ztrát výkon na kola. Důvodem takových rozdílů je opět především odlišná konstrukce, která má zásadní vliv na chování a energetickou efektivitu celého stroje. Navenek největší rozdíly pak panují v konstrukci kabin. Ty určují nejen to, kolik pracovního prostoru bude mít řidič, ale především jak dobře se bude daný stroj ovládat a jak produktivní bude jeho obsluha. Tím chci říci, že i konstrukce kabin, klimatizačních a ovládacích systémů má stejně zásadní vliv na efektivní provoz traktoru jako třeba účinnost a výkonnost motoru v kritických otáčkách. Ze všech těchto pohledů je jasné, že ačkoliv většina traktorů dnes zvládá podobný rozsah funkcí, to jak a jak snadno to zvládá, zásadně ovlivňují právě konstrukční specifika jednotlivých strojů. A ta mohou být a jsou v mnoha případech opravdu výrazná.* Celý rozhovor vyjde v březnovém čísle časopisu Farmář.
Kategorie: 
09.02.2015 | 09:34

Možnosti úspory paliva

Est rerum omnium magister usus, tedy zkušenost je učitelkou všech věcí, praví latinské přísloví. A právě zkušenosti se základním zpracováním půdy byly předmětem zájmu farmářů na setkání, které iniciovalo Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Královéhradeckého kraje. Na setkání spojené s praktickými ukázkami přijal pozvání odborník z Mendelovy univerzity v Brně prof. František Bauer. A jaké zajímavé výsledky setkání přineslo? To přináší následující článek. Možnost úspory paliva využíváním potenciálu regulace hydromechanické převodovky Ukazovat farmářům elektronické „vymoženosti“ jejich traktorů je tak trochu nošení dříví do lesa, ale po pravdě, využíváme je efektivně? Či přímo: Víme, k čemu vůbec některá nastavení slouží? Podívejme se na ilustrativní příklad, kterým prof. Bauer zamýšlel ukázat či vlastně dokázat, že tyto funkce elektronického řízení pohonného ústrojí jsou schopny uspořit palivo a tedy potažmo i finance. Zkoušky probíhaly na strništi ve vytýčeném prostoru, kde úseky měření činily 230 m a jako pracovní operace byla zvolena orba, neboť vzhledem ke zvolené agregaci traktoru Case IH Puma 225CVX a šestiradličného pluhu (viz obr. 2, specifikace motoru traktoru je uvedena v tabulce) se dalo očekávat velmi vysoké zatížení motoru traktoru.* Doc. Ing. Jiří Čupera, Ph.D. Ing. Martin Fajman, Ph.D. Ing. Michal Jukl Mendelova univerzita v Brně Celý článek vychází v únorovém Farmáři.
Kategorie: 
09.02.2015 | 09:34

Možnosti úspory paliva

Est rerum omnium magister usus, tedy zkušenost je učitelkou všech věcí, praví latinské přísloví. A právě zkušenosti se základním zpracováním půdy byly předmětem zájmu farmářů na setkání, které iniciovalo Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Královéhradeckého kraje. Na setkání spojené s praktickými ukázkami přijal pozvání odborník z Mendelovy univerzity v Brně prof. František Bauer. A jaké zajímavé výsledky setkání přineslo? To přináší následující článek. Možnost úspory paliva využíváním potenciálu regulace hydromechanické převodovky Ukazovat farmářům elektronické „vymoženosti“ jejich traktorů je tak trochu nošení dříví do lesa, ale po pravdě, využíváme je efektivně? Či přímo: Víme, k čemu vůbec některá nastavení slouží? Podívejme se na ilustrativní příklad, kterým prof. Bauer zamýšlel ukázat či vlastně dokázat, že tyto funkce elektronického řízení pohonného ústrojí jsou schopny uspořit palivo a tedy potažmo i finance. Zkoušky probíhaly na strništi ve vytýčeném prostoru, kde úseky měření činily 230 m a jako pracovní operace byla zvolena orba, neboť vzhledem ke zvolené agregaci traktoru Case IH Puma 225CVX a šestiradličného pluhu (viz obr. 2, specifikace motoru traktoru je uvedena v tabulce) se dalo očekávat velmi vysoké zatížení motoru traktoru.* Doc. Ing. Jiří Čupera, Ph.D. Ing. Martin Fajman, Ph.D. Ing. Michal Jukl Mendelova univerzita v Brně Celý článek vychází v únorovém Farmáři.
Kategorie: 
09.02.2015 | 09:25

Samojízdné řezačky a objemná krmiva

Na evropských trzích dominují této kategorii sklizňově techniky samojízdné modely sklízecích řezaček. Především rostou nároky na výkonnost této techniky, a to jak z důvodu nároků na produktivitu práce, tak s ohledem na růst výnosů sklízených plodin. Dalším důvodem je celosezónní využití od jara do podzimu, od sklizně zavadlé hmoty přes sklizeň obilnin a jejich směsek či sběr a řezání slámy až po sklizeň celých rostlin kukuřice nebo jejích částí. V neposlední řadě jde o komfort obsluhy včetně přehledu o stroji a sklízeném porostu. Vývoj a výroba samojízdných řezaček je záležitostí několika málo specializovaných a silných výrobců zemědělské techniky. Je to dáno investiční náročností jak z pohledu vývoje a výroby, tak z pohledu dodávek na trh a marketingu. V současné době se setkáváme s modely zahrnujícími výkonové spektrum od 250 až do 795 kW (340 až 1080 k), s tím, že se setkáme s různými normami a také výkonovými parametry, které výrobci řezaček udávají. Jde například o výkon nominální, výkon maximální a také výkon, který je k dispozici pro hlavní činnost řezačky, tedy řezání objemných krmiv. Výkonovým parametrům řezaček musejí odpovídat také sklízecí adaptéry, a to jak z pohledu pracovního záběru, respektive šířky, tak z pohledu konstrukce. V rovnováze s výkonovými parametry musí být rovněž další konstrukční prvky, zejména vkládací a řezací ústrojí a v případě sklizně kukuřice také zařízení pro drcení zrna. Na některé vybrané konstrukční prvky, zejména sklízecí adaptéry a systém řezaní, se podíváme blíže.* Ing. Filip Javorek spolupracovník redakce Celý článek si můžete přečíst ve 2. čísle časopisu Farmář.
Kategorie: 
1 … 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 … 146

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.