Letošního dne Kvernelandu v Bečvárech se vůbec poprvé ve čtrnáctileté historii zúčastnil norský prezident společnosti Kverneland Group. V náročných podmínkách si mohl Ingvald Løyning spolu s dalšími 1600 návštěvníky prohlédnout desítky strojů, pro něž jsou charakteristické široký pracovní záběr, velký výkon, nízké provozní náklady, příznivá ekonomika, snadná ovladatelnost a inteligentní schopnost pracovat přesně a samostatně. Díky novým ovládacím terminálům jsou zemědělci schopni všechny tyto vlastnosti využít.
Během jedné deštivé přestávky jsme Ingvaldu Løyningovi položili několik otázek.
Ve kterých evropských státech je o techniku Kverneland největší zájem?
Pro stroje Kverneland je největším trhem Francie, která zaujímá i druhé místo v celosvětovém žebříčku. Za ní následuje Německo a Anglie, významný podíl, pokud jde o obrat, připadá i na Českou republiku.
Čím si přední postavení České republiky vysvětlujete?
Společně s Polskem se vaše země dostala do našeho hledáčku poměrně brzy. Po roce 1990 začalo zdejší zemědělství rychle růst a stejně tak se zvyšoval i zájem o kvalitní a výkonnou techniku. A norské stroje tyto požadavky bezezbytku splňovaly a splňují dodnes. V současnosti patří berounská společnost Kverneland Group Czech k našim nejlepším obchodním partnerům, je stabilním článkem obratu nadnárodní společnosti Kverneland Group. Tento úspěch nastartovala především spolupráce s Ing. Jiřím Zikmundem (ředitel a spolumajitel společnosti Kverneland Group Czech – pozn. redakce), zejména pak rok 1999, kdy jsme tady vytvořili společnou prodejní organizaci. Výsledkem uvedené spolupráce je i skutečnost, že v některých kategoriích strojů, například u pluhů či lisů, zaujímá technika Kverneland na českém trhu první místo.
Je to pouze odbyt či obrat, co spojuje Českou republiku a společnost Kverneland Group?
Česká republika je nejen významným odbytištěm techniky Kverneland, ale vzhledem k tomu, že jsou zde velice nároční zemědělci, se také podílí na vývoji nových strojů. Čeští farmáři požadují od moderní techniky velké výkony, spolehlivost a dlouhou životnost a my jim v tom vycházíme vstříc. Nesmíme zapomenout ani na to, že řada českých firem je našim subdodavatelem strojních komponentů nebo dokonce celých strojů, především na sklizeň pícnin.
Ovlivnila současná hospodářská krize také společnost Kverneland Group?
Samozřejmě. Hospodářská krize postihla společnost Kverneland Group poměrně silně, celkový obrat klesnul v roce 2009 proti roku 2008 zhruba o třicet procent. Velký propad jsme zaznamenali u techniky na ochranu a výživu rostlin a sklizeň pícnin, naopak skupinu strojů na přípravu půdy a setí postihla hospodářská recese mnohem méně. Rozdílný propad byl i v jednotlivých zemích. Tak například extrémně veliký pokles jsme zaznamenali v Rusku a ve Francii, zatímco v Německu či v severských zemích nebyl pokles tak dramatický.
Kde vidíte příčiny rozdílného poklesu u jednotlivých kategorií strojů?
Začátek minulého roku výrazný pokles ještě nesignalizoval, neboť se vycházelo z dobrých výsledků zemědělců v roce 2008. Krize se v našem odvětví plně projevila od poloviny roku 2009. Dovozci byli značně předzásobeni, měli na skladě ještě mnoho strojů a obávali se objednat další techniku pro nadcházející předsezónní kampaň. Právě předsezónní objednávky jsou základem celého systému prodeje techniky na sklizeň pícnin, kterých se pak zákonitě krize nejvíce dotkla.
Jak se třicetiprocentní pokles projevil na organizaci výroby?
U společnosti Kverneland Group je to složitější v tom, že máme výrobní závody v mnoha zemích a musíme tedy respektovat zákonitostí té které země. Samozřejmě jsme museli omezit výrobu, především pak práci sezónních zaměstnanců a pracovníků, kteří nám vypomáhali ve špičkách. Rezervy jsme hledali i v administrativě.
Blýská se již na lepší časy?
Očekávali jsme, že první polovina roku 2010 bude ještě lehce pod úrovní toho minulého. V současnosti však zaznamenáváme větší množství objednávek než v tom samém období před rokem. Je vidět, že farmáři se dlouhou dobu bez nové výkonné techniky neobejdou. V dnešní době, kdy cena mléka lehce stoupá, roste i náš optimismus. Nejistá prognóza je zatím u farmářů, kteří se specializují pouze na rostlinnou výrobu. Bude velice důležité, jak se vyvinou ceny obilnin během sklizně a těsně po ní. Přesto očekáváme, že v druhé polovině letošního roku by měl již prodej zemědělské techniky nabrat silnější vítr.
Co ještě kromě farmářských cen ovlivňuje recesi v zemědělství?
Zdá se, že finanční krize opadává a jestli se zastaví recese v zemědělství bude záležet čistě na farmářských cenách komodit. Je zde ještě jeden fenomén, o němž bych se chtěl zmínit. A tím jsou média. Hodně záleží na tom, co publikují. V momentě, kdy se začne v mediích psát pesimisticky, se negativně ovlivňuje nálada, postoje i rozhodování řady farmářů. Jsem přesvědčen o tom, že pokračovaní médií v pesimistických prognózách a tendencích může krizi ještě více prohloubit.
