Na otázku zda je lepší orat či nikoliv se za posledních několik let kdy je používáno též bezorebné zpracování půdy nepodařilo jednoznačně odpovědět. A ono to ani nejde neb vše má své přednosti a nedostatky.
V některých podnicích se drží klasického zpracování půdy a využívají přitom výhod orby jinde, přešli na bezorebné zpracování. Je přitom třeba zdůraznit rozdíl mezi slovy bezorebné a minimalizační zpracování půdy. Při minimalizačním zpracování se půdy zpracovává jen na hloubku podmítky, tedy asi 10 cm při bezorebném zpracování se orniční profil kypří podle potřeby do různé hloubky a někdy i hlouběji než se jinak běžně oře.
Bezorebný systém provozuje ing. Ladislav Mojžíš což je společník sdružení soukromě hospodařících rolníků z Žehuni na kolínsku. Sdružení provozuje pouze rostlinnou výrobu a obhospodařuje přitom asi 1300 ha orné půdy, kterou osévá obilninami (asi 50 % plochy), olejninami (řepka, slunečnice, mák) a pěstuje také cukrovku a na ploše 80 ha cibuli.
TopDown se osvědčil
K tomu aby bezorebnou technologii zvládnul si v loňském roce pořídil stroje od švédské firmy Vaderstad. A začal tak jak se má tedy, u podmítače TopDown 500, což je spíše než podmítač, univerzální stroj pro zpracování půdy.
Má záběr 5 metrů a je tvořen dvěma řadami nezávisle uložených talířů s hydraulickým nastavením pracovní hloubky za nimiž navazují čtyři řady kypřících, hydropneumaticky jištěných radliček, dále samostatně hydraulicky stavitelná řada hvězdicových válců, které mají rovnací efekt a nakonec je umístěn pěchovací válec. Stroj je plně hydraulicky stavitelný, takže samozřejmostí je hydraulické skládání pro transport, nebo nastavení pracovní hloubky. Při nastavení hloubky zpracování se tato vymezí nejprve vzadu pomocí podložek na hydraulických válcích packer válce a podélně se stroj vyrovná vpředu na hydraulicky ovládaném třetím bodě, který je součástí rámu. Uchycení k traktoru je totiž do závěsu tzv. „Piton fixu“.
Při otáčení na souvrati, nebo při transportu se stroj pohybuje po pojezdových kolech. Ta mohou být nápomocna i při vlastní práci. To když se zadní pěchovací válec příliš boří a je třeba mu odlehčit. Pak se přes vymezovací podložky na hydraulických válcích ovládání pojezdových kol změní poloha rámu a tím i hloubka zpracování.
Top Down je používán především pro podmítky, ale pro takové plodiny jako je kukuřice, nebo cukrovka se s ním předseťově zpracovává půda i hlouběji. To znamená více přejezdů, tedy tak tři, aby se stroj dostal do hloubky asi 25 cm. Najednou či nadvakrát to totiž v těžké jílovité půdě nejde, protože pak traktor, přestože je to 300koňový Fendt 930 Vario, podmítač neutáhne.
Orba a hloubkové kypření
Když porovnáme kypření na hloubku orby s klasickou orbou dostaneme podobné výsledky. Výkonnost Top Downu je vyšší, protože má záběr 5 metrů, což nemají ani ty největší pluhy a také pracovní rychlost není 6 až 8 ale 12 až 15 km/h. Na druhé straně samozřejmě aby se dostal na hloubku orby je nutné více přejezdů. Takže více přejezdů znamená ve výsledku výkonnost i spotřebu paliva na hektar obdobnou jako u orby.
A více přejezdů znamená také větší boj proto plevelům u nichž se neustále provokuje klíčení semen a zároveň se vzešlý plevel mechanicky ničí. Cenově to přitom vychází obdobně. Zda udělat jeden přejezd s mechanickým kypřením nebo jeden postřik herbicidem. Pro půdu je však příznivější spíše první varianta.
Jinak je TopDown velmi kvalitním strojem u něhož si jeho uživatel pochvaluje zejména dobré rovnací schopnosti při práci (nevytváří středový či krajní hrůbky) a velmi dobrá je též kvalita zamíchání a zapravení rostlinných zbytků, což je při hospodaření bez živočišné výroby nad jiné důležitá vlastnost.
