Bezpilotním prostředkům, tak jak se dnes prezentují, byla předvídána velká budoucnost spojená především se zemědělstvím. Odhady trhu naznačovaly, že 70 % produkce bezpilotních prostředků bude směřovat právě do zemědělství. Jak je tomu ve skutečnosti, přiblíží tento článek.
Bezpilotní prostředky máme nejčastěji spojené se snímkováním zájmových ploch a především dálkový průzkum Země je významným zdrojem dat, který hraje klíčovou roli v uplatňování moderních postupů v zemědělství. Ať už je nazýváme precizní, Smart, nebo 4.0.
Vývoj v objemu dat, která se váží k pozemkům, velmi názorně prezentovali ve své práci Kayad a kol. (2022). Uvádějí, že objem dat vzrostl mezi lety 2004 až 2020 z méně než 11 MB na více než 18 500 MB. Nashromážděná data zahrnují data z meteorologických stanic, půdní mapy, výnosové mapy, snímky ze satelitů a UAV, použitý software a další data ze senzorů. Až do sezóny 2016 byly údaje o výnosech nejvýraznější porcí z celkového objemu dat. Od roku 2017 to již byly snímky z bezpilotních prostředků. Podle výsledků této studie a s ohledem na nově dostupné senzory dosáhne očekávaný objem dat do sezóny 2025 hodnoty 40 497 MB (studie se vztahovala k pozemku o výměře 22 ha).
Uplatnění bezpilotních prostředků
Významným parametrem u průzkumových dat je jejich prostorová rozlišovací schopnost. Většina produkčních ploch jsou monokultury. Zkušenosti ukazují, že si u nich (na pozemcích vykazujících relativně stejnorodé půdní podmínky) vystačíme s rozlišovací schopností průzkumových dat na úrovni 5 m. Na méně stejnorodých pozemcích, nebo pro zjišťování heterogenity (např. výskytu plevelů) je však vyžadována rozlišovací schopnost adekvátně vyšší.
Díky dnešní dostupnosti techniky, vysoké operativnosti nebo vysokému rozlišení snímků je možné takováto podrobná data získat. K dispozici je opravdu široký výběr bezpilotních prostředků, určených pro sběr dat, včetně speciálních kamer, které jsou na nich umístěny.
Bezpilotní prostředky nabízí využití i pro cílené ošetření pomocí aplikačních zařízení. Pro takové využití je trh s bezpilotními prostředky přeci jen užší a omezenější, nicméně v celosvětovém měřítku se již začíná rozbíhat.
Jasný optimismus v tomto ohledu podporují informace a data o využívání bezpilotních prostředků v zemědělství včetně prostředků aplikačních. Pravda, jsou to informace, které se vztahují na zahraniční trhy, ale je to jistým odrazem stavu. Podle informací jednoho z největších výrobců bezpilotních prostředků DJI, s výrazným podílem na světovém trhu, uskutečnili piloti ročně jen v Číně zemědělské mise na výměře 66,7 milionu hektarů. Očekávání směrem k prodeji a uplatnění bezpilotních prostředků jsou tak opravdu vysoká.
Velmi častým argumentem pro uplatnění bezpilotních prostředků v zemědělství je zvýšení produktivity, snížení nákladů na materiálové a energetické vstupy a řešení nedostatku pracovních sil. Pro řadu uživatelů je důležitá také otázka digitalizace farmy s vidinou vyššího zastoupení automatizace a robotiky.
V této oblasti se velké popularitě těší tzv. multikoptery, které umožňují vertikální start a přistání, zastavení během letu a vyšší operativnost. Obliba souvisí také s faktem, že se v konstrukci aplikačního bezpilotního prostředku mnoho nemění a přes sofistikovanější výbavu se často jedná o shodné prostředky, kdy je aplikační systém integrován do stávající technologie.
Celý článek Milana Kroulíka najdete v Mechanizaci zemědělství 5/2023.*
Zleva: Bezpilotní prostředek AGRAS vybavený aplikačním zařízením; projekt Agronaut, realizovaný v ProLab TF ČZU v Praze; aplikační bezpilotní prostředek pro vzrostlé a solitérní stromy, realizovaný v ProLab TF ČZU v Praze
