V areálu Zemědělské akciové společnosti Lípa byla před několika dny slavnostně uvedena do provozu bioplynová stanice Lípa u Havlíčkova Brodu. Toto zařízení je ukázkou toho, jak je možné na lokální úrovni efektivně vyrábět obnovitelnou energii z kukuřičné siláže a hovězí kejdy a přitom nezatěžovat životní prostředí zápachem. Ačkoli stanice není jedinou v České republice, od ostatních se liší použitou technologií.
Investorem výstavby je Zemědělská akciová společnost Lípa, která za účelem provozování bioplynové stanice (BPS) založila dceřinou společnost Blogas, s. r. o. Generálním dodavatelem bioplynové stanice Lípa byla EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o., dceřiná společnost EnviTec Biogas. Bankovní úvěr na realizaci objektu poskytla investorovi společnost GE Money Bank.
Slavnostní zahájení
Na slavnostním ceremoniálu 23. října se sešlo zhruba osmdesát hostů. Na úvod si vyslechli projevy představitelů společností, které měly lví podíl na uvedení provozu bioplynové stanice Lípa. „Investici do bioplynové stanice jsme dlouho zvažovali a považujeme ji za krok správným směrem, který nám navíc umožní diverzifikovat zemědělskou výrobu,“ řekl jednatel Zemědělské akciové společnosti Lípa Václav Grubauer. „Pro financování projektu jsme si vybrali GE Money Bank, což se také ukázalo jako správné rozhodnutí.“ Proto se mezi řečníky objevila manažerka sektoru ekoenergie GE Money Bank Eva Dubovská. Nechyběli ani člen představenstva EnviTec Biogas AG Jörg Fischer a jednatel společnosti EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o., Hendrik van der Tol. Přestřižení pásky, a tím i spuštění referenční bioplynové stanice se ujal přímo prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Pak již následovala vlastní prohlídka nového zařízení a technologie a diskuse.
Zdrojem energie kukuřice a kejda
Jak uvedl Ondřej Bačík, manažer společnosti EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o., primární surovinou k výrobě obnovitelné energie bude v Lípě 8300 tun kukuřičné siláže a 5400 tun hovězí kejdy ročně. Z těchto surovin vzniká ve fermentoru bioplyn, který se využije jako palivo k výrobě čisté energie v kogenerační jednotce. Na rozdíl od zdrojů používajících uhlí nebo uran, získávání paliva pro tento zdroj nedevastuje krajinu. Kejda je vedlejší produkt živočišné výroby a kukuřici budou v Zemědělském družstvu Lípa pěstovat na ploše asi 200 ha půdy. Bioplynová elektrárna je navíc zasazena do areálu zemědělského podniku, nezabírá tedy volnou krajinu a využívá stávající infrastrukturu, například podzemní jímky na kejdu, nádrž na kejdu.
Výstavba měla rychlý spád
Výstavba zařízení proběhla podle Stanislava Krchňavého, ředitele společnosti EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o., velice rychle. Práce byly zahájeny v polovině března 2008 a již ve druhé polovině června byly hlavní stavební práce dokončeny. Během tohoto období vznikly silážní žlaby pro skladování 8000 tun kukuřičné siláže, hala pro příjem a úpravu vstupních surovin, místnost pro kogenerační jednotku, sloupová trafostanice s přípojkou o délce 750 m na vedení 22 kW, teplovod o délce 800 m, dále fermentor s užitným objemem 2670 m3 a také nová uskladňovací nádrž na digestát s kapacitou 2700 m3. Zkušební provoz zařízení byl zahájen 21. srpna 2008, kdy začalo vyhřívání fermentoru prostřednictvím dočasného spalování propan butanu. Poté, co byl fermentační proces ve fermentoru zaveden, spaluje kogenerační jednotka od konce září 2008 pouze vyrobený bioplyn, tedy obnovitelný zdroj energie.
Z bioplynu elektřina i teplo
Vyrobený bioplyn se energeticky využívá v kogenerační jednotce firmy GE Jenbacher, která má instalovaný elektrický výkon 526 kW a tepelný výkon 558 kW. Generální dodavatel bioplynové stanice předpokládá, že zařízení bude v provozu minimálně 8200 hodin ročně a za toto období vyrobí cca 4200 MWh elektřiny a 3500 MWh tepla. Množství vyrobené elektrické energie stačí v přepočtu pro pokrytí průměrné roční spotřeby elektřiny pro 2950 obyvatel. Tepelná energie slouží pro potřeby samotného fermentačního procesu a poskytne také ekologické vytápění nedaleké mateřské škole, základní škole a jídelně. Nový zdroj nahradí zemní plyn a nabídne ekonomicky příznivější řešení.
Dalším hodnotným výsledkem fermentačního procesu je digestát, který se bude používat jako kvalitní hnojivo na pozemcích zemědělské společnosti.
Stejná technologie u čtyř stanic
Společnost EnviTec Biogas byla založena v roce 2002 s tím, že se zaměří na výstavbu bioplynových stanic. K tomu si vytvořila vlastní technologické know-how a komplexní systém služeb s realizací na klíč. Působí již ve čtrnácti zemích Evropy, dále v Číně, Indii a nově i ve Spojených státech. Má za sebou podle Hendrika van der Tola, jednatele společnosti EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o., projekty standardní velikosti od 0,5 do 1 MWel, ale účastnila se i na projektech řádově větších rozměrů. Například v roce 2007 společnost vybudovala v Evropě 105 zařízení s celkovým instalovaným výkonem 52 MWel.
Společnost získala prvenství v realizaci největšího projektu bioplynové stanice na světě, který je situován v německém státě Macklenburk- Vorpommern. Bioplynový park v Penkunu má instalovaný výkon 20 MWel. Toto prvenství společnost EnviTec nyní překonává výstavbou nového bioplynového parku v severoněmeckém městě Güstrow, který bude sloužit k produkci biometanu a jeho dodávkám do sítě zemního plynu.
V České republice působí EnviTec Biogas od roku 2006 prostřednictvím dceřiné společnosti EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o., se sídlem ve Velkém Meziříčí. Připravuje u nás řadu projektů, jen v roce 2008 se mají realizovat čtyři, informoval ředitel Stanislav Krchňavý. První v obci Lípa u Havlíčkova Brodu byl již zmíněn, druhý s výkonem 1063 kWel. bude bioplynová stanice Valovice u Mladé Boleslavi. Třetí projekt se uskuteční v obci Vědlice u Litoměřic s instalovaným výkonem 945 kWel. a čtvrtou bioplynovou stanici Třěština s instalovaným výkonem 999 kWel. zprovozní u Mohelnice.
Klíčové informace
Nová bioplynová stanice Lípa u Havlíčkova Brodu byla uvedena do provozu v areálu Zemědělské akciové společnosti Lípa.
Generálním dodavatelem bioplynové stanice Lípa byla EnviTec Biogas Central Europe, s. r. o.
Primární surovinou bude v Lípě 8300 tun kukuřičné siláže a 5400 tun hovězí kejdy ročně.
Výsledkem fermentačního procesu je elektřina, teplo a digestát jako hnojivo.
