V současné době se i v České republice prosazuje trend uvádění technologických celků jako tzv. stanovených výrobků, podle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění. K tomuto trendu se připojila i Česká bioplynová asociace, neboť přináší výhody především provozovatelům bioplynových stanic.
Technologická část bioplynové stanice se považuje za tzv. stanovený výrobek podle evropské směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES (NV č. 176/2008 Sb.). Tato směrnice stanovuje, jakou dokumentaci má uživatel dostat a v jakém rozsahu: Výrobce je povinen dodat Návod k použití zařízení a Prohlášení o shodě, a to českém jazyce.
Pro uživatele (provozovatele) BPS je hlavním dokumentem návod k použití. Jeho obsah řeší bod 1.7.4 přílohy č. 1 evropské směrnice pro strojní zařízení. Výrobce je povinen dodat komplexně zpracovaný manuál, jehož obsah je daný právními předpisy. Tím by měl mít provozovatel k dispozici i dostatek podkladů ke zpracování provozního řádu.
Výrobce je dále povinen na zařízení jako celku řešit ochranu proti výbuchu (tj. bezpečnostní opatření a stanovení jednotlivých zón) tak, aby na základě údajů výrobce mohl uživatel zpracovat dokumentaci ochrany proti výbuchu (DOPV), jak mu to ukládá nařízení vlády NV č. 406/2004 Sb.
Další výhodou z hlediska uživatele je jednotná a nedělitelná odpovědnost konkrétního výrobce z hlediska funkčnosti a hlavně bezpečnosti zařízení. Uživatel je chráněn evropskou (potažmo českou) legislativou vztahující se k odpovědnosti výrobce za způsobenou vadu výrobku na zařízení jako celek. Při dodání zařízení jako jedné sestavy je výrobce povinen zaručit kompatibilitu dodané průvodní dokumentace a bezpečnost celého technologického komplexu.
Dozorem nad stanovenými výrobky se, podle zákona č. 22/1997 Sb., zabývá Česká obchodní inspekce, na kterou se může kterýkoliv subjekt obrátit při podezření na porušení zákona.
JiT (Zdroj: TÜV NORD Czech, s. r. o.)
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Uvidíme, jak razantně bude ČOI hájit zájmy spotřebitelů s ohledem na aféru diesegate koncernu VW.