Proto zvláště posádky, které jely závod hned zkraje druhý závodní den, neměly vůbec lehké jízdy. V sekcích 6, 8 a 10 jela velká vozidla, tedy Tatry 813 8x8.
Tatra 813 8x8 byla původně vyvinuta jako těžký terénní tahač. Měla zvládnout tahání přívěsů do hmotnosti 12 000 kilogramů po všech druzích terénu a do hmotnosti 65 000 kilogramů po únosných vozovkách. Standardně byla osazena valníkovou korbou s ocelovou podlahou. Tam bylo možné instalovat unifikované zatížení tak, aby se zvýšila celková hmotnost tahače. Základem Tatry 813 byl nástavný páteřový rám. Ten se skládal ze skříní hlavních montážních celků, které byly vzájemně propojeny šikovným způsobem – pomocí nosných rour. První a druhá náprava tvořily přední nosnou, hnací a zároveň řídicí část. Stejně, jako byla konstruována přední zdvojená náprava, byla provedena i zadní zdvojená náprava. Samozřejmě rozdíl byl ten, že nebyla řídicí. U takto velkého vozidla byl k pohonu používán největší vznětový motor Tatry, a to dvanáctiválec s přímým vstřikem paliva.
Výkon motoru byl přenášen přes převody na velká kola. Kromě hlavní převodovky (s pěti stupni vpřed a jedním vzad) měla Tatra 813 8x8 ještě převodovku přídavnou, doplněnou o planetový rychloběh. Řazení usnadňoval pneumatický posilovač. Řidič mohl z kabiny aktivovat uzávěrky diferenciálů děliče a mezinápravových a nápravových diferenciálů spínači.*
