Ne všichni traktoristé rádi často řadí, protože tato mnohdy jednotvárná činnost většinou za několik hodin omrzí. Traktor s automatickým řazením nemusí pro ně být ale také ideální, protože mnohdy neví, jak automatiku zapnout či nastavit, anebo jim nevyhovuje, jak automatické řazení pracuje. Nejlépe jsou na tom ty traktory, u nichž je automatické řazení dostatečně propracováno.
Ve strojích, kde je automatické řazení dostatečně propracováno, může obsluha nastavit limity pro řazení sama, nebo řídicí jednotka po rozhodnutí kdy řadit bere v úvahu více faktorů. Mezi tyto faktory patří kromě otáček motoru také například dodávka paliva, točivý moment či úhlové zrychlení, což jsou veličiny, z nichž lze usoudit na zatížení motoru.
Jednoduchý pokus
Abychom vyzkoušeli jaký vliv časté řazení může mít na výkonnost soupravy a spotřebu paliva, udělali jsme na farmě Luboše Leska hospodařícího v Habrovanech nedaleko Ústí nad Labem jednoduché měření. Použili jsme k němu jeho nový traktor Zertor 114 41 Forterra.
Tento traktor byl původně jako předváděcí stroj firmy N+N Košátky a tak jej jeho nový majitel získal za příznivou cenu. Traktor je v plné výbavě zahrnující čelní hydrauliku i PTO, klimatizaci, nebo širší pneumatiky. Na farmě je agregován s tří, nebo čtyřradličným pluhem, fekálním návěsem o objemu 3 m3 a letos přibude také žací stroj se záběrem pravděpodobně 3 metry a v blízké budoucnosti též lis na balíky a balička. Tedy technika nutná pro výrobu krmiva pro skot, kterého je zatím chováno 20 kusů. Celková výměra farmy je 50 ha, z čehož asi 23 ha tvoří půda orná.
Zetor 114 41, je nyní jediným traktorem na farmě a nahradil původní Zetor 100 11. Jeho majitel si ho zatím novou stočtrnáctku velmi chválí, protože při orbě je rozdíl mezi oběma traktory propastný zejména proto, že původní stovka neměla poháněnou přední nápravu.
Dva režimy jízdy
Zetor 114 41 byl agregovaný s roudnickým jednostranným pluhem vybaveným třemi orebními tělesy (pracovní záběr 1,1 metru, hloubka orby asi 22 cm). S tímto pluhem oral traktor v obtížných podmínkách na mokrém pozemku, kde se jednak částečně měnily půdní podmínky, a také svažitost pozemku, takže se měnila i potřeba tažné síly, kterou musel odevzdávat traktor.
Díky jednostrannému pluhu orala souprava záhonovým způsobem, tedy do skladu, takže s přibývajícím počtem jízd se zvětšovala dráha a doba otáčení soupravy, to však pro toto jednoduché měření můžeme zanedbat. Oraný pozemek měl délku na jedné straně 250 a druhé 280 metrů. V každém režimu řazení bylo projeto celkem 6 jízdy oběma směry.
A jaké režimy byly použity? Při prvním (režim A) se uplatňovalo časté řazení všech tří pod zatížením řazených převodových stupňů přičemž otáčky motoru byly udržovány na hodnotě mezi 1800 n/min, kdy se řadilo nahoru a 1550 n/min kdy se řadilo dolů. Při režimu B byl stále zařazen nejnižší převodový stupeň v třístupňovém násobiči točivého momentu (simulace líného traktoristy, kterého nebaví řadit a tak jezdí pomalu s rezervou výkonu).
Rozdílné rychlosti
Díky tomu, že traktor jel v režimu B takřka konstantní rychlostí a to 6 km/h při stabilních otáčkách motoru 1800 n/min (vyjma zaorávání pluhu, kdy otáčky motoru krátkodobě poklesly) dosáhnul hektarové výkonnosti 0,48 ha/h.
V režimu A se pojezdová rychlost měnila mezi 6 km/h (nejnižší stupeň násobiče) a 9 km/h (nejvyšší stupeň násobiče). Zaorání pluhu bylo přitom realizováno na nejnižší stupeň, následně se řadilo na stupeň střední a pak na nejvyšší, protože pozemek byl při zaorávání pluhu z kopce (a to z obou stran), traktor pak pokračoval na nejvyšší stupeň a zhruba v poslední třetině jízdy se řadilo na stupeň střední, protože to bylo již mírně do kopce.
Přibližně 60 až 70 % času jel tedy traktor na nejvyšší stupeň, asi 20 až 30 % jízdy bylo na stupeň střední a asi 5 až 10 % na stupeň nejnižší.
Jaký byl výsledek v režimu A? Je samozřejmé, že traktor dosáhnul vyšší výkonnosti, protože se pohyboval vyšší průměrnou rychlostí (8,5 km/h místo 6 km/h při režimu B). Takže výkonnost se zvýšila na 0,66 ha /h, což je o plných 38 % více!
Stejná spotřeba
Z prvního úsudku by se zdálo, že při režimu kdy se často řadí bude mít traktor i nižší spotřebu paliva. Nicméně k tomuto nedošlo a naměřili jsme zcela shodnou spotřebu a to 9,7 litru na 0,35 ha (což byla obdělaná plocha v každém z režimů řazení). V přepočtu je to tedy asi 28 l/ha, což je sice hodně, ale s ohledem na obtížné půdní podmínky, tedy vlhkost půdy při niž se za normálních okolnost orat nevyplatí, to byla odpovídající hodnota.
Řadit, nebo neřadit?
Proč byla spotřeba paliva stejná a vyplatí se tedy neustále řadit? Za prvé je třeba vzít v úvahu, že traktor měl o 38 % vyšší produktivitu a to jsme mohli změřit velmi přesně. Takto používaný Zetor tedy dokáže za kratší čas zvládnout více práce a v ušetřeném čase se jeho majitel může věnovat jiným činnostem a když nebude zrovna odpočívat tak může s traktorem jezdit při jiné práci, protože jen dostatečné využití techniky znamená to, že se rychle zaplatí.
A teď k té spotřebě paliva. V režimu B kdy se neměnila pojezdová rychlost, jel traktor relativně pomalu a s částečným zatížením motoru. A pozor, díky menší pojezdové rychlosti bylo nižší tření půdy na orebních tělesech pluhu. A to je pro spotřebu nafty příznivější.
V režimu A se naproti tomu otáčky motoru měnily od 1550 do 1800 n/min a motor byl krátkodobě provozován i na plnou dodávku paliva (než bylo řazeno dolů). To je samozřejmě pro spotřebu paliva nepříznivější. A při průměrné rychlosti jízdy 8,5 km/h bylo také vyšší tření na odhrnovačkách pluhu což je rovněž nepříznivější stav.
Ideální by proto bylo použít pluh se čtyřmi orebními tělesy a snížit pojezdovou rychlost tak aby se i v režimu A pohybovala okolo 6 až 7 km/h. Protože z hlediska spotřeby paliva i výkonnosti se vždy jako výhodnější jeví vyšší počet orebních těles a nižší rychlost jízdy.
Automatické řazení by tedy i v traktorech Zetor Forterra mělo své opodstatnění. Jeho prototypy jsou již funkční a více informací o nich lze zjistit v Mechanizaci zemědělství 2/2007.
