Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Nezařazené

10.11.2012 | 10:59

Cílevědomá práce přináší výsledky

Zemědělská farma rodiny Linhartových v Hatích na Berounsku oslaví příští rok dvacet let. Zemědělství mají všichni v rodině v krvi. Prarodiče byli sedláci a než jim vzali komunisté půdu, obhospodařovali 30 ha. Otec Vladimír chodil od mládí na zemědělské brigády a po vyučení v zemědělské výrobě i pracoval. Jeho syn v rodinném statku vyrostl. V roce 1960 zabralo JZD pozemky Linhartových a postavilo na nich čtyřřadý kravín a kanceláře. Přibližně o deset let později převzal areál střediska Lochovice státní statek a vybudoval v něm ještě dvě odchovny jalovic. Od roku 1974 byl v tomto středisku jako opravář zemědělských strojů zaměstnán i Vladimír Linhart starší. Po revoluci pak uplatnil na rodinné pozemky nárok. Problém byl, že na nich stál zmíněný areál státního statku. Po počátečním optimismu, kdy vše vypadalo přímo idylicky zjistil, že s převodem veškerých staveb, které stály na jeho pozemcích bude ještě problém. Netrvalo dlouho a setkal se dokonce s nátlakem a snahou odradit ho od dalšího hospodaření. S bývalým střediskem státního statku měl „někdo nahoře“ své plány a do těch se Vladimír Linhart nehodil. To ale „ti dotyční“ nevěděli, že s novým hospodářem nehnou a že nátlaku nepodlehne. „Byly to nervy. Půl roku to trvalo, ze mě ke konci chodily už jen montérky,“ vzpomíná otec Vladimír. Nicméně vytrval, spor vyhrál, a tak dnes může říct: „Ráno 17. března 1993 jsme začali farmařit a farmaříme dodnes.“ Celý článek vychází v časopisu Farmář.
Kategorie: 
07.11.2012 | 10:41

Důvěru získala finská technika

Soukromě hospodařící rolník Milan Brůha obhospodařuje svoje pozemky v okolí obce Přečaply nedaleko Chomutova. Úrodu na svých polích dlouhá léta sklízel starými sklízecími mlátičkami, pocházejícími z bývalé NDR. Přestože patří mezi zemědělce s menší výměrou, čas věnovaný údržbě a opravám těchto strojů se stal časem již neúnosným, a tak nastal čas na koupi nové sklizňové techniky. Hodně práce, málo muziky Samostatnou kapitolou byla vždy sklizeň. „Začínal jsem sklízet s E512. I při malé výměře ale časem přestala stačit, a tak jsem koupil ještě jednu a sklízeli jsme dvěma stroji. Když odešel kombajnér, nezbývalo, než je prodat. Místo nich jsem pořídil jednu E517. Když sekala, tak jsem s ní byl spokojen, jenže takových bezproblémových dní moc nebylo. Asi tak jeden během žní,“ usmívá se Milan Brůha: „Většinou se spravovalo, když pak byla technika konečně připravená, nebylo zase vhodné počasí. Navíc se zákonitě porouchala buď odpoledne nebo o víkendu. Žně tak byly převážně otázkou silných nervů,“ vzpomíná dnes již spokojený hospodář. Tato sklízecí mlátička pracovala na statku Brůhových pět let. „Vždycky to byla nějaká maličkost, nikdy jsem nemusel řešit velkou poruchu,“ přiznává, ale jak se říká, stokrát nic umořilo i osla. Majiteli došla trpělivost a rozhodl se koupit nový stroj. První myšlenkou bylo pořídit si společnou sklízecí mlátičku s kolegou, také soukromě hospodařícím zemědělcem. Tato myšlenka posléze padla a zůstala pouze otázka, jakou značku a jakou velikost mlátičky zvolit. Celý článek vyjde v 12. čísle časopisu Farmář.
Kategorie: 
01.11.2012 | 07:02

Páté zastavení v Pardubicích

Podzim a pardubické závodiště? Ano. Jednou? Ne, dvakrát. Poprvé na Velkou pardubickou s krásnými plnokrevníky, podruhé na stejnou tribunu, tentokrát však s plnokrevníky, které senem nenakrmíte. Dáte-li jim však naftu a dnes již také AdBlue, předvedou vám také co umí. Zkrátka pardubický hipodrom je místem setkání síly a výkonu. Již popáté se letos na pardubickém závodišti konala Velká pardubická Agrotec, akce pořádaná pro všechny příznivce, partnery a zákazníky společnosti Agrotec, a. s. Pro stovky návštěvníků byl připraven bohatý program. Předvádění techniky pořadatel zahájil přehlídkou veteránů, krásných starých strojů, jejichž pracovní dny již byly dávno sečteny, jež ale vzbuzují u mnoha pamětníků nostalgické vzpomínky a na jejichž neopakovatelných tvarech se zalíbením spočinulo i nejedno oko mladých návštěvníků. Z těchto strojů totiž dýchá na všechny strany řemeslná zručnost našich předků. S klapajícím motorem předjel traktor Svoboda 12 z roku 1932. V té době se zemědělec musel smířit s jednoválcovým motorem a kočárovou nápravou. To poválečný traktor Škoda 30 měl již koní 30, pětistupňovou převodovku a odpruženou kabinu. Velmi populární byla ve své době řada traktorů Zetor 25 s dvouválcovým motorem a šestistupňovou převodovkou. Skokem z padesátých do šedesátých let byl příjezd Zetoru 50 super a Zetoru 3011. Českou hegemonii nakonec porušil jeden krásný starý Ford, jen tak nalehko, bez kabiny, zato se 45 koňskými silami pod kapotou. Opusťme ale snění, návštěvníci se přišli podívat především na nejmodernější techniku. A té bylo na závodišti opravdu velké množství. Článek vyjde v časopisu Farmář.
Kategorie: 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down