Filtrovat
19.11.2012 | 06:48

Tak trochu stejné, tak trochu jiné

Takové byly letošní dny otevřených dveří společnosti Agroobchod Nové Strašecí. Tradičně se konaly v listopadu ve Stochově na Kladensku a byznys jako obvykle předčila příjemná atmosféra. „Jde především o přátelské setkání se zemědělci, kteří už mají polní práce hotové a při dobrém občerstvení se rádi podělí s ostatními o dosavadní zkušenosti,“ řekl týdeníku Zemědělec jednatel společnosti Tomáš Sedláček. „Našim zákazníkům věnujeme během dvou dnů větší pozornost, případným zájemcům o novou techniku pak můžeme v klidu jednotlivé stroje představit a ukázat. Je to také příležitost poděkovat jim za spolupráci a důvěru.“ Jindy úzce specializovanou výstavu traktorů Case IH včetně mlátiček stejné značky letos doplnily traktory Valtra, které má ve svém sortimentu dceřiná společnost Agroobchod Sever. „Letošních dnů otevřených dveří se zúčastňují už obě společnosti,“ vysvětluje Tomáš Sedláček. „Po vzájemné dohodě jsme ukončili sedmnáct let trvající spolupráci s tuzemským dovozcem techniky Case IH. Vlastní identita a samostatnost jsou pro nás prvořadé. Techniku Case IH ale prodáváme nadále, neboť jsme navázali úzkou spolupráci se zahraničním partnerem. Vše ostatní zůstalo při starém, ať už jde o vlastní prodej, servis či dodávky originálních náhradních dílů. Zemědělci tuto změnu vůbec nezaregistrovali. Více přinášíme v Zemědělci č. 48.
Kategorie: 
18.11.2012 | 10:07

Piletice místem setkání

Společnost Agrotech HK, oficiální prodejce společnosti P&L, spol. s r. o. pro Královéhradecký kraj, uspořádala v listopadu setkání s obchodními partnery, zákazníky a všemi přáteli. Při té příležitosti připravila ve svém středisku v Pileticích u Hradce Králové přehlídku prodávané zemědělské techniky. Na venkovní ploše byly vystaveny téměř dvě desítky strojů. Svého zástupce tu měly značky Fendt, Agrio Křemže, Maschio, Köckerling, Bergmann, Wienhoff, Kinze či Elho. Konec roku se stává již tradičně setkáním prodejců a jejich zákazníků. Obě strany mají po sezóně čas si posedět a v klidu probrat jak věci pracovní, tak i osobní. O tom, jak tuto akci připravil jsme si povídali s jednatelem společnosti Agrotech HK Miloslavem Zobinou. „Dnešní akce je především poděkováním zákazníkům za úspěšnou spolupráci v letošním roce. Společně tady posedíme a popovídáme si u dobrého jídla a pití. Připravili jsme také malou výstavku zemědělské techniky s tím, že pokud bude mít někdo zájem, může si jí vlastnoručně vyzkoušet,“ vysvětluje Miloslav Zobina a pokračuje: „Co se týče vystavené techniky, převažují stroje na zpracování půdy a setí, které tvoří základ naší nabídky. Protože neprodáváme traktory, pozvali jsme také firmu Agromex, prodejce strojů Fendt, se kterou úzce spolupracujeme a jejíž traktory využíváme při našich polních dnech.“ Tolik tedy k důvodům, proč Agromex toto setkání připravil. Konec roku je ale též časem bilancování a tak jsme se zeptali, jaký byl letošní rok z hlediska prodejů. „Začátek roku byl takový rozpačitý, ale konec roku nám to vynahradil, takže celkově hodnotím uplynulý rok kladně. Ve struktuře prodaných strojů se projevil současný trend hlubšího zpracování půdy nad 20 cm. Tomu odpovídala i poptávka, včetně zájmu o hloubkové kypřiče. V letošním roce se tedy prodávaly kypřiče i kombinátory. Naší specialitou je technika Köckerling a z ní bych jmenoval stroje Vector, které zpracovávají půdu od klasické podmítky až do 35 cm. Dobře se také prodávají modely Allrounder, které docilují velkých výkonů při rozumné spotřebě nafty, či radličkové modely Trio s malou potřebou tahové síly. Velmi žádané jsou v poslední době také hloubkové kypřiče značky Maschio, používané nejen na souvratě a cesty, ale už i na plošné podrývání,“ zakončil náš rozhovor Miloslav Zobina. Celý článek vychází v lednovém čísle časopisu Farmář.
Kategorie: 
10.11.2012 | 10:59

Cílevědomá práce přináší výsledky

Zemědělská farma rodiny Linhartových v Hatích na Berounsku oslaví příští rok dvacet let. Zemědělství mají všichni v rodině v krvi. Prarodiče byli sedláci a než jim vzali komunisté půdu, obhospodařovali 30 ha. Otec Vladimír chodil od mládí na zemědělské brigády a po vyučení v zemědělské výrobě i pracoval. Jeho syn v rodinném statku vyrostl. V roce 1960 zabralo JZD pozemky Linhartových a postavilo na nich čtyřřadý kravín a kanceláře. Přibližně o deset let později převzal areál střediska Lochovice státní statek a vybudoval v něm ještě dvě odchovny jalovic. Od roku 1974 byl v tomto středisku jako opravář zemědělských strojů zaměstnán i Vladimír Linhart starší. Po revoluci pak uplatnil na rodinné pozemky nárok. Problém byl, že na nich stál zmíněný areál státního statku. Po počátečním optimismu, kdy vše vypadalo přímo idylicky zjistil, že s převodem veškerých staveb, které stály na jeho pozemcích bude ještě problém. Netrvalo dlouho a setkal se dokonce s nátlakem a snahou odradit ho od dalšího hospodaření. S bývalým střediskem státního statku měl „někdo nahoře“ své plány a do těch se Vladimír Linhart nehodil. To ale „ti dotyční“ nevěděli, že s novým hospodářem nehnou a že nátlaku nepodlehne. „Byly to nervy. Půl roku to trvalo, ze mě ke konci chodily už jen montérky,“ vzpomíná otec Vladimír. Nicméně vytrval, spor vyhrál, a tak dnes může říct: „Ráno 17. března 1993 jsme začali farmařit a farmaříme dodnes.“ Celý článek vychází v časopisu Farmář.
Kategorie: 
07.11.2012 | 10:41

Důvěru získala finská technika

Soukromě hospodařící rolník Milan Brůha obhospodařuje svoje pozemky v okolí obce Přečaply nedaleko Chomutova. Úrodu na svých polích dlouhá léta sklízel starými sklízecími mlátičkami, pocházejícími z bývalé NDR. Přestože patří mezi zemědělce s menší výměrou, čas věnovaný údržbě a opravám těchto strojů se stal časem již neúnosným, a tak nastal čas na koupi nové sklizňové techniky. Hodně práce, málo muziky Samostatnou kapitolou byla vždy sklizeň. „Začínal jsem sklízet s E512. I při malé výměře ale časem přestala stačit, a tak jsem koupil ještě jednu a sklízeli jsme dvěma stroji. Když odešel kombajnér, nezbývalo, než je prodat. Místo nich jsem pořídil jednu E517. Když sekala, tak jsem s ní byl spokojen, jenže takových bezproblémových dní moc nebylo. Asi tak jeden během žní,“ usmívá se Milan Brůha: „Většinou se spravovalo, když pak byla technika konečně připravená, nebylo zase vhodné počasí. Navíc se zákonitě porouchala buď odpoledne nebo o víkendu. Žně tak byly převážně otázkou silných nervů,“ vzpomíná dnes již spokojený hospodář. Tato sklízecí mlátička pracovala na statku Brůhových pět let. „Vždycky to byla nějaká maličkost, nikdy jsem nemusel řešit velkou poruchu,“ přiznává, ale jak se říká, stokrát nic umořilo i osla. Majiteli došla trpělivost a rozhodl se koupit nový stroj. První myšlenkou bylo pořídit si společnou sklízecí mlátičku s kolegou, také soukromě hospodařícím zemědělcem. Tato myšlenka posléze padla a zůstala pouze otázka, jakou značku a jakou velikost mlátičky zvolit. Celý článek vyjde v 12. čísle časopisu Farmář.
Kategorie: 
1 … 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 … 1 199

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down