Již od počátku tohoto století je možná variabilní aplikace minerálních hnojiv. Velkou výhodou hnojiv připravovaných průmyslovým způsobem je totiž stabilní obsah živin, a proto je následně třeba upravovat aplikovanou dávku na jednotku plochy jen podle vhodně zvolených agrotechnických parametrů. Mezi ně patří obsah některých makroprvků v půdě, barva porostu, ale i například blízkost okraje pozemku či vodního zdroje. Celkově za variabilní aplikací stojí především snaha o hospodárnější využívání minerálních hnojiv, snižování nákladů a ochrana životního prostředí.
Různé druhy minerálních hnojiv mají i různé fyzikální vlastnosti. Ty pak určují podmínky aplikace, především rovnoměrnost aplikace a možný pracovní záběr. Minerální hnojiva jsou prášková, zrnitá nebo granulovaná (to nejčastěji), přičemž velikost granulí se pohybuje mezi 2–4 mm. Objemová hmotnost dosahuje 800–1700 kg/m3. Důležitou vlastností hnojiv je hygroskopie, tj. schopnost pohlcovat vlhkost. Právě zvyšující se vlhkost má vliv na součinitel tření, přilnavost a rovněž způsobuje vytváření hrudek hnojiva.
Samostatnou skupinu tvoří prášková hnojiva. Částice těchto hnojiv mají velmi malou hmotnost, proto jsou ohroženy odnosem větrem během aplikace i po ní. K odnosu částic postačuje i relativně nízká rychlost větru, jen několik m/s. Dříve nejběžnější technologie – aplikace hnojiva (nejčastěji mletého vápence) přímo z cisterny na pozemek postupně končí a je nahrazována aplikací rozmetadly s vyhrnovacím ústrojím (šnekovými dopravníky). Toto řešení je z pohledu možného úletu částic hnojiva i z hlediska rovnoměrnosti aplikace nesrovnatelně výhodnější.
V oblasti aplikace granulovaných hnojiv je patrná nadvláda odstředivých rozmetadel s rozmetacími kotouči, a to převážně v dvoukotoučovém provedení. Proč právě tento mechanismus zcela ovládl oblast hnojení minerálními hnojivy? Důvodů je hned několik. V první řadě je to velmi jednoduchá a spolehlivá konstrukce. Další výhodou je to, že neovlivňuje negativně tvar zásobníku. Tyto výhody jsou navíc doplněny vysokou přesností rozmetání. Oproti jiným mechanismům umožňuje odstředivá aplikace i změnu pracovního záběru rozmetadla. Odstředivá rozmetadla proto dosahují pracovních záběrů přes 30 m a u hnojiv s velmi dobrou aplikovatelností i více než 40 m.
V zemích EU jsou nejprodávanější rozmetadla nesená na tříbodovém závěsu traktoru. Toto řešení má mnohé výhody. Malé rozměry stroje, dotěžování zadní nápravy traktoru, absence další nápravy u soupravy. Nevýhodou je omezení z hlediska hmotnosti plného rozmetadla. Objem zásobníku nelze zvyšovat nad hranici únosnosti tříbodového závěsu traktoru a odlehčení přední nápravy. Tu lze sice dotížit závažím, ale v takovém případě je třeba pamatovat na to, aby nedošlo k překročení celkové povolené hmotnosti traktoru.
Nevýhodu agregace do tříbodového závěsu lze odstranit použitím rozmetadel návěsných. Návěsná rozmetadla pojmou i více než 15 000 kg hnojiva, což zvyšuje jejich plošnou výkonnost oproti neseným. Nevýhodou je možnost vyššího zhutnění půdy a v neposlední řadě i pořizovací cena.
Poslední a unikátní, skupinou rozmetadel jsou rozmetadla pneumatická. Pro svou vyšší cenu, ale i vysokou plošnou výkonnost, jsou vhodná do velkých zemědělských podniků, popř. podniků služeb. Největší výhodou pneumatických rozmetadel je, že jejich výkonnost je nezávislá na kvalitativních parametrech hnojiva a aplikace je možná i při větrném počasí. Pneumatická rozmetadla se vyrábí nejčastěji v návěsném provedení, existují i nesené modely. Aplikační rám bývá rozdělen na několik dílů. Každý díl má nezávislé nastavování a ovládání množství aplikovaného hnojiva. Každá část aplikačního rámu proto musí mít vlastní dávkovač, který bývá ovládán rotačním hydromotorem se změnou otáček. Tato rozmetadla jsou z hlediska rovnoměrnosti rozmetání na špičkové úrovni.
Zásadním problémem plošného hnojení je konstantní dávka na celé ploše. Mezi další problémy patří úlet hnojiva za hranici hnojeného pozemku a s tím související rizika pro životní prostředí. V průběhu let výrobci rozmetadel samozřejmě neustále zdokonalovali své výrobky, takže v dnešní době je požadavek na dostatečnou rovnoměrnost z technického pohledu splněn.
Problémem odstředivého rozmetání hnojiv může být vliv granulometrického složení hnojiva a s tím spojené změny letových vlastností. Největším problémem je vždy aplikace hnojiva s neznámým granulometrickým složením, hnojiva nekvalitního či hnojiva, které nasálo velké množství vzdušné vlhkosti. Tehdy nemusí být dodrženy tabulkové hodnoty nastavení rozmetacího ústrojí. Proto je třeba věnovat pozornost výběru hnojiva i jeho skladování.
Nastavení dávky hnojiva se u odstředivých rozmetadel děje změnou velikosti výpadového otvoru ze zásobníku. Velikost otvoru je nastavována pomocí speciálních krokových motorů. Pro méně rozšířená pneumatická rozmetadla se často používá regulace pomocí změny otáček dávkovacího žlábkového válečku. Řízení otáček se děje pomocí regulace otáček rotačního hydromotoru, který váleček pohání.
Velkým problémem hnojení minerálními hnojivy je možnost úletu hnojiva za hranici hnojeného pozemku. Pokud se na sousední ploše se nachází jiná zemědělská plodina lze zanedbat úlet malého množství hnojiva na tento pozemek. Tento případ se označuje jako okrajové rozmetání. Druhým případem je sousedství pozemku např. se silnicí, vodní plochou apod. Pak je nepřípustné, aby částice hnojiva dopadly na sousední plochu v jakémkoliv množství. Tento případ nazýváme hraničním hnojením. Moderní technika zvládá hraniční hnojení bez problémů.
Relativně novou záležitostí je vypínání sekcí rozmetadla. Jedná se samozřejmě o sekce virtuální, tedy neznamená to, že by se v určité sekci, která je vypnutá nenacházelo žádné hnojivo, ale dávka hnojiva je významně omezena. Děje se tak změnou bodu výpadu, aplikačního množství a rychlosti otáčení kotoučů. Význam sekčního ovládání je stejný jako u postřikovače a uplatní se zejména při najíždění na souvrať a objíždění překážek na poli, přičemž zajistí nepřehnojování určitých míst pozemku a tím efektivnější využití hnojiv.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec 36/2024.*
