Na platformě AgriHub lze nalézt například živá data spojená s aktuálním výzkumem. Jako příklad lze uvést vývoj aplikace, na které v současné době pracuje skupina zaměřená na dálkový průzkum Země. Jejím cílem je vyvinout aplikaci, která pomůže zemědělcům i odborné veřejnosti lépe porozumět vývoji vegetace na poli. Vývoj vegetace je analyzován s využitím satelitních snímků z družic sentinelu 1 a 2, které spadají do evropského vesmírného programu Copernicus.
Historie dálkového průzkumu Země sahá až do osmdesátých let minulého století, kdy se využívala data z první americké družice Landsat. Jedním z těch, kdo se už v té době dálkovým průzkumem Země zabýval, je RNDr. Karel Charvát, který také vedl webinář iniciativy Plan4all. Co se podle něj od těch dob změnilo? Tak především přístup k datům a také pokrok ve vývoji výpočetní techniky, navýšení jejího výkonu i paměťové kapacity. Pokud k tomu přičteme ještě cloudové služby a tzv. OpenSource nástroje pro snadnější tvorbu aplikací, můžeme konstatovat, že přístup k informacím má prakticky každý okamžitě a odkudkoliv. Naopak co stále dělá u dálkového průzkumu Země problémy, je oblačnost. Data jsou brána z evropských družic Sentinel 1 a Sentinel 2 a americké družice Landsat, ale například téměř polovina dat z družice Sentinel 2 je špatně použitelných kvůli oblačnosti.
Do vznikající aplikace jsou proto zahrnuta jak data ze Sentinelu 2, tak z radarové družice Sentinel 1. Kvalita dat ze Sentinelu 1 sice není závislá na bezoblačnosti, ale data jsou hůře využitelná.
Aplikace má za úkol pomoci s monitoringem vývoje vegetace a případně by měla upozornit na vznikající problém. Pro uživatele je důležitá jednoduchá vizualizace pomocí barevných map. Z dat jsou vypočítány různé vegetační indexy a ty jsou pak zaneseny vizuálně do mapy. Díky časovým řadám je možné vypočítat též různé změny vegetace během určitého období. Příkladem může být průměrný denní gradient.*
