Dotace na nákup strojů byla lákavá pro 591 zemědělců. Tolik zájemců o ni požádalo hned při první příležitosti, která se jim otevřela 31. května v zahajovacím kole operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Úspěšných bylo nakonec 186 žadatelů. Ze strany zemědělské veřejnosti zaznívají výhrady k administrování těchto podpor.
Ministerstvo zemědělství připravuje analýzu, která by měla vyhodnotit, jaké projekty v prvním kole uspěly a proč, odhalit vliv bodovacích kritérií, statisticky doložit, kolik uspělo mladých začínajících zemědělců nebo ekologických farmářů. Na některé informace umí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) odpovědět už dnes.
Hned po uzávěrce příjmů žádostí 25. června se podle očekávání potvrdilo, že zájem o dotaci na pořízení nového stroje je enormní a na všechny se zdaleka nedostane. Zmíněných 591 žadatelů se ucházelo o 760 milionů korun, k dispozici pro letošní rok je pouze 272 milionů korun. Jednoznačně nejaktivnější byli uchazeči ze spádové oblasti regionálního pracoviště SZIF v Brně, kde se sešlo 167 projektů a z nich jich 55 zdárně prošlo výběrem. Druhým nejčilejším regionem byly jižní Čechy. V Českých Budějovicích přijali 120 žádostí a uspělo 36. Nejméně práce s administrováním žádostí měli zaměstnanci fondu v Ústí nad Labem, kde bylo podáno pouze 38 projektů, z nichž nakonec devět prošlo výběrovým sítem.
Přehled podpořených projektů v jednotlivých regionech
Regionální odbor SZIF Počet projektů
Praha 27
České Budějovice 36
Ústí nad Labem 9
Hradec Králové 13
Brno 55
Olomouc 29
Opava 17
Celkem 186
Pramen: SZIF
Největší zájem byl podle tiskové mluvčí SZIF Jitky Slukové o nákup traktorů, kde podporu získalo zhruba šedesát projektů. V průměru žádali zájemci o dotaci ve výši čtyřicet procent. „Na jeden projekt bude v průměru vyplaceno asi 1,5 milionu korun,“ upřesnila Sluková. Informovala také, že z méně příznivých oblastí, tzv. LFA obdrží dotaci 88 zemědělců. Z produkčních oblastí uspělo 71 projektů. Mezi vybranými žadateli je 27 mladých začínajících zemědělců, z toho čtrnáct jich hospodaří v oblasti LFA.
Zatímco ministerstvo zemědělství hodnotí první kolo jako velmi úspěšné, jiného názoru je člen představenstva Agrární komory ČR Jan Ptáček. „Spokojeni mohou být jen ti, kteří uspěli. Ale rozhodně ne většina podniků, které zpracovaly projekty, často u poradenských firem za mnoho tisíc korun, a přesto nebyly úspěšné,“ uvedl.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský se proto snažil prosadit přesun finančních prostředků vyhrazených pro příští rok a dát tak šanci těm, na které se vzhledem k omezeným zdrojům nedostalo. „Měli bychom usilovat o větší plošné rozšíření na více zájemců. Přesunem peněz by se mohlo pokrýt kolem 75 až 80 procent žádostí, které byly úspěšně zpracovány a vyhodnoceny, ale nedostaly se na ně finance,“ prosazoval Jirovský. Se svým názorem byl ale v národním monitorovacím výboru v menšině, když proti se vyslovily i ostatní nevládní zemědělské organizace. Jejich zástupci nesouhlasili s takovou zásadní změnou pravidel během hry. „Někdo si naplánoval, že zažádá o podporu až v příštím roce,“ argumentoval předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. „Finanční rámec pro operační program zvětšit stejně nemůžeme a přesunem bychom do celého prostředí vnesli jen zmatek a nejistotu,“ protestoval prezident Společnosti mladých agrárníků ČR Pavel Moulis.
Zemědělci kritizovali, že ministerstvo nedodrželo termíny, o nichž jeho čelní představitelé informovali v souvislosti s vydáním rozhodnutí o přiznání dotace. Úředníci MZe i SZIF připouštějí určité potíže, které omlouvají náporem, kdy souběžně vyřizovali i jiné podpory. Slibují, že při dalších kolech už budou rychlejší. „Jasně by se mělo zemědělcům říci, jaký je postup při administraci žádostí, že celá lhůta bude trvat 119 dní, kdy vybraní žadatelé podepíší smlouvu a kdy dostanou peníze,“ požaduje Michal Pospíšil, který zastupuje Asociaci soukromého zemědělství ČR v monitorovacím výběru.
Možnosti pro podporu investic do zemědělské techniky se od příštího roku pravděpodobně zúží. Podle pravidel Evropské unie není možné poskytovat souběžně stejné podpory z operačního programu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Zatím není známé, jak se vše vyřeší. O příštím směřování PGRLF prakticky rozhodne Evropská komise, které ministerstvo zemědělství postoupilo zamýšlený záměr.
Diskutovat se zřejmě bude také o případné úpravě výběrových kritérií pro příští kolo příjmů žádostí o dotace na stroje z operačního programu. Zemědělský svaz by chtěl dvaceti body upřednostnit ty, kdo letos neobdrží dotaci. Agrární komora a Českomoravský svaz zemědělský podnikatelů jsou ochotny uvažovat o určitém zvýhodnění žadatelů, ale podstatně nižším, kupříkladu o pěti bodech. Proti jakémukoliv přidávání bodů je v tomto případě Asociace soukromého zemědělství ČR.
Důležité podmínky
- Přijatelné výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 10 tisíc eur do jednoho milionu eur.
- Maximální výše pomoci na jednoho příjemce může být tři miliony eur v období 2004 až 2006.
Stroje s podporou
- traktory s výkonem motoru nad 40 kW
- secí stroje
- postřikovače
- sklízecí mlátičky a adaptéry
- krmné samozakládací vozy (mají pět bodů zvýhodnění)
- sklízeče cukrovky
- technologie pro údržbu luk a pastvin a stroje pro sklizeň pícnin
- stroje pro sklizeň a posklizňovou úpravu zeleniny a chmele
- speciální stroje a agregáty k výsadbě, sklizni a posklizňové úpravě ovoce, léčivých a vonných rostlin, rostlin pro výrobu vláken
- stroje na aplikaci kejdy – kejdovače pro povrchovou řádkovou aplikaci nnebo podpovrchové zapravení (pět bodů zvýhodnění)
- rozmetadla hnoje (pět bodů zvýhodnění)
- odplevelovače, překopávače kompostu
- stroje podporující technologie minimálního zpracování půdy
- zabudované linky a technologické systémy pro skladování zemědělských produktů (objemových krmiv), nejde o obilní sila (pět bodů zvýhodnění)
