Je tomu již více než dvacet let, kdy jsem dělal kontrolora na ekologických farmách. Na jedné jsem viděl starý žací mačkač Fortschritt E 301, který jeho majitel stále udržoval v chodu. Proč ten starý krám už nedá do šrotu, napadlo mne. A když už mne to napadlo, tak jsem se i zeptal. To by byla velká škoda, řekl mi. Používám ho na vysekávání nedopasků. S traktorem a rotačkou, to bych se najezdil, s mačkačem to mám hotové hned a při minimální spotřebě nafty. Co mi řekl, to mi zůstalo v hlavě a vzpomněl jsem si na to počátkem června, když jsem navštívil prezentaci firmy Agri CS zaměřenou na MacDon Windrower M1170 NT, což je takový mačkač současné generace. No mačkač to úplně není, neb pokud nemá žací adaptér s mačkacími válci, nic nemačká a je určen výhradně k sečení porostů polních plodin a formování vydatných řádků hmoty. Ať již pícnin nebo plodin vhodných pro dvoufázovou sklizeň.
Dvoufázovou sklizeň? To už jsme snad překonali se všemi výhodami přímé sklizně. Překonali, ovšem stále existují plodiny, u nichž může mít dvoufázová sklizeň svůj smysl. Praktika určitě napadnou trávy na semeno, u nichž je dvoufázová sklizeň poměrně běžná záležitost, ale vhodných plodin je více. Třeba hrách, pohanka, ostropestřec či jiné plodiny, mezi něž můžeme zařadit i řepku. Při slově řepka asi každý zemědělec zpozorní, protože tato plodina je stále spojena se zajímavou výkupní cenou a dvoufázová sklizeň může zvýšit její hektarový výnos.
Trocha teorie
Abychom si to zvýšení výnosu vysvětlili, musíme doplnit trochu teorie. Dvoufázová sklizeň nemá (až na výjimky) smysl u běžně pěstovaných obilnin, protože ty dozrávají stejnoměrně a drží zrno v klasech. Ovšem u trav, nebo řepky je tomu jinak. Dozrávání není rovnoměrné a to přináší sklizňové komplikace. U řepky se proto před sklizní „zalepují“ šešule, aby se ty plně zralé neotevíraly a ty nezralé ve spodních patrech více dozrály, čemuž se pomáhá též desikací, která přináší ukončení růstu a tím urychluje proces dozrávání.
Růst však můžeme ukončit i nechemicky, a to tím, že porost posečeme a necháme doschnout a dozrát na řádcích. Je to stejný princip, byť možná o něco výhodnější, protože transport vody probíhá v rostlině nejen na základě chemických, ale i fyzikálních procesů a i po desikaci se voda může do rostlin dostávat, protože spojení s kořenovou částí není přerušené.
Pokud se budeme držet řepky tak výše uvedené zvýšení výnosu pomocí dvoufázové sklizně může činit asi 0,3 t/ha a je dáno především tím, že na řádku dozrají i šešule ze spodních pater, které jsou jinak při přímé sklizni ztraceny a navíc působí neblaze na sklízecí mlátičku zalepováním košů a sít.
Sečení probíhá před dosažením plné zralosti a tudíž semena z šešulí nevypadávají. Pokud šešule dozrají na řádku, nevadí, že puknou, neboť je jen málo pravděpodobné, že by se semena vysypala do strniště. Více jsou ohroženy šešule na povrchu řádku a to zejména působením větru. Proto, se řádky někdy „utahují“ pomocí speciálního válce, aby nebyly načechrané.
Při druhé fázi sklizně je sbírán nařádkovaný porost, který je dozrálý a více homogenní, a proto je průchodnost kombajnu vyšší a menší jsou i ztráty semen zejména na sítech, která jsou rovnoměrně zatížena a pracují se suchým materiálem.*
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 7/2022.
