Způsob optimalizace chodu mlátičky systémem Cemos Automatic se s nástupem druhé generace stal složitější a komplexnější, zato řidič měl svou práci ještě jednodušší. Druhá generace vytvořila podobu tohoto systému v současnosti.
U Cemos Automatic si řidič na začátku nejprve předvolil požadovanou strategii, což v překladu znamená, že svému elektronickému rádci sdělil, zda bude nyní prioritním požadavkem dosahovat maximální průchodnosti, anebo práce s minimální spotřebu paliva, s maximální kvalitou výmlatu či zvolí raději vyváženou kombinaci všech těchto cílů. Poté se jen rozjede a pustí do práce.
Cemos Automatic také začne pracovat a bude si hrát na druhého, stále nespokojeného řidiče – s velkou chutí k experimentování. Bude zkoušet nejrůznější varianty či kombinace nastavení funkčních celků v mlátičce, vzájemně porovnávat data, získaná od senzorů tak, aby co nejlépe splňoval zadaný požadavek. Hned na začátku práce budou variace v nastavení mlátičky v malých krocích nejčastější, ať se týkají otáček rotorů, polohy klapek pod koši rotorů, či nastavení sít anebo otáček ventilátoru. Nově do nastavování mlátičky „mluvily“ i data o jejím sklonu v podélné ose.
Elektronika ale stále sleduje důsledky svého počínání. Registruje, zda objem zrna v přepadu roste či klesá, zda se v proudu hmoty nacházejí již vymlácená zrna nebo ne, a také to, jak se mění ztráty na sítech. Přímá vazba na důsledky každého počínání je velkou výhodou Cemosu; takže pokud se po zvýšení otáček rotorů sníží ztráty zrna na rotoru, je toto nastavení převzaté. A již není požadováno potvrzení každé změny řidičem; Cemos Automatic dozrál do dospělých let a stal se plnohodnotným asistenčním systémem.
