Není tedy divu, že technicky zdatní lidé přemýšleli nad tím, jak každoroční žňové práce zemědělcům usnadnit, zpříjemnit a urychlit. Výsledkem vývoje byla sklízecí mlátička. S jejím nástupem do praxe úmorná dřina na polích skončila. Přímá metoda sklizně urychlila získání zrna a tím se výrazně omezilo riziko počasí a snížily se sklizňové ztráty.
K těm, kteří určovali vývoj sklízecí mlátičky od úplných začátků, patří i firma Claas. I přes obtížné podmínky, dané hospodářskou krizí a vysokou mírou nezaměstnanosti v Německu, začal Claas experimentovat se sklízecí mlátičkou ve třicátých letech dvacátého století.
V roce 1936 uvedl na trh první sklízecí mlátičku. Byl to výsledek úsilí vývojového týmu pod vedením Augusta Claase. Velké množství práce odvedli konstruktéři přímo na poli, kde hledali cesty k řešení problémů či k dalším vylepšením.
Modelů mlátičky z roku 1936 vyrobila firma Claas více než tisíc. Praxe měla o tento stroj vysoký zájem, protože dokázal usnadnit velmi namáhavou ruční práci na poli, vykonávanou často navíc ještě za horkého počasí. Jak bylo pro mlátičky Claas vždy příznačné, i první stroj výrazně zvedl výkonnost sklizně.
Více informací v Mechanizaci zemědělství č. 8/2024.*
