Ten, kdo v posledních únorových dnech opustil Prahu a zavítal do Paříže, patrně nevěřil vlastním očím. Po mnohatýdenní mediální masáži, ve které bubák celosvětové finanční krize vystrkoval hlavičku téměř z každé dírky, si návštěvník alespoň jednoho ze dvou souběžně pořádaných francouzských veletrhů se zemědělskou tématikou musel připadat jako v ráji.
Výstava SIMA i zároveň probíhající Salon International de L´agriculture rozhodně ukázaly, že Francie, zemědělství, dobré jídlo a pití, pochopitelně to vše okořeněné a ochucené množstvím profesních technických novinek, rozhodně patří dohromady.
Stačí uvést jen několik statistických údajů. Veletrh SIMA navštěvuje za dobu jeho pětidenního trvání více než 200 000 platících ze stovky světových zemí z pěti kontinentů a v jeho od letoška již sedmi výstavních halách se prezentuje zhruba 1300 vystavovatelů. Druhý z veletrhů, více se orientující na dráždění chuťových pohárků příchozích a uspokojení jejich tužeb a chutí, je na tom ještě lépe. 22 francouzských regionů, vystavovatelé ze 17 světových zemí a více než 600 000 návštěvníků, kteří projdou během deseti dnů branami výstaviště Porte de Versailles dokáží vytvořit zřejmě neopakovatelnou atmosféru obzvláště pokud se nechají unést exotikou bývalých francouzských zámořských kolonií, jejichž prezentace na výstavišti nechybí... Ale raději zpět na Simu, jejíž návštěva byla v Paříži přeci jen naší prioritou.
Letos již v sedmi pavilonech
Tato výstava je pořádána od roku 1922 a pravidelně, v poslední době ve dvouletých cyklech, mapuje vývoj veškerých zemědělských odvětví. Příchozí se v šesti prstencově uspořádaných a od letošního roku sedmém nově otevřeném pavilonu mohou seznámit s novinkami techniky v rostlinné i živočišné výrobě a v sedmém pavilonu nechybějí ani ukázky komunálních technologických linek nebo možností obnovitelných zdrojů energie, jichž se odvětví zemědělství stále více dotýká.
Hala číslo sedm není rozhodně žádný drobeček. Se svojí rozlohou 15 000 m2 představila prostřednictvím vystavovatelů problematiku obnovitelných zdrojů energie zahrnující zpracování biomasy (odhadem bude v roce 2009 ve Francii sloužit k pěstování plodin využitelných na biomasu dva miliony hektarů půdy oproti 750 000 hektarům využívaných ke stejnému účelu v roce 2006), využití solární nebo větrné energie a nezapomněla ani na techniku přispívající ke zkrášlení měst a obcí, která do strojového parku zemědělců poslední dobou také neodmyslitelně patří.
Mezi vystavujícími se neztratili ani čeští zástupci. S největší expozicí se prezentovala značka Zetor a díky novému faceliftu svých produktů a rozšíření výkonnostních řad vyráběných traktorů přilákala mnoho příznivců. Důstojnými expozicemi se představil i rožmitálský Ravak nebo rokycanská společnost SMS, která na francouzském trhu zaznamenává obchodní úspěchy již po několik let. A další firmy nechyběly ve společné expozici Asociace zemědělské a lesnické techniky Zetis, mimo jiné spolupořadatele brněnského veletrhu Techagro.
Srovnání tuzemského Techagra s francouzskou Simou je také zřejmě na místě. Česká republika není Francie a v počtu návštěvníků se tím pádem nemohou oba porovnávané veletrhy měřit, ale co se týče prestiže, srovnatelné bez pochyby jsou. A konstatování, že brněnské Techagro patří společně s hannoverskou Agritechnikou a pařížskou Simou do trojlístku nejvíce uznávaných evropských veletrhů týkajících se zemědělské techniky, je pro tuzemce více než potěšitelné. Zvláště se zjištěním, že pokud jde o organizaci, má ten náš určitě navrch. Na mysl vyvstává kupříkladu předávání ocenění, při kterém by se daly najít na Simě určité mezery a časové prodlevy. A informace o místu konání oficiálního zahájení, na které jsme se sice dostavili s časovou rezervou a přesto jej vzhledem k rozporuplným informacím organizátorů nestihli, je kapitolou samou pro sebe.
Několikadenní návštěva pařížské Simy tak mohla nabít středoevropana z východního bloku pouze optimismem. Argument, že rozměry výstavních ploch byly nasmlouvány již před finanční krizí, zřejmě neobstojí a rozměry technikou plně obsazených expozic nešlo přehlédnout. A i ta nejhlubší krize musí jednou skončit. Množství novinek, které se na veletrhu objevily, společně s kvantem spokojených návštěvníků by mělo být prokazatelným důkazem.
Jen není jasné, co si počnou – při prezentované velikosti techniky, jejíž rozměry a výkonnost jsou mnohdy téměř obludné, zemědělci s menšími výměrami pozemků...
Roman Paleček
