Současné hospodaření v lesích je z pohledu těžby orientováno zcela jednostranně, a to na likvidaci kůrovcem napadených porostů. Znám to dobře i z našeho lesa. Nejprve jsme se dřevokaznému broukovi snažili odolávat svépomocí, ale poté co nás to zcela vyčerpalo a zavalili jsme se palivovým dřevem, museli jsme chtě nechtě přistoupit k mýtní těžbě, aby všechno dřevo neskončilo jen jako zdroj tepelné energie.
Naštěstí nám přálo letošní léto. Ne tedy z pohledu šíření kůrovce, který přes vlhčí a chladnější průběh léta žral naše stromy dál. Léto nám přálo z pohledu výkupních cen. Ty se na jaře a zejména pak v létě zvedly natolik, že těžba začala dávat opět smysl z ekonomického hlediska.
Vytěžit lesní porost lze různými způsoby a za různou cenu. Volba padla na firmu, která těžbu provádí s využitím harvestoru. Cena za kubík byla přijatelná a hlavně slíbili vytěžit vše, tedy i kulatinu s průměrem pod 20 cm, o kterou jinak nebývá zájem. No a já jsem měl možnost sledovat, jak taková těžba probíhá a místy jsem zjistil, že ne vše je ve vychvalované harvestorové technologii zalité sluncem, a to i přesto, že zrovna svítilo.
U harvestorů se jako hlavní výhoda uvádí výkonnost. Proti tomu nelze mít námitek, jde to až neskutečně rychle. Ovšem jen tehdy, pokud jsou dobré podmínky na těžbu. Každého asi napadne, že potíž bude v nepřístupném terénu, tedy hodně svažitém, nebo podmáčeném. Takový ale (vyjma jednoho opravdu pomáčeného místa) nemáme. Problémy však byly jiné a moc se o nich nepíše.
Když člověk vidí, jak harvestor pracuje, nabyde dojmu, že skácet a odvětvit jakýkoliv smrk či jiný jehličnan, není pro něj problémem. Většinou ne, ale jsou výjimky. Ty se nacházejí na okrajích porostu. Tam jsou stromy, jejichž větve jsou vystaveny plnému slunci, tudíž jsou silné a harvestor je nemá rád. Ovlivňují například těžiště káceného stromu. Myšlenka, že harvestor takový strom přetlačí na opačnou stranu, a kterou jsem měl i já, se ukázala jako nesprávná. Přece jen harvestorová hlavice přidržuje kmen stromu v jeho spodní části a když má smrk 20 či více metrů, tak jej do požadovaného směru nepřetlačí. Nakonec je to stejné, jako když se bude takový strom kácet motorovou pilou.
Takže nám strojník z harvestoru chtěl pokácet krajní stromy do asi 15letého prostu, o nějž jsme se do té doby pilně starali. To jsme nemohli dopustit, a tak jsme zbytek káceného lesa pečlivě pohlédli a zkontrolovali známé drtinky na patě stromů. A protože jsme je nenašli, dali jsme zbylým stromům šanci žít dále. Stromy, které byly na kraji lesa sousedícím s loukou se musely skácet do louky, což nám přineslo následnou nutnost jejího úklidu. A několik stromů muselo padnout do mlaziny, která byla sice náletová, ale už tam byly pěkné břízky.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 11/2021.*
