Sklízecí mlátička E 516 má v hydraulickém obvodu pro řízení směru jízdy jednotku ORBITROL NG 160/80 s proměnným geometrickým objemem. Při chodu spalovacího motoru má geometrický objem 160 cm3. Při zastaveném spalovacím motoru má geometrický objem pouze 80 cm3 a proto musíme zvýšit točivý moment pro natáčení volantu na 160 N.m. Tím se v obvodu vytvoří tlak oleje 8 MPa, který je dostatečný pro natočení řídících kol.
Složení hydraulického obvodu ukazuje schéma na obr. 1. Vlastní jednotka ORBITROL u tohoto stroje má na rozdíl od jednotky ORBITROL uvedené v minulém díle navíc dva jednosměrné řízené ventily (15 a 18), dva hydraulicky ovládané rozváděče (10 a 12) a jedno odměrné čerpadlo (11). Činnost obvodu je následující. Kapalina se nasává z nádrže (1) společné pro celou hydraulickou soustavu přes čistič (2). Zubové čerpadlo (3) má označení A 10 a průtok 16 dm3.min-1 (obr. 2). Za tímto čerpadlem bývá vývod, který slouží pro odvzdušnění obvodu po údržbě čističů a také jako měřící místo. Dále je v obvodu přepouštěcí ventil (4), který je seřízen na 7 MPa. Tím je zabezpečen průtok kapaliny nejprve přes jednosměrný ventil k rozváděči (21) a hydromotoru parkovací brzdy (20). Rozváděč (21) má otočné šoupátko a ovládá se pákou na pravé straně volantu. Přívodem kapaliny do hydromotoru je brzda odbrzděna a vypuštěním oleje pružina stroj zabrzdí. Nejde-li spalovací motor je možné parkovací brzdu odbrzdit ručně uvolněním pružin (uložení na zimu pro případ požáru). Novější stroje E 516 B přepouštěcí ventil (4) nemají a pro odbrzdění se využívá tlak kapaliny pro řízení směru jízdy. Za přepouštěcím ventilem je dělič proudu kapaliny (6). Tímto hydraulickým prvkem se udržuje stálý průtok kapaliny pro obvod řízení ve výši 9 dm3.min-1. Přebytek průtoku je veden do obvodu pro ovládání (5). Za děličem proudu kapaliny (6) se nachází další měřící místo.
Vlastní činnost jednotky ORBITROL (obr. 3) závisí na chodu spalovacího motoru. Při chodu spalovacího motoru se kapalina přivádí k rozváděči (17) přes jednosměrný ventil (8). Kapalina působí také na hydraulicky ovládané rozváděče (10 a 12) a způsobí jejich přestavení do polohy kdy jimi kapalina neprotéká. Vzhledem k mechanickému propojení šoupátek rozváděčů (10 a 12) s řízenými jednosměrnými ventily (15 a 18) se otevřou tyto ventily a tím připojí paralelně k odměrnému čerpadlu (16) i druhé odměrné čerpadlo (11).
Je-li spalovací motor zastaven a v hydraulickém obvodu není tlak, přestaví pružiny šoupátka rozváděčů (10 a 12) do polohy kdy jimi kapalina protéká (dle zapojení na obrázku). Potom sání i výtlak čerpadla (11) jsou spojeny s odpadem a funkci odměrného čerpadla plní pouze prvek (16).
Jednosměrný ventil (8) slouží pro ochranu obvodu proti zavzdušnění při odpojení hydraulického vedení. Jednosměrný ventil (19) je určen pro přisávání kapaliny, je-li spalovací motor zastaven. Sekundární pojistné ventily (14) jistí obvod mezi jednotkou ORBITROL a hydromotory u řídících kol (13). Jsou seřízeny na 20 MPa. Celý hydraulický odvod pro řízení směru jízdy jistí tlakový ventil (7) seřízený na 17 MPa. Ve vedení k hydromotorům u řídících kol (obr.4) bývá další měřící místo např. pro připojení tlakoměru.
Prověření funkce hydraulického obvodu pro řízení směru jízdy je následující. Nejprve se zjistí zda některý z hydraulických prvků nebo vedení nepropouští kapalinu. Dále se zjistí průtok změřením času na přestavení řídících kol do krajních poloh. Děje se tak při jmenovité frekvenci spalovacího motoru a volantem se točí rychle. Čas na natočení kol by měl být asi 4 až 6 s. V případě jednoho hydromotoru budou časy na natočení kol z důvodu různého objemu kapaliny odlišné. Při použití dvou hydromotorů (E 516) by časy na natočení kol měly být stejné. Není-li čas delší než cca 6 s je průtok kapaliny dobrý a ani čerpadlo a další prvky nemají velkou vnitřní svodovou propustnost. Současně je potvrzeno, že i tlak je dostatečně veliký, protože se kola natáčí na místě při zatížení.
Ing. Petr Heřmánek
ČZU v Praze
