Minulý díl se zabýval prověřením tlakových ventilů (primárního i sekundárních) a přímočarých hydromotorů. V této části vás seznámíme s prověřováním dalších prvků.
Vnitřní propustnost rozváděče jednotky ORBITROL (obr. 1) se zjistí následujícím způsobem. Řídící kola natočíme do krajní polohy a odpojíme odpadní vedení z jednotky ORBITROL. To si samozřejmě musíme zjistit buď podle označení kanálu „T“ nebo „A“ na tělese jednotky. Odpojené potrubí zaslepíme, abychom zabránili úniku pracovní kapaliny a znečištění prostředí. Na vývod z jednotky ORBITROL připojíme vedení do odměrného válce nebo nádoby pro zjištění úniku pracovní kapaliny. Před spuštěním spalovacího motoru začneme otáčet volantem do krajní polohy (na volant se nesmí přestat působit). Působíme silou asi 200 N abychom přemohli pružiny (obr. 2), kterými jsou spojeny šoupátka rozváděče. Zároveň se však nesmí otevřít sekundární tlakové ventily. Potom po spuštění spalovacího motoru (otáčet např. jen startérem) zkontrolujeme únik hydraulické kapaliny z jednotky ORBITROL. Průtok by u jednotky ORBITROL s konstantním geometrickým objemem (viz díl. 2) neměl překročit 0,5 l*min-1. U jednotky ORBITROL s proměnným geometrickým objemem je průtok poněkud větší. Důležité upozornění: na volant se nesmí přestat působit otáčí-li se spalovací motor, protože jinak veškerá pracovní kapalina teče do odměrné nádoby.
Vnitřní propustnost čerpadla u spalovacího motoru je předchozím postupem již prověřena. Pokud se tedy dříve uvedeným postupem nenašla závada je vadné právě toto čerpadlo. U některých strojů (např. E 512) napájí čerpadlo nejen hydraulický obvod pro řízení směru jízdy, ale sériově bývá připojen ještě hydraulický obvod pro ovládání pracovních mechanismů. V tomto případě je možné prověřit čerpadlo pomocí změření času na přestavení některého ovládaného hydromotoru, který je zatížen (např. zvedání žacího válu). Je-li v tomto případě rychlost pohybu pístu přímočarého hydromotoru malá je vadné čerpadlo. Pokud je k dispozici průtokoměr je možné zjistit průtok příslušného čerpadla přímo.
Vnitřní propustnost odměrného čerpadla (obr. 3) prověříme při zastaveném spalovacím motoru. Pokusíme se natočit řídící kola na místě a tvrdé podložce při působení velké síly na obvod volantu. Pokud se to nepodaří je zhoršená průtoková účinnost odměrného čerpadla. Při řízení stroje za chodu spalovacího motoru se tato závada významně neprojeví, protože je na čerpadle velmi malý tlakový spád. V případě snadného otáčení volantu a nepohybujících se řídících kol může být hydraulický obvod zavzdušněn.
Čistotu hydraulické kapaliny zjistíme kápnutím na filtrační papír. Je možné porovnat kapku používané hydraulické kapaliny s kapkou od nepoužité kapaliny. Záleží ovšem velice na zkušenostech člověka, který porovnává vzorky, protože při dalším používání znečištěné kapaliny může dojít k havárii hydraulického obvodu. Z tohoto důvodu je lepší porovnání a vyslovení prognózy svěřit raději odborníkům zabývajícím se touto problematikou. Např. někteří dodavatelé hydraulických kapalin mají vlastní diagnostické zařízení na zjištění stavu hydraulické kapaliny a její možnou filtraci.
Volný průtok v neutrální poloze rozváděče jednotky ORBITROL může být způsoben prasklými listovými pružinami (obr. 2), které spojují šoupátka rozváděče. Při této závadě se volant samovolně natáčí do krajní polohy. Pro zjištění této závady se může také sledovat oteplení hydraulické kapaliny z hodnoty pod 30 C po dobu 5 min. Má-li hydraulický obvod řízení vlastní nádrž, neměla by teplota hydraulické kapaliny stoupnout o více než 6 C.
Z dalších možných závad hydraulického obvodu pro řízení směru jízdy je možné jmenovat následující: Volný řemen pohonu čerpadla, který může způsobit zhoršení činnosti řídícího mechanismu. Poškozené spojení mezi přímočarým hydromotorem a řídícími koly může být další dosti neobvyklou závadou. Může však způsobit velké starosti. Poslední možnou a rovněž méně častou závadou může být poškozené spojení mezi volantem a odměrným čerpadlem. To způsobuje buď poškozená spojka mezi sloupkem řízení a jednotkou ORBITROL nebo prasklý kolík (obr. 4) spojující rozváděč s výkyvným hřídelem odměrného čerpadla. Tato závada se zjistí podle snadného a neomezeného protáčení volantu.
Uvedená metodika postupu prověřování byla zpracována podle dílčí zprávy „Diagnostika hydraulických mechanismů“ s laskavým svolením autora Doc. Ing. J Roha, CSc.
Ing. Petr Heřmánek
ČZU v Praze
