Jak dobře vybrat kotel na biomasu

Při rozhodování o pořízení nového kotle na biomasu se doporučuje postupovat ve třech krocích: Nejprve porovnáme naše přání s technickými a finančními možnostmi. Následuje vytipování takového kotle, který vyhovuje podmínkám některého dotačního programu. A pak hledáme kotel s co nejlepší regulací, neboli s efektivním provozem

Požadavky a možnosti

V zásadě platí, že vyšší komfort obsluhy i více stojí. Chceme-li tedy vytápět s co nejmenší  manipulací s palivem a obsluhou kotle, musím zvolit investičně i provozně dražší kotel na pelety či jiný druh sypké biomasy. A naopak, když nevadí náročnější obsluha, spokojíme se s kotlem na relativně levnější palivové dřevo.

Pokud kotel na biomasu plánujeme jako hlavní zdroj tepla pro daný objekt, je důležité znát tepelné ztráty všech vytápěných místností. Ty vypočítá buď projektant vytápění, nebo odborný energetický poradce, případně energetický auditor. Podle tepelných ztrát pak projektant navrhne potřebný výkon kotle pro zajištění tepelné pohody.

Použití jednotlivých druhů paliv je závislé i na technickém zázemí budovy. Pelety i brikety jsou dodávány s vlhkostí nižší než 10 % a tato hodnota se příliš nemění ani s výkyvy vzdušné vlhkosti. Proto se stačí zásobit pouze na jednu sezónu. U palivového dříví platí doporučení, že u kotlů s ručním přikládáním by vlhkost neměla přesahovat hranici 20 %, jinak se podstatně zkracuje životnost kotle. Z tohoto důvodu by měla být zásoba palivového dřeva alespoň na tři topné sezóny, neboť teprve po dvou letech prosychání (uskladnění ve větraném prostoru pod střechou) klesá jeho vlhkost pod 20 %.      

Přizpůsobení dotacím

Když je pořízení kotle podporováno některým typem dotace, například programem Zelená úsporám, jeho výběr tomu přizpůsobíme. Předmětem podpory jsou ale vždy jen kotle s vysokou energetickou účinnost při nízkých emisích zdraví škodlivých látek. Výrobci to prokazují při uvádění výrobků na trh v rámci tzv. „výrobkové certifikace“.

Účinnost kotle výrazně ovlivňuje výši provozních nákladů na vytápění: Zatímco starší mohou mít celoroční účinnost jen 60-70 %, nové kotle mohou z paliva efektivně využít 80 i více procent energie. Při řádné instalaci a provozu lze tak ušetřit i více než čtvrtinu původní spotřeby paliva při stejném množství vyrobeného tepla. Jelikož vysoká účinnost spalování ukazuje i na vysokou kvalitu spalovacího procesu, doprovodným efektem jsou nízké emise škodlivin.

Zda kotel podmínky příslušné dotace splňuje, ověříme u výrobce, resp. prodejce. Pro usnadnění výběru lze například využít aktualizovaný seznam zdrojů na internetových stránkách programu Zelená úsporám. Bohužel, příjem nových žádostí do tohoto programu byl ale zatím pozastaven a nové otevření nelze očekávat dříve, než v březnu tohoto roku.

Důležitá je regulace

Tepelný výkon hlavního zdroje tepla by měl pokrýt potřebu tepla objektu i při nejnižších zimních teplotách (v ČR definovány v rozmezí -12 °C až -18 °C pro jednotlivé klimaticky odlišné oblasti). Po většinu topné sezóny však bývá venkovní teplota vyšší (v průměru 3-4 °C nad nulou), což má za následek, že kotel je provozován v nižším výkonu, než je nominální hodnota.

Předpokladem hospodárnosti a šetrnosti kotle ale je, aby pracoval pokud možno ve svém výkonovém optimu. Tím je u kotlů s ručním přikládáním paliva výkon blízký tzv. jmenovitému. U mnohých kotlů s automatickým přikládáním ale rozsah výkonového optima začíná již na 30 % jmenovité hodnoty. Na to je nutné pamatovat a vybrat kotel s co největším rozsahem regulace výkonu.

Doporučuje se také vložit do soustavy akumulační nádrž, která optimalizuje výkon, zlepšuje komfort obsluhy a snižuje spotřebu paliva. Výjimkou jsou automatické kotle na pelety vyšších tříd, které mají plynule regulovatelný výkon  dodávku paliva.

Jiří Trnavský

Tab. 1 – Poměr komfort/cena/výkon u různých druhů kotlů

Tab. 2 – Nároky na skladování paliva pro jednu topnou sezónu

Vysvětlivky: plm = plný metr, prm = prostorový metr