Americké státy Illinois a Iowa jsou jako stvořené pro zemědělskou výrobu. Jedná se totiž o roviny s mocným horizontem úrodné půdy. A tak není divu, že je do těchto oblastí koncentrována výroba zemědělských strojů a mezi jinými i jedné ze světového měřítka největších společností, která je i u nás dobře známá. Jistě již tušíte, že se jedná o firmu John Deere, jejíž výrobní závody jsem měl v nedávné době možnost navštívit.
Cílem většiny Evropanů je podívat se do Ameriky, stejně tak jsou Američané zvědavi na Evropu. Je skutečností, že Amerika (myšleno USA) je skutečně trochu jiná, na druhé straně se však žádných dramatických rozdílů nedočkáte. Svět se totiž unifikuje.
A tak zatímco ještě před dvaceti lety se po USA proháněly samé Cadilacy a jiná rozměrná auta dnes již Ameriku dobývají auta z Evropy. Má to jednu výhodu, díky tomu, že jsou menší, se jich vejde více do dopravní zácpy. I Když je třeba zmínit, že taková dopravní zácpa v Chicagu se pohybuje mnohem rychleji než dopravní zácpa v Praze. Zato je však podstatně delší.
Trochu jiná i mentalita lidí, kteří jsou při prvním kontaktu podstatně otevřenější a snad i více sebevědomější. S tím souvisí i to, že v Americe je všechno nej. A proto, největší mrakodrapy najdete v Chicagu, a jestliže v Kuala Lumpur již stojí vyšší, tak na to zapomeňte.
Typický je i americký venkov. Jednoduché dřevěné domky, bez betonu a cihel (na povrchu může být vzorek, který cihlovou zeď imituje) a kolem rozsáhlé plochy zemědělsky využívané půdy – případně i nějaké to vrakoviště – nároky na technický stav aut tu totiž nejsou příliš vysoké.
A samozřejmě jiná měrná soustava. Jednotky SI? Na to rovněž zapomeňte. Stupně Celsia, metry, kilometry, hektary, litry, tuny? Nikoliv. Stupně Farnheita, stopy, míle, akry, galony, atp. Jeden čas zde byl velký tlak přimět obyvatelstvo používat mezinárodní měrnou soustavu. Nicméně se to jaksi nepodařilo. Ono to totiž tak snadno nejde a u nás je to podobné. Vzpomeňme jen jak ztroskotalo přeučování našich zemědělců z používání metrických centů na tuny. Totálně.
To je něco málo dojmů co jsem za několik dní v strávených v USA načerpal a věřím, že ti co za „velkou louží“ strávili delší čas by mi řekli, že je to zcela jinak. Pojďme se proto věnovat firmě John Deere.
Neměníme jméno ani závazky
Pokud v MZ čtete také inzeráty znáte jistě tento slogan. A nutno říct, že firma John Deere je v tomto skutečně výjimečná. Od roku 1837 kdy se datuje její vznik, do současnosti, změnila své logo pouze sedmkrát. Vždy se však jednalo o nějakou modifikaci jelena ve skoku.
Historie firmy je tedy dlouhá a rozepisovat se o ní nebudu, neboť v současné době vychází na toto téma v našem týdeníku Zemědělec série článků, která se jí podrobně zabývá.
Propagace
Není třeba vést debaty o tom jak je důležitá propagace. Moc dobře jsem to měl však možnost vidět právě u firmy John Deere, kde jsme mohli mimo jiné navštívit i jejich propagační pavilon, umístěný uprostřed města Moline. Je vněm umístěna stálá expozice strojů JD a to od historických modelů po současné novinky. Většinu se zde vystavených strojů však v ČR neuvidíte. Třeba takový sklízeč bavlny, sklízecí mlátičku STS, nebo stavební stroje.
Součástí pavilonu je i prodejna propagačních předmětů a můžete zde koupit skoro všechno s logem pádícího jelena. Od knih, přes samolepky, čepice, trička, montérky, boty, bundy, modely strojů až po třebas povlečení do postele. I když spát v zelených kombajnech a traktorech už vyžaduje asi opravdové fandovství a to zejména manželky.
Několik slov s presidentem
Nedaleko od Molline v idylickém prostředí (uprostřed přírody), je skryto administrativní centrum společnosti Deere Company. Architektonicky zajímavá stavba se spoustou železa (většina kovové konstrukce je vně budovy), je typickým administrativním pracovištěm a nijak malým – pracuje zde 1300 zaměstnanců.
Rozlehlé kanceláře, rozdělené na jednotlivé kóje jen nízkými papírovými stěnami – typický americký styl. Přece jen však nějaká zvláštnost. Ve střední části budovy je zahrada s jídelnou, takže ti kdo vyjdou z kanceláře jsou hned v zahradě, kde mohou poobědvat – vypadá to velice příjemně.
U oběda v administrativním centru jsme mohli i krátce pohovořit s Fredem Korndorfem, prezidentem sekce firmy John Deere, zaměřené na zemědělské stroje. Času bylo málo ale přesto mohu přinést několik, útržkovitých postřehů: Jak nám Fred Korndorf sdělil. v současné době se stále zvyšuje orientace na evropský trh, přičemž základní cestou nebude vozit stroje do Evropy z USA, ale raději je v Evropě vyrábět. Přičemž jako výhodnější se pro firmu jeví výstavba nových továren, než nákup či kooperace s výrobami, které již fungují.
Do budoucna se nebude měnit struktura výroby (70 % ze sortimentu zemědělských strojů reprezentují sklízecí mlátičky a traktory, zbytek ostatní zemědělské stroje).
Fred Korndorf také nezapomněl zdůraznit, že traktory JD mají shodnou kvalitu ať jsou vyrobeny, či prodávány kdekoliv. Rozdíly jsou samozřejmě ve výbavě a tak v Americe a v Evropě se dodává klimatizovaná kabina, zatímco traktory prodávané v Číně, kabinu obvykle nemají. Mimochodem Čínu považuje firma JD za perspektivní oblast (předpokládaný čínský trh by měl pojmout 220 000 traktorů ročně), a proto zde John Deere otevřel nové výrobní závody na sklízecí mlátičky a traktory.
Do rámečku
Stručně o firmě JD
- Firma John Deere je orientována na výrobu zemědělských strojů, které v jejím sortimentu představují 45 % podíl. 17% podíl reprezentují stroje stavební, významnou část (23 %) reprezentuje mechanizace pro malopěstitele, zahrádkáře a údržbu hřišť a parků, a zbylých 5 % tvoří ostatní aktivity firmy.
- Ze zemědělských strojů dominují traktory a sklízecí mlátičky.
- Po celém světě má nyní JD 16 výrobních závodů produkujících zemědělské stroje (USA, Evropa, Afrika, Střední východ). Přičemž jejich počet podstatně vzrost v posledních 10 letech. Zatímco v roce 1990 byly například jen tři továrny na výrobu traktorů (Waterloo – USA, Mannheim – Německo a Horizontina v Brazílii), v roce 2000 již bylo těchto továren osm.
- Největšími evropskými odběrateli strojů JD jsou Velká Británie (29 % trhu), dále Francie, Španělsko, Itálie, Německo (20,6 % trhu). JD je v dovozu traktorů úspěšný i v ČR.
- Evropa (myšleno EU) představuje pro tuto americkou značku velký potenciál. V roce 2000 zde ovládala 15 % trhu, přičemž v letech 1992 až 1998 ve střední Evropě zdvojnásobila své prodeje, a v plánu do roku 2005 má další zdvojnásobení prodejů. Investice přitom šly i do nových evropských výrobních závodů. Připomeňme například novou montážní linku v Mannheimu (výrobní závod na traktory řady 6000), novou řadu teleskopických manipulátorů z Zweibruckenu, nebo továrnu na postřikovače v městě Horst.
- Z úspěšných oblastí prodeje strojů ve střední Evropě lze jmenovat traktory nad 150 k výkonu (asi 35 % trhu), dále traktory s výkonem 80 až 150 k (20 až 30 % trhu, úspěch zaznamenala série SE) a řadu 5000 prodávanou v úpravě pro vinice.
- V souvislosti s nástupem minimalizačních technologií zpracování půdy byl pro JD významný i nástup prodeje bezorebných secích strojů a to zejména v Maďarsku, ČR, SR a Bulharsku).
Konec rámečku
Výroba sklízecích mlátiček
Továrna na výrobu sklízecích mlátiček se nachází nedaleko Moline (státě Illinois), poblíž veletoku Missisipi. Pro čtenáře bude jistě zajímavé, že tato oblast je s výrobou sklízecích mlátiček spjatá a hned vedle má výrobní závod na kombajny také firma Case IH.
Na úvod několik čísel. Továrna je rozložena na ploše 293 akrů (raději 118 ha) a zaměstnává 2 057 pracovníků. V současné době se zde vyrábí sedm základních modelů kombajnů. Všechny jsou s tangenciálním mlátícím ústrojím, liší se systémy separace. Jednak jsou to klasické vytřasadlové mlátičky, dále typ CTS (se dvěma rotačními separátory) a model STS (s jedním rotačním separátorem). Posledně zmiňovanou skupinu mlátiček na evropském trhu nenajdete, prodává se především V Severní a Jižní Americe, Africe a Austrálii. Důvodem je především to, že Evropa má stále nejraději klasické mlátičky s vytřasadly, které nepoškozují slámu.
Mimoto existují i technické rozdíly mezi mlátičkami vyráběnými v USA (jsou určeny především pro USA a Kanadu). Kombajny určené pro Evropu (vyráběné ve Zweibruckenu) mají například vyšší výkon a jak je zřejmé z fotografií i design. V současné době má v Moline vyráběná řada označení 9000.
Vlastní výroba
Když se mám rozepsat o výrobě, obávám se, že čtenářům nenabídnu nic nového, než to o čem jsem již psal z jiných výrobních závodů. A není divu, vždyť továrny na výrobu zemědělských strojů, jejichž výsledkem je podobný finální produkt, musí mít nutně i podobný systém výroby. A nejinak je tomu i zde.
Na počátku je jako obvykle spousta ocelového materiálu, který se opracovává a vyrábějí se z něj komponenty jako je rám, žací a mlátící ústrojí, separátory, dopravníky apod. Laserové řezání a svářecí automaty jsou samozřejmostí. Motory jsou dodávány z jiných továren JD (obvykle Waterloo).
Čím se firma JD chlubí je automatická lakovna. Jde o systém mokrého lakování, jemuž předchází důkladná antikorozní úprava. Ta se uskutečňuje v 10 vanách (každá pojme 30 000 l) a zahrnuje například alkalické čištění, oplachy vodou, nanášení Zn vrstvy, nebo Chromu. Vlastní lakování se uskutečňuje dvoustupňově, ponořením do dvou van s barvou. Tím je zajištěno, že se barva dostane do všech nepřístupných míst. To však John Deerům nestačí. Aby byl výsledný efekt dokonalý následuje ještě dostříkání vnějších dílů a to pomocí lakovacích automatů. A jelikož i ty se všude nedostanou finální dostřik hůře přístupných míst zabezpečuje „zelený mužík“ na fotografii.
Nová lakovna stála 32 mil. USD a má celkovou náplň 56 000 galonů. Využívá elektroforézy a celý proces antikorozní úpravy jednoho dílu trvá asi 5 hodin.
Závěr
To je tedy něco základních informací o firmě John Deere a její továrně na výrobu sklízecích mlátiček. Omlouvám se, že jsem se o výrobním závodě příliš nerozepsal, ale pak by to byl článek velmi podobný mé loňské reportáži z Zweibruckenu.
V příštím čísle Technických trendů najdete reportáž z továrny na traktory John Deere v americkém Waterloo a z motorárny, která se nachází poblíž téhož města.
Luboš Stehno
