Na otázku z titulku nelze jednoduše odpovědět, protože jak v životě tak v zemědělství není nic postaveno zcela jednoznačně. A proto, je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním podmínkám v nichž bude traktor provozován a podle toho uvážit jaká převodovka mu bude nejlépe sedět.
S ohledem na použitou převodovku dávají výrobci zákazníkům často na výběr a to ponejvíce u traktorů ve výkonové třídě od 150 do 200 či 220 koní. U traktorů s menším, ale i větším výkonem toho na výběr většinou mnoho není.
U traktorů s výkonem do 100 koní se nejčastěji setkáváme s klasickou mechanicky řazenou převodovkou, doplněnou dvěma či třemi rychlostními rozsahy a dvěma stupni řazenými pod zatížením (výjimečně jsou tyto stupně tři nebo čtyři). U traktorů s výkonem mezi 100 až 150 koňskými silami je již nabídka stupňů pod zatížením větší a obvyklé jsou tři, čtyři a jsou i převodky, které mají takovýchto stupňů šest. Výjimkou v této výkonnostní kategorii je pak plynulá CVT převodovka. Ve třídě mezi 150 až asi 200 koňskými silami je nabídka převodovek největší a je možné mít od čtyř stupňů pod zatížením, přes plný Powershift až po plynulou převodovku. V řadě traktorů s výkonem mezi 220 až 300 koňmi je obvyklý plný Powershift, nebo plynulá převodovka a jen výjimečně je to klasická převodovka doplněná o čtyřstupňový násobič. U traktorů s výkonem nad 300 koní (kloubové, pásové) se používá plný Powershift takřka výhradně.
A teď k tomu co je v kterých podmínkách vhodné. Pokud bude traktor jezdit v agregaci s krmným vozem a jen čas os času někde něco popotáhne pak si vystačí s tou nejjednodušší převodovkou. Totéž platí pro sklizeň pícnin kde je traktor využit pro obracení či shrnování píce. Jakmile bude agregován s lisem či žacím strojem už to chce alespoň dvoustuopňový násobič točivého momentu a když bude traktor jezdit se stroji na zpracování půdy pak čím více stupňů pod zatížením jeho převodovka má, tím lépe. Pod zatížením nemusí být ale nutně řazeny všechny. Ten kdo má pozemky přiměřeně homogenní a ne příliš členité, ten snadno vystačí se čtyřstupňovým násobičem a to i v traktoru s výkonem nad 200 koní.
Čím více má převodovka stupňů řazených pod zatížením, tím větší je třeba věnovat pozornost tomu jak je možné je ovládat. Systémy kde se řadí jen stiskem tlačítek a nemají žádnou automatiku jsou již překonané, protože traktoristy nebaví neustále řadit. Automatice je to ale jedno a řadí bez oddechu celý den a tím dostane z motoru traktoru nejvyšší výkon, a nebo nejnižší spotřebu paliva (motor je přes změnu převodového poměru provozován ve správných otáčkách). Ideální přitom je když si otáčky při nichž automatika řadí může obsluha sama nastavit a ještě lepší je, když se při řazení zohlední i zatížení motoru a výhodou je i automatická možnost volby různého převodového stupně při reverzaci.
Čím členitější je terén a čím častěji je traktor provozován v dopravě, tím větší význam má použití plynulé převodovky, která je výrobně dražší a díky hydrostatickému přenosu točivého momentu má i nižší účinnost. Při výběru traktoru s plynulou převodovkou je proto třeba se zaměřit na její ovládání, které by mělo být jednoduché a přitom by mělo dovolit různé režimy jízdy, nejvyšší pojezdové rychlosti musí traktor dosahovat ve snížených otáčkách motoru (aby uměl šetřit palivo) a důležité je i propojení řízení motoru a převodovky, které dovolí ekonomický provoz (používá se jen potřebný výkon motoru pro danou pracovní rychlost). Jen při splnění výše uvedených podmínek je pak CVT převodovka odvede to co má, zajistí ekonomický provoz a vynaložená vyšší pořizovací investice se pak majiteli vrátí.
S převodovkami souvisí i různé způsoby reverzace. U traktorů nižších výkonových tříd se používá klasická zpátečka, nebo mechanická reverzace, výkonnější traktory mají reverzaci pod zatížením. I v případě volby možností reverzace (to platí zejména pro traktory do 150 k, u vyšších tříd je již reverzace pod zatížením standardem, který vyplývá i z použitých převodovek – Powershift, CVT), je třeba se správně rozhodnout. Pokud traktor nemá čelní nakladač, pak se vystačí s klasickou zpátečkou, pokud čelní nakladač používá, pak je lepší reverzace. Ideální je ta pod zátěží, s ovládací páčkou vlevo pod volantem, ale i mechanická verze reverzace (opatřená synchronizací) nemusí být špatná. Lepší přitom je když její ovládací páka je umístěna vlevo vedle sedačky, protože pravou ruku má řidič stabilně na páce ovládání čelního nakladače. Při reverzování tak sice řidič musí na chvíli pustit volant, v praxi je to ale v okamžiku, kdy traktor stojí, anebo se jen pomalu pohybuje takže to nevadí.
Při výběru převodovky je vždy nutné zvolit vhodný kompromis mezi pořizovací cenou a tím co se od traktoru očekává. Ne vždy jsou totiž drahé převodovky nezbytně nutné a to zejména, když obsluha jejich předností neumí dobře využívat.
Luboš Stehno
