Společnost Horsch Leeb je v aplikační technice známá zejména samojízdnými postřikovači s velkou výkonností a též sofistikovanými elektronickými prvky ve výbavě. Podobné je to i u postřikovačů tažených, které se na našem trhu objevují poslední dobou stále častěji. Aby výrobce oslovil další skupinu zákazníků, zkonstruoval novou modelovou řadu Leeb AX, která by měla uspokojit požadavky i těch zemědělců, kteří do nákupu postřikovače nemohou, nebo nechtějí investovat větší finanční prostředky.
Obvykle píšeme, že kvalitní aplikační technika je důležitá a dokáže při vhodném nastavení přinést nemalé úspory pesticidů a hnojiv. A tak to i platí. Proto není možné postřikovač příliš ošidit a kvalitní konstrukční části musí zůstat zachovány. Je tomu tak i u postřikovačů Leeb AX, které používají zejména kvalitní ramena a ostatní prvky aplikačního systému. V nich se výrazně neliší od svých dražších sourozenců. Pro snížení ceny tak chybí zejména prvky komfortu ovládání, odpružení nápravy, nebo sofistikovaný řídicí systém. To jsou však záležitosti, které na kvalitu postřiku nemají zásadní vliv.
Ramena s precizním odpružením
Postřikovací ramena postřikovačů Leeb AX jsou vyráběna se záběrem 18 až 30 m, zavěšena na centrálním čepu se snímáním polohy pomocí gyroskopu a kvalitně odpružena. Ve vertikálním směru hydropneumaticky, v horizontálním směru funguje odpružení pneumatické. Díky rychlé reakci odpružení se ramena drží většinu času přesně v nastavené výšce a to i při vyšší rychlosti jízdy (15 až 18 km/h). Udržování výšky může být plně automatické s využitím dvou nebo čtyř ultrazvukových senzorů, které se dodávají jako výbava na přání.
Systém odpružení je funkční už při složení ramen, která se při transportu pohybují v držácích doplněných kluzáky.
Držáky trysek mohou být jednoduché, tří-, nebo pětinásobné a jsou umístěné v klasické vzdálenosti 50 cm. Podle výbavy postřikovače jsou použity dvě možnosti cirkulace postřikové jíchy. Pokud se používají elektromagnetické ventily pro zavírání sekcí, tak jsou umístěny vždy na začátku sekce a po zapnutí ventilu se nejprve musí naplnit vedení k tryskám. U pneumatického zavírání sekcí je cirkulace sofistikovanější a kapalina obíhá až k tryskám, byť nejsou jednotlivě spínány.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.
