Dodavatelé bioplynových stanic se v zemědělských podnicích občas setkávají s názorem, že v našich podmínkách má smysl stavět jen větší stanice, nejlépe s výkonem alespoň 1 MW. Údajně jen taková velikost zajistí provozovateli dostatečné zhodnocení vstupní investice.
Do jisté míry opravdu platí, že rentabilita BPS se zvyšuje s její velikostí. Na druhé straně je ale třeba více investovat, a to zejména formou bankovního úvěru. Proto mohou být v konečné bilanci i menší BPS pro zemědělce ekonomicky zajímavé.
Příkladem je situace v Německu, kde asi 80 % zemědělských bioplynových stanic má výkon menší než 250 kW – a přesto je SRN velmocí ve využívání bioplynu. Samozřejmě lze namítnout, že je tam vyšší výkupní cena elektrické energie a více malých podniků. Ale také u nás se cena elektrické energie z bioplynu meziročně zvyšuje a v Německu se zase zvyšuje velikost zemědělských podniků: hlavním důvodem je, že starší menší zemědělci ukončují činnost a nemají přímé nástupce. Pouze v tom příčina obliby i menších stanic tedy zřejmě nebude.
Parametry rentability
Na rentabilitě investice do bioplynové stanice se podílejí tyto parametry:
- výše a struktura investice, resp. měrný investiční náklad na 1 kW instalovaného výkonu,
- výše poskytnuté dotace, resp. snížení měrného investičního nákladu na 1 kW instalovaného výkonu,
- provozní výnosy a provozní náklady.
Výše investice na 1 kW instalovaného výkonu se u jednotlivých instalací liší, ale obvykle je v intervalu 90 – 120 tis. Kč/kW. Dotace jsou v rozmezí zhruba 35 – 60 % a investor pouze zvažuje, jaká výše je pro něj optimální. Provozní výnos je dán technologickou schopností fermentoru a kogenerační jednotky udržet nastavený nominální výkon po co nejdelší dobu v roce.
Zbývají provozní náklady – a právě zde je největší potenciál zvýšení rentability i malých BPS. Spočívá především ve využívání i těch vstupních surovin, které přiměřeně generují bioplyn a současně jsou dostupné a levné. Takovou surovinou je například kejda nebo hnůj, i když musí být do fermentoru vkládány ve směsi s kukuřičnou siláží nebo travní senáží.
Lepší využití kejdy
Mnoho zemědělských podniků produkuje kejdu, kterou následně skladují v jímkách a postupně vyvážejí jako knojivo. Právě tyto podniky mohoü využít malou a jednoduchou BPS s výkonem kolem 100 kW, které se instaluje mezi stáj a koncovou jímku a slouží k tomu, aby energie obsažená v kejdě byla lépe využita.
Malá bioplynová stanice je složena z jednoho fermentoru s integrovaným plynojemem a kogenerační jednotkou umístěnou v kontejnéru. Výkon do 100 kW je možno v některých případech instalovat na síť bez nutnosti instalace transformátoru 0,4/22 kV.
Příklad parametrů vstupů a výstupu BPS s výkonem 100 kW je v tabulce. Z parametrů vyplývá, že k zajištění celoroční činnosti BPS stačí produkce kejdy od 340 dojnic a kukuřičná siláž z 30 hektarů. Hrubý roční zisk z prodeje elektrické energie při současných cenách bude asi 2,5 mil. Kč, a to s vazbou na pouhých 30 ha zemědělské půdy. Investiční náklady na tito stanici mohou být přibližně 12 mil. Kč, takže návratnost je asi pět let.
(JiT)