A jaká témata to jsou? Pokud bych to měl shrnout, tak určitě nové přístupy ke zpracování půdy, přihnojování, vysoké využití precizního zemědělství, prvků Green Dealu a zvýšená orientace na ekonomiku, protože ač na ekonomiku se přirozeně orientuje každý zemědělský subjekt, tak ne každý detailně promýšlí všechny nákladové položky, které s pěstováním rostlin souvisejí. První prezentace se týkala aplikace listových hnojiv od firmy Ikar Agro Solutions. Tato hnojiva (Zinto, Bigo W a spoustu dalších) se nově používají i v porostech na FARMĚ CHMEL a krom klasických makroprvků jsou zaměřena hlavně na mikroprvky a biostimulátory. Dobře provedená listová výživa by měla být efektivní, protože při tradičním hnojení se vždy část živin v půdě váže. V případě fosforu a draslíku mohou být tyto prvky uloženy do nepřístupných vazeb a dusík může být ohrožen vyplavením. Ne tedy na FARMĚ CHMEL, která díky své lokalizaci (východně od Kladna) hospodaří se srážkovým deficitem. A i proto jsou pěstované plodiny častěji vystaveny stresovým podmínkám. A ty mohou být zmírněny použitím sacharidů a aminokyselin obsažených i listových hnojivech. Nepříznivými podmínkami počasí oslabené rostliny pak při regeneraci pletiv nečerpají ze svých zásob a to se projeví na intenzivnějším růstu v následném období.
A listová hnojiva obsahují především mikroprvky. Pomocí hnojení na list je tak lze rychle doplnit a eliminovat stav, kdy nedostatečná koncentrace určitého mikroprvku má limitující vliv na růst, a tím i výnos. A součástí kapalných hnojiv bývají i látky pro zlepšení fyzikálních vlastností postřikové jíchy.
Do moderního zemědělství hojně pronikají prvky precizního hospodaření. Jak uvedl doc. Václav Brant, dnes není problémem přesná diagnostika porostů a tvorba přesných aplikačních map. Na ně však i moderní technika nedokáže s dostatečnou přesností a hlavně rychlostí reagovat. Klasickým příkladem je aplikace herbicidů na přímo v porostu detekované plevele.
Často však ani vysoká přesnost nemusí být přínosná, protože čím přesnější předpisové mapy tím více míst, kde dochází k přechodovým stavům, v nichž se mění dávka hnojiva či pesticidu. A to jsou místa, kde není přesně známo, jaká dávka se vlastně aplikovala.
Určitým řešením může proto být použití takzvaných liniových zón. V rámci zóny je pak prováděna aplikace uniformní (může to být například pásková aplikace), náklady na technické vybavení jsou pak nižší a například u látek na podporu růstu takový systém může dobře fungovat.
V případě variabilního hnojení je též třeba si uvědomit, že Green Deal směřuje zemědělství k omezenému zpracování půdy a je třeba řešit maximální efektivitu využití živin novými způsoby. Listová výživa již byla zmíněna, dále je to aplikace minerálních hnojiv do půdy při technologii strip-till, kdy jsou umístěna v blízkosti pěstovaných rostlin, a v systémech no-till je vhodná aplikace hnojiv kapalných, která nezůstanou na povrchu půdy. Novým řešením pro takové systémy je injektážní aplikace. A přihnojení kapalnými hnojivy či dodávka bakterií, nebo jiných půděprospěšných látek mohou být prováděny i při plečkování či jiných způsobech mělkého kypření. Doplňková výbava pro aplikaci pomocných kapalných látek nebývá náročná a lze ji namontovat na řadu půdozpracujících strojů.
S problematikou sběru a využití telemetrických dat seznámil přítomné doc. Milan Kroulík. Sítě CAN-Bus či ISOBUS používané v zemědělské technice přenášejí velké objemy dat, které lze vztáhnout k určitým místům na pozemku a následně využívat. To se sice v současné době příliš neděje, ale potenciál těchto dat může být značný. Telemetrická data totiž přinášejí jasné odpovědi například na to s jakou výkonností pracuje souprava traktoru s nářadím, jakou má spotřebou paliva nebo prokluz. Pokud tyto hodnoty nejsou takové, jaké by odpovídaly přiměřeně ekonomickému provozu, lze snadno zjednat nápravu.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.
