Historie zavádění přímé sklizně obilnin v bývalém Sovětském svazu a v Českých zemích
(pokračování z čísla 5)
Sovětská sklízecí mlátička SK-4 na našich polích
Po prvních dodávkách mezitypu SK-3 v letech 1961 a 1962 se k nám začal v roce 1963 hromadně dovážet typ SK-4. Po funkční stránce se oproti svým předchůdcům vyznačoval těmito hlavními odlišnostmi.
Žací ústrojí o záběru 3,2 m (převažující dodávky) bylo vybaveno třídílnými, stranově i výškově přestavitelnými děliči. Otáčky výstředníkového přiháněče se měnily za pracovní jízdy pomocí řemenového variátoru ovládaného hydraulicky. Žací vál byl zavěšen na kulovém čepu a při podélném i příčném kopírování terénu spočíval na dvou ocelových lyžinách. Úhel opásání jednodílného mlátícího koše byl zmenšen na 105 0. Vůle mezi mlátícím bubnem a košem se nastavovala podle okamžité potřeby z místa řidiče. Měnitelným sklonem výběhového prutového roštu se zlepšovaly separační účinky. Prodloužením mlátícího bubnu až na 1 185 mm se podstatně zvětšila šířka sklízecí mlátičky a tím i účinná plocha čtyřklávesového vytřásadla (4,3 m3) a dvousítového čistidla (2x 0,97 m3). Zásobník na zrno (obsah 1,8 m3) byl již vybaven automatickou signalizací naplnění. Vyprazdňovací šnek zásobníku byl řešen jako dělený, sklopný a na konci opatřen natáčecí clonou. Rychlost i způsob vyprazdňování se ovládaly z místa obsluhy.
Výkon pohonné jednotky - vznětového motoru - byl zvýšen na 55 kW. Pomocí hydraulicky ovládaného variátoru pojezdového ústrojí, vloženého mezi motor a mechanickou třístupňovou převodovku, bylo možno měnit pojezdovou rychlost na jednotlivých stupních více jak na dvojnásobek a tak pokrýt rozsah pojezdu od 1 do 18 km.h-1.
Pro usnadnění práce obsluhy byla sklízecí mlátička SK-4 již vybavena zvukovou a optickou signalizací přetížení vytřásadel, prokluzu pojistných spojek pohonu zrnového a kláskového šneku, již zmíněnou signalizací naplnění zásobníku zrním a signalizací uzavření zadní branky neseného kopkovače. Ten se u nás uplatnil jen v aridních oblastech, jinak se sláma plynule vypouštěla zpět na sklizené pole. I když výrobce doporučoval pro provozní nasazení SK-4 jednomužnou obsluhu, ukázalo se, že pro dosažení vysoké výkonnosti stroje je nezbytná spolupráce pomocníka, zejména při údržbě a odstraňování provozních poruch.
Výrazné přednosti oproti předchůdcům vykazoval typ SK-4 v oblasti udržovatelnosti. V rámci preventivní péče se předepisovalo po 5 až 6 hodinách provozu ošetřit pouze 6 mazacích míst. Pracnost směnové TÚ, kdy se mimo jiné ošetřovalo 49 mazacích míst, klesla na 2,4 hodiny. Původní třístupňový systém TÚ byl zredukován na dvoustupňový. Celkový počet mazacích míst (171) však zůstal i nadále vysoký.
Sklízecí mlátička SK-4 se představila jako stroj přijatelné spolehlivostní úrovně hlavně zásluhou vysoké funkční pohotovosti. Výrobcem proklamované průchodnosti 4 kg.s-1 při dodržení přípustných ztrát bylo možno dosahovat u nás pouze za příznivých podmínek na porostech pšenice a ovsa. Požadavek na další snižování sklizňových ztrát po roce 1970 vedl u nás k návrhu na rekonstrukci SK-4, spočívající ve zvětšení úhlu opásání mlátícího bubnu a v celkovém utěsnění ztrátových míst.
Za období 1963-75 bylo do českých zemí dovezeno asi 12 000 těchto sklízecích mlátiček . Používaly se průměrně 10 let při roční výkonnosti v průměru 110 až 130 ha.rok -1. K jejich pozvolné likvidaci v letech 1970-1980 vedly především rostoucí nároky na výkonnost a omezení sklizňových ztrát. Do povědomí naší zemědělské veřejnosti se sklízecí mlátička SK-4 zapsala jako první provozně úspěšný typ, který se rozhodujícím způsobem zasloužil o dovršení komplexní mechanizace sklizně obilnin u nás.
Německá sklízecí mlátička E-512 v našich podmínkách
První modely E-512, výrobky VEB Kombinat Fortschritt z bývalé NDR se u nás testovaly v sezóně 1968. Po funkční a provozní stránce měly oproti předchůdci SK-4 následující přednosti a nedostatky. Pro přepravu na pozemních komunikacích byla zvolena konstrukce s odnímatelným žacím stolem (záběr 4,2 m) na jednonápravový podvozek, zavěšený za mlátičkou. Z pracovní do přepravní polohy a naopak ho přestavěl sám kombajnér po krátkém zácviku za 6-8 minut. Avšak pevně uložené žací ústrojí postrádalo oproti předchůdcům výhody podélného a příčného kopírování povrchu půdy Pro různé sklizňové podmínky mohlo být žací ústrojí alternativně vybaveno třemi typy děličů, případně zvedačů klasů.
Žací ústrojí se uvádí v činnost spojkou, ovládanou z místa obsluhy Tato spojka je funkčně spřažena se spojkou pojezdu stroje. Výhodnost tohoto řešení spočívá hlavně v tom, že při náhlém přetížení mlátícího ústrojí lze sešlápnutím spojky pojezdu vypnout vlastní pojezd stroje, potom i žací a podávací ústrojí. Tak se účinně předejde ucpání mlátícího bubnu. Bezprostředně hrozícímu ucpání je možné navíc zabránit tím, že se mlátící koš naráz spustí až o 40 mm níže. Univerzálnost použití sklízecí mlátičky E-512 lze ještě rozšířit zabudováním reduktoru, radikálně snižujícího otáčky mlátícího bubnu. Před mlátící buben je vložen lapač kamenů, který chrání buben před poškozením. Klasňovací plech u vstupu mlátícího koše slouží ke klasňování osinatých plodin. Účinná plocha čtyřstupňového čtyřklávesového vytřásadla byla zvětšena na 5,2 m2. U čistidla klasické konstrukce je jako novinka zabudován variátor pohonu ventilátoru, který umožňuje optimálně regulovat množství vzduchu, potřebného k čištění zrna a tak dosáhnout 95 až 99 % čistoty zrna. Naplnění zásobníku zrna o objemu 2,3 m3 je signalizováno akusticky. Dopravní prostředek pro odvoz zrna se přivolává světelnou signalizací.
Sklízecí mlátička E-512 je vybavena čtyřválcovým vznětovým motorem s přímým vstřikem paliva systému MAN o výkonu 77,3 kW. Jeho předností je nízká měrná spotřeba nafty, pružný chod, dobrá účinnost v širokém rozsahu otáček a necitlivost na různou kvalitu paliva. Spotřeba nafty se pohybovala podle sklizňových podmínek v rozmezí 8,5-14,4 l.ha-1. Přenos pohybové energie od motoru na převodové ústrojí se děje přes hydraulicky ovládaný variátor pojezdu. Variátor umožňuje v rámci jednotlivých stupňů plynule měnit pojezdovou rychlost až na 2,5 násobek. Tak lze měnit pracovní rychlost v rozmezí 1,4-8,2 km.h-1, přepravní rychlost v rozmezí 8-20 km.h-1. Samostatným bržděním levého nebo pravého předního kola lze zkrátit čas, potřebný k otáčení stroje na souvratích.
Již při počátečním testování dosahovala sklízecí mlátička E-512 výrobcem proklamované průchodnosti 5 kg.s-1 obilní hmoty při požadované úrovni sklizňových ztrát. S hlediska provozní spolehlivosti se ukázala jako rovnocenná v porovnání s konvenčním typem SK-4. Po funkční stránce byla daleko pohotovější i za podmínek, kdy si většina jinak zkušených kombajnérů teprve v průběhu sezóny osvojovala pracovní návyky spojené s obsluhou tohoto nového stroje. Celkovou úroveň provozní spolehlivosti snižovaly poruchy žacího ústrojí, které nebylo uzpůsobeno pro příčné kopírování sklizňového terénu, u nás často kamenitého. Výběrovým statistickým šetřením v roce 1972 byla zjištěna průměrná sezónní výkonnost typu E-512 v rozmezí 224-228 ha.sez-1, v roce 1978 pak 161-171 ha.sez-1.
Na úseku preventivní péče je patrná systematická snaha výrobce přesunout těžiště údržbářských úkonů mimo sklizňovou sezónu. Pracnost Směnové TÚ, při níž se kromě několika kontrolních a seřizovacích úkonů ošetřují pouze 4 mazací místa, byla snížena na pouhé 1,2 h. Z celkového počtu 128 mazacích míst se předepisuje ošetřit 115 až po 200 mth.
Během sedmdesátých let si sklízecí mlátička E-512, stavěná pro jednomužnou obsluhu s vhodným obslužným komfortem, získala svou výkonností, univerzálností použití a kvalitou práce vedoucí postavení v našem parku sklízecích mlátiček. Její početní stav v době největšího rozšíření (k 1.1.1987) přesáhl 10 300 fyzických jednotek. Proces jejího nahrazování probíhá velmi pomalu. Ještě v roce 1999 byl statistickým šetřením zjištěn početní stav přes 6.500 jednotek. U modernizace E-514, která se objevila na našem trhu v roce 1983, byl zvýšen výkon motoru na 85 kW a průchodnost na 5,5 kg.s-1 obilní hmoty. Podstatně byly rozšířeny možnosti jejího využití (adaptéry na sklizeň kukuřice, slunečnice, řepky, sójových bobů) a vylepšen komfort obsluhy (palubní počítač sklizňových funkcí, klimatizovaná kabina).
Česká sklízecí mlátička SM 480 a SM 500
V roce 1970 byly v Agrostroji Prostějov vyrobeny 2 prototypy sklízecí mlátičky SM-480 a v následujícím roce ještě 3 prototypy SM 500. Jejich sériová výroba se u nás neuskutečnila, ale jeden model SM 500 byl předán do tehdejší NDR. U modelu SM 500 o záběru 5 m a výkonu vznětového motoru 155 kW byl uplatněn citlivý předvýmlat nejhodnotnějšího vyzrálého zrna při nižší obvodové rychlosti před vstupem do vlastního mlátícího ústrojí. Zrno z předvýmlatu bylo sváděno do čistidla a tím se značně snížilo zatížení šestidílných vytřásadel. Tento model byl vybaven hydrostatickým pohonem pojezdu s plynulou změnou rychlosti a elektronickou regulací rychlosti pojezdu podle průchodnosti v závislosti na výšce vrstvy obilní hmoty v oblasti šikmého dopravníku. Při provozním testování dosahovala tato sklízecí mlátička průchodnosti až 11 kg.s-1. V hlavních parametrech byla plně srovnatelná s pozdějším německým typem E-516.
Sovětské sklízecí mlátičky SK-5 a SK-6 v českém zemědělství
Během let 1974-79 bylo k nám dovezeno asi 3 200 těchto sklízecích mlátiček. Jejich rozhodující parametry však při proklamovaných průchodnostech nesplňovaly naše tehdejší požadavky na úroveň sklizňových ztrát, poškození a čistoty zrna tak jako sklízecí mlátičky německé. Tyto skutečnosti a další nedostatky rázu bezpečnostního, spolehlivostního a ekonomického pak způsobily, že tato sovětská sklizňová technika se u nás již výrazněji neprosadila a během let 1977-86 byla rychle zlikvidována.
Německá sklízecí mlátička E-516 u nás
Od předchozího typu E-512 se tato sklízecí mlátička liší zejména zvýšenou průchodností, širšími možnostmi uplatnění, větším počtem přídavných zařízení, rychlejší adaptibilitou v proměnlivých sklizňových podmínkách, rozsáhlým uplatněním vhodných hydraulických prvků a zlepšenými ergonomickými a provozně-bezpečnostními vlastnostmi.
Odnímatelný žací stůl, který se dá snadno a rychle přestavět kombajnérem z pracovní do přepravní polohy a naopak, je uchycen ve třech bodech. Tím je uzpůsoben ke kopírování povrchu sklízeného pozemku v podélném i příčném směru. Poruchám žacího ústrojí v důsledku navíjení stébel za nepříznivých sklizňových podmínek lze účinně zabránit zpětným chodem žacího ústrojí pomocí vestavěné převodovky. Pětiúhelníkový přiháněč se výškově přestavuje pomocí hydromotorů ve dvou rozsazích, horizontálně hydromotory nebo mechanicky. Otáčky přiháněče i sklon přiháněk jsou plynule stavitelné. Hydraulicky ovládaným variátorem s vestavěným reduktorem lze plynule přizpůsobit otáčky mlátícího bubnu (287-995 min-1) pro výmlat téměř všech pěstovaných zrnových plodin. Pro snadnější zvedání a bezpečnější spouštění mlátícího koše je ovládací páka uzpůsobena k nastavení koše do tří poloh.
Požadovaná kvalita práce (čistota zrna, ztráty) je při zvýšené pojezdové rychlosti zabezpečena především konstrukčními úpravami za účelem zlepšení pracovního režimu separačních orgánů. Za mlátícím bubnem jsou umístěny 2 odmítací bubny, které pomáhají vytvořit rovnoměrnou vrstvu hrubého omlatu po celé šířce vytřásadla a tím lépe oddělit hrubý omlat od jemného. Počet kláves vytřásadla o účinné ploše 7,7 m2 byl zvýšen na 5, počet stupňů na 7. Jemný omlat se čistí v protiběžně kmitající sítové skříni proudem vzduchu od dvou axiálních ventilátorů. Dvousítové čistidlo má účinnou plochu 2x 1,54 m2. Množství dodávaného vzduchu, usměrňované dvěma kotouči, lze optimálně nastavovat podle okamžité potřeby změnou otáček pomocí variátoru ve velmi širokém rozmezí. Propad z klasového síta a přepad
z dolního síta se vrací přes domlacovač klásků přímo na čistidlo. Zásobník zrna o objemu 4,5 m3 může být vyprázdněn během dvou minut.
Pohonnou jednotkou sklízecí mlátičky je osmiválcový vznětový motor o výkonu 162 kW s přiměřenou rezervou točivého momentu. Racionální spotřeby nafty se dosahuje pouze za optimálních podmínek nasazení stroje. Hydrostatický pohon umožňuje plynule měnit pojezdovou rychlost sklízecí mlátičky od 0 do 20 km.h.-1.
Všechny řídící a regulační úkony se provádějí z místa kombajnéra. Stroj je vybaven světelnou a zvukovou signalizací poklesu hladiny a tlaku hydraulického oleje, ucpání dopravníku zrna a klásků, vytřásadla, případně i vestavěného drtiče slámy. Indikátor ztrát umožňuje soustavně udržovat sklízecí mlátičku na hranici nejvyšší výkonnosti při dodržení přípustných ztrát. Dobré pracovní podmínky obsluhy zajišťuje větraná, zvukově i prachově izolovaná kabina s optimálním uspořádáním všech obslužných prvků. K ulehčení práce obsluhy slouží automatické navádění stroje na obilní stěnu.
Sklízecí mlátička E-516 je stavěna pro co nejrozmanitější sklizňové podmínky ( vysoké výnosy, polehlé obilí) a pro sklizeň všech druhů mlácených plodin.. Výrobce udává průchodnost : 15 kg.s-1 při sklizni kukuřice na zrno a 10-12 kg.s-1 při sklizni obilnin.Dlouhodobým sledováním v běžných provozních podmínkách bylo zjištěno zvýšení plošné výkonnosti asi o 60 % oproti typu E-512. Z analýz opravitelnosti vyplývá, že asi 30 % času z celkového časového opravářského fondu bylo třeba vynaložit na odstranění poruch žacího ústrojí, způsobených výskytem cizích těles a kamení na sklízených pozemcích. V rámci udržovatelnosti se vedle soustavné snahy výrobce přesunout těžiště údržbářských úkonů mimo sklizňovou sezónu projevuje i úsilí snížit celkovou náročnost preventivní péče prodloužením předepsaných lhůt údržeb. Z pracovní náplně směnové TÚ (pracnost 1,4 h) téměř vymizel úkon mazání (3 místa). Lhůta TÚ II byla prodloužena na 150 mth, lhůta TÚ II na 300 mth. Po 50 mth se předepisuje ošetřit 13, po 150 mth 53 a po 300 mth 122 mazacích míst z celkového počtu 129. Sklízecí mlátička E-516 se k nám začala ve významnějším počtu dodávat v roce 1978. K 1.1 1991 bylo v našem zemědělství evidováno 2.300 fyzických jednotek. Po roce 1989 vstoupila na náš trh modernizovaná verze E-517, vyznačující se dalšími novinkami (nové třívrstvové čištění, vybavení palubním počítačem, širší sortiment přídavných zařízení), zaměřenými na zlepšení kvality práce stroje a zvýšení jeho univerzálnosti použití i výkonnosti.
Strukturální změny v našem parku sklízecích mlátiček po roce 1989.
Během osmdesátých let bylo do našeho zemědělství dodáno ještě asi 1.000 polských sklízecích mlátiček Bizon (verse Super, Rekord, Gigant), které se zde neprosadily. Proces převratných politických změn po roce 1989 se odrazil i v orientaci našeho zemědělství na dodávky sklízecích mlátiček od předních světových firem: Claas, Ford-New Holland, Fiat Agri, John Deere, Massey-Fergusson a Case IH.
Ing. František Novotný, CSc.
VÚZT Praha Ruzyně
