Na tuto otázku není snadné odpovědět. Je však jisté, že se tak stane. Stejně jako se objevují automaty či roboty ve strojírenské výrobě, proniknou i do zemědělství. Faktem je, že v zemědělství jsou podmínky mnohem složitější. Taková strojírenská výroba má přesně definované parametry výrobku a pracuje se v jasně definovaném prostředí a to počítačem řízeným strojům či robotům velmi vyhovuje. Jsou totiž rovněž produktem průmyslové výroby, a tak se pohybují ve známém prostředí. Implantování autonomní techniky do prostředí zemědělské výroby je však mnohem složitější. Proměnných veličin je totiž mnohem větší množství. Ale dá se to zvládnout. Stroje dnes již samy na poli mohou pracovat, problémem je výskyt nečekaných situací. Typicky jsou to neočekávané překážky v podobě zvěře nebo nepředvídatelné reakce elektroniky. Výrobci na tom již pracují a autonomní stroje představují, takže za několik let je budeme mít určitě v praxi. Zpočátku pravděpodobně s velkou nedůvěrou, budou to takoví exoti, ale časem to bude stejné jako se satelitními navigacemi, které jsou nyní běžnou součástí zemědělské techniky.
V kontextu s popisovanými úvahami si vždy vzpomenu na dětskou knihu, kterou dnešní mládež nebude znát, ale moje generace ano. Jmenuje se Neználek ve Slunečním městě. Autor se v knize již tehdy zabýval zemědělskou technikou bez řidiče. Stroje obdělávaly kruhová pole, protože jezdily dokola kolem centrálního bodu. V tom bodě byl vysílač signálu a stroj od něj postupně zvětšoval vzdálenost. Mezi stroji pendloval človíček na motorce a kontroloval je. Když dokončily práci, zatroubily a človíček je převedl na jiné pole.
Takhle to možná bude v budoucnu vypadat. Stroje budou na pozemcích pracovat samy a když práci dokončí, obsluha je převede na jiné pole. Nebo tam možná přejedou samy. A ty aplikační mohou létat i nad porostem.*
