Rostislav Jones z Nového Dvora nedaleko Hustopečí fandí sklízecím mlátičkám Case IH. Již v roce 1995 si pořídil model 2188, později mlátičku AF 2388X-Clusive a v loňském roce nejmodernější typ AFX 8010. „Než nějaký stroj koupím, stokrát ho obejdu, nelením se jet podívat, jak pracuje jinde a hodně dám na dosavadní zkušenosti. Pokud si sám nejsem stoprocentně jistý, že kupuji správnou věc, s obchodem nespěchám,“ řekl týdeníku Zemědělec.
Farma Rostislava Jonese je zaměřena na jednoduchou rostlinnou výrobu, na 400 ha se nachází kukuřice na zrno a na 200 ha ozimá pšenice, pokud možno potravinářská. Přestože zde pěstují kukuřici čtyři roky po sobě a po ní dva roky pšenici, nemají problémy s průměrnými výnosy. Dosahují 10,2 až 10, 6 tuny suché kukuřice a kolem 5,7 tuny pšenice z každého hektaru. I když se pozemky nacházejí v nadmořské výšce kolem 196 metrů, sejí především hybridy s vyšším číslem FAO od 350 do 450. Osivo je podle R. Jonese sice drahé, ale zaručuje vysoké výnosy. U potravinářské pšenice využívají odrůdy Banket, Baroko Bardotka a novou odrůdu Eurofit. „Kukuřice jde v posledních letech na odbyt, zvyšuje se poptávka jak u nás, tak v zahraničí,“ vysvětluje farmář a dodává. „Pšenici prodáváme především do společnosti ZZN Pomoraví, od níž zase odebíráme prostřednictvím zeleného úvěru chemické prostředky. Na jaře totiž nemáme jeden a půl milionu korun na chemikálie. S oběma komoditami začínáme obchodovat také v zahraničí. Jednání a vstřícnost zahraničních odběratelů je diametrálně odlišná než u nás, po doručení dodávky mám do 14 dní peníze, na nichž se domluvíme, na účtu. Takovému jednání se budou muset naučit i čeští obchodní partneři, konkurence je k tomu brzy přiměje.“
Stop chorobám a škůdcům
„Pokud se dodržují všechny agrotechnické zásady, lze v klasickém způsobu hospodaření s orbou pěstovat kukuřici jako monokulturu,“ tvrdí Rostislav Jones. „Kukuřičnou slámu zaoráváme po předchozím přihnojení dusíkem – dáváme sto kilogramů hnojiva DAM na hektar - čímž vytváříme podmínky pro tvorbu kvalitního humusu.“
Jak je to ale s ochranou monokultur? Není v těchto porostech vyšší výskyt chorob a škůdců, zejména tolik obávaného zavíječe? „Pokud dodržujeme všechny zásady, nemáme s ochranou žádné problémy,“ pokračuje R. Jones. „Především se musí kukuřičná sláma po sklizni dobře nadrtit, přihnojit a zaorat, v půdě se pak organická hmota dobře rozloží. Kdo využívá při pěstování kukuřice minimalizaci, kdy organické zbytky zůstávají na povrchu pozemku, má s ochranou problémy. Což není náš případ. Proti zavíječi kukuřičnému pak děláme řadu opatření. Především při sklizni využíváme adaptér Geringhoff Horizon Star, který nejenže podřízne stonky, ale dokáže pořezat zbytky kukuřičné slámy a snížit strniště, kde se zavíječ kukuřičný usazuje. Používáme pouze mořené osivo a na jaře při setí přidáváme do řádku insekticid Marshal 25 EC, který působí především na zavíječe. Ten je hlavním škůdcem v kukuřici, pokud poruší pletiva rostliny a napadne klas, plodiny jsou náchylné na další choroby, zejména plísně a hniloby. Všechna tato opatření, ať již mořené osivo, použití insekticidu během setí, speciální lišta při sklizni a hluboká orba do 25 až 27 cm vedou k tomu, že se zdravotním porostem kukuřice nemáme žádné problémy.“
Jeden traktor nahradil tři
Práci na farmě obstarává šest rodinných příslušníků a tři zaměstnanci, což by bez výkonné techniky nešlo. Strojovému parku vládnou dva silné traktory o výkonu 175 a 265 koní, druhý je určen především pro těžké polní práce. Ještě v roce 1993 zde podzimní orbu zajišťovalo ve dvou směnách šest pracovníků se třemi traktory, dnes 600 ha zvládne jeden traktor se sedmiradličným otočným pluhem bez velkých problémů během dvacetipěti dnů. Agrotechnické lhůty se tak stoprocentně dodržují.
K setí ozimé pšenice po pšenici slouží v rámci půdoochranné technologie secí kombinace, pokud se seje po kukuřici, využívají na farmě secí kombinaci Dutzi o záběru 4 m. Tento stroj denně zaseje až 20 ha, přitom prohlubuje orniční vrstvu až do hloubky 35 cm. Na jaře se pozemky lehce převláčí, před vlastním setím zpracuje ornici kompaktor o záběru 10 m a vlastní setí zajišťuje starý osvědčený dvanáctiřádkový secí strojem Becker. K ochraně porostů pak slouží samojízdný postřikovač s rozpětím ramen 25 m.
Proč značka Case IH?
A nastává čas sklizně. První dva roky využívali na farmě dvě sklízecí mlátičky Forschritt 516. Šlo o staré stroje, a tak není divu, že prakticky sklízela vždy jen jedna a druhá se opravovala. Od dva roky později, v roce 1995, zakoupil Rostislav Jones první sklízecí mlátičku Case IH, model 2188.
„Do axiálních sklízecích mlátiček jsem se zahleděl již od začátku naší činnosti, tedy od roku 1993,“ vzpomíná R. Jones. „Hlavní výhodou tohoto systému je jednoduchost, vysoká kvalita sklízeného zrna, velké výkony, vysoká produktivita, spolehlivost a snadná přizpůsobivost sklizni různých plodin. Poměrně levná sklízecí mlátička Case IH 2188 byl jednoduchý stroj bez vytřásadel, která se při sklizni vlhké kukuřice často lámou. Za ta léta jsme se přesvědčili, že dokáže vymlátit kvalitně celý klas kukuřice, aniž by zůstávaly nedomlácené špičky, přitom vůbec nepoškozuje zrno. Co bylo pro nás také velmi důležité, v té době dokázala jako jediná rozmetat do celé šířky záběru i úhrabky, tedy rostlinný materiál, který jde po spodním sítě. Ostatní sklízecí mlátičky drtily a rozmetaly jenom slámu a úhrabky padaly do řádku, které byly zdrojem chorob a škůdců. Velké problémy způsobovaly i při vzcházení následných plodin. Mám rád stroje moderní a velice produktivní, proto dalším zakoupeným modelem nemohla být jiná mlátička než Case IH AF 2388X-Clusive. Ta u nás k plné spokojenosti pracovala další tři roky.“
Menší rychlost, větší výkon
Model AF 2388X-Clusive nahradila na farmě v loňském roce nejnovější sklízecí mlátička z produkce společnosti Case IH AFX 8010. Důvod? Vyšší výkon a tím i rychlejší sklizeň umožní využívat sklízecí mlátičku ve službách, čímž se zlepší její efektivní využití a návratnost investice. Nový stroj s řadou moderních prvků řízených počítačem je vybaven šestiválcovým, elektronicky řízený motor Case IH o objemu 10,3 l, při 2200 n/min dosahuje jmenovitého výkonu 405 k, maximální výkon při 2000 n/min. je 455 k. Dodává se s žací lištou o záběru až 9,15 m, čemuž odpovídá i plocha sít 6,5 m2. Velké denní výkony umožňuje objem palivové nádrže 1000 l a kapacita zásobníku 10 500 l.
„V loni jsme s novou mlátičkou sklízeli již kukuřici, celkem asi 600 hektarů a zatím jsme s ní navýsost spokojeni,“ hodnotí nový stroj Rostislav Jones. „V porovnání s modelem AF 2388X-Clusive má silnější motor, což se příznivě projevuje zejména při sklizni vlhčího porostu. Je velmi výkonná, starším modelem jsme sklidili za den asi 25 hektarů kukuřice, s novou mlátičkou vybavenou stejným šestiřádkovým kukuřičným adaptérem uděláme hravě 35 hektarů za den. Podstatně se snížila také spotřeba nafty na hektar, předchozí model spotřeboval 20 litrů, AFX8010 spotřebuje od 11 do 15 litrů. V letošním roce jsme již s novým strojem sklízeli i pšenici. Dříve nám žně trvaly asi deset dní, letos jsme byli hotovi za čtyři dny, dosáhli jsme i výkonu 63 hektary za den při průměrném výnosu pět tun z hektaru. Během dalších čtyř dnů jsme na Vyškovsku sklidili dalších 200 hektarů obilnin. Lišta kopíruje terén celkem dobře, i když prostor pro zlepšení tam určitě ještě nějaký je.Vynikající je i čištění, nehledě na vysokou kvalitu zrna bez jakýchkoli úlomků. Mlátička perfektně drtí a rozhazuje rostlinné zbytky v celé šířce záběru. Jezdí s ní můj zeť a vnuk, ráno ji namažou, pak se převléknou do čistého a pracuje celý den v klimatizované kabině. Jen pro zajímavost, u strojů Forschritt trvala každodenní údržba dvě až tři hodiny, tady pouze několik minut. Je to mlátička na vysoké technické úrovni, ke svému enormnímu výkonu by jí ale slušel větší zásobník.“
