Vzhledem ke stále rostoucímu tlaku na ochranu přírodního prostředí, požadavkům agronomů na účinnější aplikaci kejdy a končící životnosti TerraGatoru 2204 se akciová společnost Mave Jičín rozhodla pořídit nový stroj osvědčené značky, včetně aplikátoru. Od této investice si slibuje podstatně kvalitnější zhodnocení kejdy při lepší agrotechnice. Nejen tato informace zazněla na Dnu techniky, který v dubnu uspořádala společnost Mave a Ag-Chem Europe B. V. ve Slatinách.
V roce 1994 si akciová společnost Mave Jičín, která se specializuje na produkci vajec a vepřového masa, pořídila k aplikaci kejdy TerraGator 2204 s výkonem motoru 155 kW a objemem cisterny 9,9 m3. Za tu dobu odpracoval přibližně 8400 motohodin, při kterých aplikoval na pozemky svých akcionářů přibližně 230 tisíc m3 kejdy.
V loňském roce si Mave pořídila nový model 2104 s výkonem motoru 224 kW a objemem cisterny 15 m3, který mohli účastníci Dne techniky shlédnout při práci po dopoledních přednáškách. Terragator 2104 je vybaven krabím chodem, takže při přímé jízdě vytváří každé kolo vlastní stopu. Minimalizuje se tak poškození půdy i porostů a zlepšuje se manévrovatelnost stroje, poloměr otáčení se snižuje ze 13 na 8,5 m. Aplikátor je vybaven neseným diskovým podmítačem od firmy Ag-Chem.
Přísné předpisy v Nizozemsku
O minimálně dvacetiletých zkušenostech s aplikací kejdy v Nizozemsku hovořil zástupce Ag-Chem Europe Dorus van Esch. V Evropě je patrné, že v zemích s vysokými stavy hospodářských zvířat jsou mnohem přísnější předpisy než ve státech s relativně nižšími stavy. V Nizozemsku se vyprodukuje velké množství kejdy a z toho plynuly značné problémy. Proto nizozemská vláda přišla se zákonnými opatřeními s cílem omezit množství aplikovaného dusíku v zemědělství.
Zákonná opatření nabyla účinnost v roce 1991. Spočívají zejména v tom, že je stanoveno maximální množství aplikovaných dusíkatých a fosforečných hnojiv na hektar. Veškerá kejda musí být zapravena do půdy, hadicový aplikátor je v Nizozemsku zakázán, stejně jako vlastní aplikace od 1. září do 1. února. Z toho vyplývají i požadavky na vývoj techniky, která by umožnila aplikaci i těsně před setím. „Před třemi lety bylo přijato opatření, kde každý zemědělský podnik musí vést přesnou evidenci aplikovaných hnojiv,“ vysvětlil účastníkům van Esch. „Při přesunu kejdy mezi jednotlivými podniky se odebírají vzorky, z nichž se stanovuje obsah jednotlivých živin, přitom veškerá kejda musí projít vážicím zařízením. Na konci roku se provádí uzávěrka, která přesně stanoví ztráty a na základě toho je vyměřen případný postih.“
Kejda se vyplatí
Veškerá kejda aplikovaná v Nizozemsku na trvalé travní porosty je zapravena do půdy, při aplikaci na ornou půdu se přímo zapravuje 95 % kejdy, zbytek se zaorává. Technologie přímého zapravení se podle van Esche uplatňuje především v těch zemích, kde je vysoké zatížení zemědělské půdy hospodářskými zvířaty.
V Nizozemsku se kejda prasat a drůbeže přepravuje až na vzdálenost 150 km. V předjaří platí každý odběratel kejdy 1 až 3 eur za m3, včetně přímého zapravení do půdy. Těžiště nákladů ale pokrývá producent kejdy, v závislosti na období zaplatí za každý vyprodukovaný m3 kejdy 2,5 až 10 eur. Tyto ceny závisejí na nabídce a poptávce, v příštích několika letech dojde podle van Esche ke snížení produkce kejdy a poplatky producentů se budou pohybovat od 3 do 4 eur za m3. „A proč jsou zemědělci ochotni za kejdu platit?“ položil otázku van Esch. „Jedna tuna kejdy prasat obsahuje v průměru 90 kilogramů sušiny, 7,2 kilogramu dusíku, 4,2 kilogramu P2O5, 7,2 kilogramu K2O a 1,1 kilogramu MgO. V přepočtu na cenu průmyslových hnojiv má metr krychlový kejdy cenu 8,44 eur, v přepočtu na dusík pak 3,74 eur.“
Způsoby zapravení
V závěru své přednášky hovořil nizozemský odborník o třech způsobech zapravení kejdy. Předností přímého zapravení je dokonalé promísení kejdy s půdou, výrazné snížení emisí čpavku a zamezení zápachu. Nedochází k žádnému povrchovému znečišťování, přitom se orná půda zároveň zpracovává. Palubní počítač umožňuje nastavovat dávku kejdy mezi 10 až 100 m3 na hektar.
Druhým způsobem je aplikace prostřednictvím injektoru, využívá se u luk a pastvin, ale s úspěchem i k přihnojování obilovin. Toto zařízení zabezpečuje naprosto dokonalé rozdělení kejdy, zabraňuje emisím čpavku ze 75 až 85 %, odstraňuje zápach a při aplikaci nepoškozuje porosty. Dávky kejdy na TTP se pohybují od 10 do 35 m3 na hektar. V Nizozemsku se trvalé travní porosty hnojí výhradně kejdou třikrát až čtyřikrát do roka.
Posledním způsobem, který je však v Nizozemsku zakázán, je aplikace hadicovým aplikátorem. Velkou předností tohoto systému je vysoká rovnoměrnost rozmetání kejdy, palubní počítač zabezpečí dávku 10 až 40 m3/ha, emise čpavku je omezena až ze 65 %.
V hlavní roli nové technologie
„Jedním z rozhodujících znečišťovatelů ovzduší z hlediska čpavkových emisí je stále ještě zemědělství,“ řekl přítomným poradce Ing. Miloslav Saidl. „Velké množství emisí uniká z organických hnojiv, především při jejich aplikaci. Významnou roli při potlačování emisí čpavku proto hrají nové technologie. K největším ztrátám čpavkového dusíku dochází bezprostředně po aplikaci kejdy na povrch pozemku, plných 60 procent dusíku se ztrácí, pokud se nepodaří kejdu zapravit do půdy v době kratší než šest hodin. Jestliže kejdu aplikujeme povrchově a ztrátu čpavkového dusíku označíme 100 procenty, tak u dalších postupů jsou ztráty následující: hadicovým aplikátorem 65 procent, mělká injektáž 25 procent a zapravení kypřičem jen 10 procent. Omezení ztrát se zákonitě projevuje na výnosech, při předseťovém zapravení kejdy kypřičem v porovnání s plošnou povrchovou aplikací se zvyšují výnosy až o 31 procent.“
Zemědělci využívají čím dál více samojízdnou techniku, která má podle M. Seidla proti traktorům jednoznačné přednosti. Samojízdné stroje používají flotační pneumatiky, které snižují měrné tlaky na půdu. To má za následek menší utužování půdy a výrazně lepší jízdní vlastnosti soupravy. Vstup do porostu je možný i za méně příznivého počasí, takže využití soupravy během roku je výrazně vyšší a díky tomu se snižují jednotkové náklady na hektar. Další předností je vynikající kvalita aplikace, velká hodinová a sezónní výkonnost a vysoká produktivita práce. Na druhé straně samojízdná technika vyžaduje dokonalé logistické zabezpečení. Vesměs jde o stroje vhodné pro služby, jejich evropský normativ je 600 m3 za dvojsměnu.
Praktické zkušenosti
O dosavadních zkušenostech s aplikací kejdy v Mave Jičín hovořil Ing. Jan Čapek. Podnik ročně aplikuje 20 až 25 tisíc m3 kejdy během 700 až 800 motohodin. K vyvážení slouží nákladní automobily Tatra T 815 s objemem cisterny 11 m3, což způsobovalo problém původnímu stroji TerraGator 2204 s objemem cisterny necelých deset metrů krychlových. Aby v Mave odbourali pevnou vazbu mezi dopravními prostředky a aplikátorem, nasadili na pole mobilní vyrovnávací zásobník s objemem 34 m3. Mobilní jímka snižuje prostoje dopravní techniky i vlastního aplikátoru a zvyšuje aplikační výkon na deset hektarů za 12 hodin, včetně přesunů. Určitou nevýhodou tohoto systému je vyšší investiční náročnost a utužení půdy kolem jímky.
Pro Mave i okolní zemědělské podniky je aktuální aplikace kejdy po žních se zaoráním slámy a při jarní přípravě půdy. Průměrná vzdálenost vychází na 8 km, při dopravní vzdálenosti nad 7 km se využívá přepravní jímka. Za jeden hektar účtuje Mave zemědělským podnikům 600 Kč a za každý ujetý kilometr 20 Kč.
