Společnost MJM agro a. s. nabízí zemědělcům řadu služeb z nichž tou nejzajímavější je systém PREFARM. Jeho název je vytvořen ze slov Precision Farming a nabízí uživatelům to, co by jinak sami obtížně zvládali. Tedy zajištění dostatečně relevantních vstupních dat a jejich zpracování do podoby aplikačních nebo výsevních map.
Variabilní aplikace či setí, to jsou záležitosti o nichž se často hovoří, ale v praxi zatím stále nedoznaly plošného využití. Společností, které je u nás nabízejí v posledních letech vzniklo vícero, avšak žádná z nich nemá tak dlouholeté zkušenosti jako MJM. Historie systému PREFARM totiž sahá až do sezony 1997/1998 a jeho vytvoření přišlo jako výsledek shody okolností.
Devadesátá léta minulého století byla obdobím, kdy se významně utlumilo používání minerálních hnojiv a to zejména těch, kterými provádíme hnojení zásobní. V té době ještě dobíhalo pravidelné mapování obsahů přístupných živin a hodnoty pH a na výsledcích rozborů bylo jednostranné hnojení převážně dusíkatými hnojivy znát.
V té době také dosluhovalo vybavení 80. let, zejména rozmetadla na podvozcích nákladních automobilů Tatra a IFA. V MJM se tehdy rozhodli, že zásobní hnojení budou provádět přesně a hledali k tomu vhodnou techniku. Volba padla na stroje typů TerraGator od firmy Ag-Chem, které již tehdy splňovaly řadu požadavků, jež můžeme označit za agrotechnicky a technologicky příznivé. Šlo o nízký měrný tlak na půdu díky flotačním pneumatikám, vysokou výkonnost, pneumatickou distribuci hnojiv s využitím aplikačních ramen, dvoukomorový zásobník s možností současné aplikace dvou druhů hnojiv s nízkými nároky na jejich fyzikální vlastnosti. Prostě ideální stroje pro poskytování služeb.
Již tehdy byly vybaveny anténami pro příjem GPS a umožňovaly variabilní hnojení. To v té době v praxi nikoho nezajímalo, protože se řešilo teprve to, jak zajistit rovnoměrnou aplikaci. V MJM si však dali práci a vypravili se do USA nasbírat poznatky, jak možnosti variabilního hnojení využít. A tak vzniknul i systém PREFARM.
Již tehdy byla snaha, aby se jednalo o komplexní systém, který bude zpracovávat vícero druhů vstupních dat. To bylo zpočátku obtížné, a tak se vycházelo především z odběru půdních vzorků a následně se variabilně dohnojovalo P a K, případně i Mg a podle hodnoty pH a obsahu Ca i vápenatými hnojivy. I u nich byla využívána preciznější forma aplikace a to pomocí šnekových aplikátorů, což snížilo úlet, zajistilo plošnou rovnoměrnost aplikace a tím výrazně zvýšilo efektivitu využití dodaného hnojiva.
Protože zásobenost přijatelnými živinami je jen jedním z vodítek, záhy byl systém doplněn dalšími zdroji dat. Naděje se vkládaly do výnosových map, ovšem v té době jejich tvorbu nabízelo jen málo sklízecích mlátiček a ani dnes není sběr těchto dat samozřejmou součástí sklizně. Proto v MJM začali využívat jako doplňkový vstup snímkování porostů. Nejprve letecké, později s vyžitím dronů a nyní hlavně z družic, nejčastěji z té neznámější nesoucí označení Sentinel 2.
V průběhu let se PREFARM zdokonaloval a začínal produkovat stále relevantnější data. Dnes je za rozumný vstupní náklad nabízen zemědělcům s tím, že úsporu hnojiv lze deklarovat. Samozřejmě ne za všech okolností, v rámci průměrných dat však určitě ano.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 5/2023.*
Spektrální analýza porostu kukuřice v různých růstových fázích (od vzcházení až po sklizeň)
